Na úvod vystoupil britský premiér David Cameron. Ve svém projevu vyzval muslimský svět, aby se více zapojil do boje proti extremismu.

Muslimská komunita by se podle něj měla více zasadit o to, aby se co nejméně mladých muslimů přidávalo k extremistickým organizacím. „Mladí lidé opouštějí skvělé vyhlídky a utíkají tisíce mil, aby nasazovali svou kůži v boji,“ řekl Cameron s tím, že Evropa by neměla řešit projevy terorismu, ale příčiny, které spočívají v radikalizaci muslimů.

Cameron se zapojí také do diskuze o současné britské strategií ohledně reformování Evropské unie a referendu o případném odchodu či setrvání země v unii.

Podle Camerona přispívají k časté radikalizaci mladých muslimů v Británii a dalších evropských zemí lidé, kteří sice neobhajují násilí, ale věří předsudkům o tom, že demokracie je špatná a náboženská pravidla stojí nad vládou zákona. Dalším muslimům pak sdělují „jste toho součástí“, uvedl britský premiér. Tak se podle něho z předsudků může u mladých lidí stát vražedný plán.

K boji proti islámskému extremismu musí podle Camerona přispět rovněž vláda, například tím, že bude posilovat u vyznavačů islámu národní identitu.

Uprchlické kvóty nejsou řešením

Na konferenci zmínil britský premiér i nutnost řešit příčiny přílivu uprchlíků z Afriky a Blízkého východu. Evropské země by se podle něho měly více zapojit do pomoci přímo v regionech, odkud lidé prchají, a ne čekat až na příchod běženců ke svým hranicím.

„Shodli jsme se v tom, že řešení je stabilizovat situaci v Libyi, dohodnout se s jednotlivých africkými zeměmi a zajistit takový systém, aby ti uprchlíci, kteří přijdou do Evropy a nezískají v Evropě azyl na základě našich zákonů, mohli být vráceni do zemí původu,“ řekl po setkání s Cameronem český premiér Bohuslav Sobotka.

Podle něj jsou taková pravděpodobně jedinou možností, jak zastavit příliv uprchlíků do Evropy. Jak dodal, rozhodně to však nebude otázka týdnů nebo měsíců. „Bude to také vyžadovat ekonomickou aktivitu ze strany Evropské unie a členských států, abychom zemím jako je Libye, Eritrea a další byli schopni ekonomicky pomoci, aby se tam situace stabilizovala,“ konstatoval Sobotka.

S britským ministerským předsedou se shodli, že povinné přerozdělování uprchlíků na základě kvót není řešením. Podobné prohlášení zaznělo v Bratislavě také z úst francouzského prezidenta Françoise Hollanda. „Musíme se zabývat důvody, které k tomu vedly a způsobily migraci,“ řekl.

Témata: Rusko, Ukrajina, islamisté

Mezi hlavní témata jubilejního desátého ročníku GLOBSEC patří situace na Ukrajině a současná politika Ruska. Konference má být rovněž odrazovým můstkem před dalším summitem NATO, který se uskuteční příští rok ve Varšavě.

„Summit NATO bude historický a důležitý. Navrhli jsme proto debaty tak, aby poskytly platformu pro vymezení některých z hlavních problémů agendy NATO,“ uvedl jeden z hlavních organizátorů fóra Róbert Vass. „Chtěli bychom usměrnit debatu na to, jaké výsledky od Varšavy chceme,“ dodal.

Do Bratislavy letos zamíří takřka tisícovka hostů z celého světa. Prezidenti, premiéři, ministři, diplomaté i akademici. Diskuzí se zúčastní například náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow, vlivný americký republikánský senátor John McCain, zakladatel analytické a zpravodajské skupiny STRATCOM George Friedman nebo ruský historik Andrej Borisovič Zubov.

Českou republiku bude zastupovat například premiér Bohuslav Sobotka. Ten se setká v diskuzi s předsedy vlád Maďarska, Polska a Slovenska.

„Témata a ideje, které jsou zmíněny v Bratislavě, velmi často nastavují program mezinárodní politiky. To není jen naše tvrzení, ale fakt od řady renomovaných odborníků,“ konstatoval ředitel fóra a Slovenské atlantické komise Milan Solár.