„Jsem hrdý na to, že mohu vést muže a ženy, kteří obětují své životy nejvyššímu poslání - obraně našeho národa,“ prohlásil po přísaze.

V poselství adresovaném všem příslušníkům ozbrojených sil Carter upozornil především na pokračující nepokoje na Blízkém východě a v severní Africe. Za bezpečnostní hrozbu označil také „návrat k archaickému způsobu myšlení v otázkách bezpečnosti v některých částech Evropy“ nebo zintenzivnění kybernetických útoků.

„Spojené státy zůstávají nejsilnější a nejodolnějším národem světa. Máme nejlepší bojovou sílu, jakou kdy svět poznal. Máme přátele a spojence v každém koutě světa, narozdíl od našich protivníků,“ uvedl.

Za hlavní prioritu v úřadě označil zabezpečení všech příslušníků amerických ozbrojených sil. „Zaměřím se na pohodu, bezpečí a důstojnost každého z vás a vašich rodin. Zajistím výcvik a vybavení,“ řekl.

Vzpomněl, že poprvé do Pentagonu přijel před třiceti lety a za tu dobu sloužil jedenácti ministrům obrany, republikánům i demokratům. Právě nebývale širokou podporou u obou hlavních politických táborů Carter překvapil.

Nominaci Ashtona Cartera schválil americký Senát minulý čtvrtek. Pro hlasovalo 93 senátorů, proti bylo pouze pět. Carter nahradí ve funkci Chucka Hagela, který odstoupil loni v listopadu. Je to už čtvrtý ministr obrany za vlády Baracka Obamy.

Příchod nového šéfa Pentagonu nadchází v době, kdy Kongres řeší několik důležitých témat včetně žádosti prezidenta Obamy o schválení vojenské akce proti teroristické organizaci Islámský stát.

O schopnostech Cartera vést úřad podle amerických deníků ve Washingtonu málokdo pochybuje, kritici mu ale vyčítají, že je spíš politikem a manažerem než vojákem.

Už během schvalovacího slyšení v Senátu zdůraznil, že chce především zvýšit americký rozpočet na obranu, snížit náklady na pořizování nových zbraní a zasadit se o to, aby se moderní technologie dostávaly k vojsku co nejrychleji.