Pro britské ozbrojené síly byly uplynulé týdny letní olympiády v Londýně bez nadsázky skutečnou vojenskou misí. Na ochranu olympijských her britské velení nasadilo nejprve zhruba 13 500 vojáků.

To je více, než kolik britských vojáků například slouží v misi v Afghánistánu. Stíhačky, vrtulníky, válečné lodě a také poprvé například rakety země-vzduch.

Z obav před možnými teroristickými útoky Britové měsíce předem pilovali důmyslný mnohovrstevnatý plán obrany. Co kdyby. Efekt odstrašení se osvědčil, Londýn byl nečekaně vlídným místem obehnaným drtivou silou, nic se nestalo. Alespoň navenek.

Cena za bezpečí: 9 miliard

Uvnitř totiž olympiáda odkryla jeden zásadní bezpečnostní problém. Hlavní zodpovědnost za klid si totiž Britové koupili u jedné z největších bezpečnostních agentur světa G4S. Ta ale částečně selhala.

V kontraktu za 284 milionů liber (v přepočtu přes 9 miliard korun) mělo ochranu her zajišťovat 10 400 jejích lidí. Doslova jen pár dní před začátkem ale agentura zjistila, že tolik strážných, bodyguardů a specialistů prostě nemá.

Skandál byl na světě. Do ulic i k branám na sportoviště muselo být narychlo povoláno dalších 4 700 britských vojáků. Mamutí agentura s celosvětovou působností pak uznala chybu a musela se omluvit. Jako malý revanš teď vedení firmy ještě pokorně oznámilo, že armádě přepošle asi 2,5 milionu liber jako poděkování a "skromnou" záplatu za neodkladné povolání posil.

Ministerstvo obrany dar přijalo. Peníze poputují do nejrůznějších armádních nadačních fondů na podporu sportu a sociálních služeb pro vojáky.

"Ozbrojené síly se zapojily do zajištění bezpečnosti a ochrany her více, než se původně plánovalo, ale splnily své úkoly s profesionalitou," stručně komentoval situaci ministr obrany Philip Hammond s tím, že jedině stát, respektive armáda mohla v takové chvíli poskytnout odpovídající síly. Ve vládě už ale případ rozvířil diskuzi, zda je skutečně "bezpečné se v takovýchto případech spoléhat na soukromý sektor".

Skromnější český sen

"Ukázalo se, že soukromé bezpečnostní agentury byly nakonec nejslabším článkem. Nemají dost kvalifikovaného personálu ani vybavení," konstatoval bezpečnostní poradce Andor Šándor, který v minulosti řídil českou vojenskou zpravodajskou službu.

Londýn je minulostí, ale olympijské hry přijdou za čtyři roky znovu. O hry v roce 2020 se před časem vehementně ucházela také česká metropole Praha. V případě úspěchu by zřejmě celé Česko čekaly nevídané bezpečnostní manévry. Pokud by Češi chtěli napodobit Londýn, musela by například do akce prakticky celá česká armáda.

"Bylo by to na krev, ale šlo by to. Zkušenosti máme, i když samozřejmě co do rozsahu bezpečnostních opatření nelze olympiádu porovnávat se zasedáním měnového fondu nebo NATO," řekl.

Londýnská olympiáda byla v porovnání například s tou v Pekingu daleko skromnější. Češi by museli v případě pořádání olympiády podle Šándora zajít ještě dál. O kvalitě českých ozbrojených sil, policie a tajných služeb podle svých slov nepochybuje. Jediný problém by viděl právě v angažování soukromých bezpečnostních agentur.

Daleko skeptičtější je ohledně zajištění olympiády bezpečnostní expert a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Myslím, že nasazení v takovém rozsahu by patrně bylo nad možnosti naší policie i armády," uvedl. Připomněl, že nejde jen o "fyzickou přítomnost vojáků či policistů" v ulicích a na sportovištích, ale také o nasazení zbraňových systémů. A v tomto ohledu je britská síla s tou českou neporovnatelná.