S šéfy diplomacií Bulharska, Rumunska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovenska a Slovinska by se měl Bush podle vyjádření Bílého domu setkat pravděpodobně ve čtvrtek 8. května.

Bush chce zároveň apelovat na americký Senát, aby v co možná nejkratší době schválil protokoly o přistoupení všech sedmi pozvaných zemí.

"Členství sedmi nových zemí v NATO posílí alianci, která zůstane hlavním pilířem transatlantických vztahů," předeslal po pondělním setkání s americkým prezidentem generální tajemník NATO George Robertson.

Schválit přístupové protokoly sedmi zemí už Senátu jednomyslně doporučil i jeho výbor pro zahraniční vztahy. Američtí senátoři by se měli ratifikací zabývat příští týden. S přijetím sedmi nových členů do NATO musí souhlasit dvě třetiny senátorů.

Předseda zahraničního výboru Senátu Richard Lugar se již nechal slyšet, že takovou podporu mezi senátory by mělo rozšíření aliance bez problémů získat. Republikánský senátor Lugar je podle svých slov přesvědčen, že Senát přístupové protokoly schválí.

Podobně se vyjádřil i jeho kolega z výboru, demokrat Joseph Biden. Podle něj zůstává Severoatlantická aliance a tedy i její rozšíření životně důležitým národním bezpečnostním zájmem Spojených států.

Přijetí sedmičky nových států už ratifikovala Kanada a Norsko. Norský parlament souhlasil s rozšířením jednomyslně. Kanadští zákonodárci podpořili vstup už 28. března. Ratifikací se v těchto dnech rovněž zabývá dánský parlament.

Ratifikace je pro sedmičku zemí pozvaných ke členství v Severoatlantické alianci poslední fází přijímání. Vstupní protokoly podepsali ministři zahraničí v Bruselu 26. března a odstartovali tak ratifikační proces.

NATO po podepsání protokolů ukončilo přístupová jednání se zeměmi. Přístupové dokumenty musí nejpozději do května 2004 ratifikovat členské státy aliance. Parlamenty budoucích členů musí zase potvrdit přistoupení k Washingtonské smlouvě, tedy základní listině aliance. Z budoucích členů tento akt už zvládlo například sousední Slovensko.

Experti se shodují, že osud sedmičky pozvaných zemí je nyní v rukou aliančních členů. Právě parlamenty 19 členských zemí musí budoucí členové přesvědčit o své připravenosti. Nicméně všeobecně se očekává, že všechny členské země s rozšířením budou souhlasit.

Například americký prezident George Bush je přesvědčen, že ratifikace proběhne hladce. První informace naznačují, že podobně rychle by mohl proběhnout proces i v Británii.

Po skončení ratifikací budou noví členové NATO už jen čekat na výzvu generálního tajemníka aliance, aby přístupové smlouvy odeslaly do Spojených států, kde budou uloženy. Odevzdáním smluv se pozvané země stanou formálně členy NATO.