Severoatlantická aliance by podle Erdogana měla chránit hranice jednoho se svých členů. Zvláště po incidentech, kdy se na turecko-syrské hranici ozývala střelba a kulky ze syrské strany zranily čtyři lidi v uprchlickém táboře v turecké příhraniční provincii Kilis.

"Máme mnoho možností. Země má právo se bránit proti narušování hranic," uvedl turecký premiér. NATO by podle jeho slov mělo být zodpovědné za ochranu tureckých hranic s tím, že v úvahu připadá i evokace takzvaného Článku 5 spojenecké smlouvy.

Ten říká, že ozbrojený útok proti jednomu ze členů, je bude považován za útok proti celé Alianci a umožňuje použití síly. Zatím bylo toto pravidlo uplatněno pouze jedinkrát v historii, a to po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001.

Od čtvrtečního rána v Sýrii platí příměří vyhlášené syrskou vládou. Příměří je součástí plánu zvláštního zmocněnce OSN Kofi Annana. Na jeho dodržování má dohlédnout 250 pozorovatelů, kteří se začali do Sýrie přesunovat ve středu. Povede je někdejší náčelník generálního štábu norské armády Robert Mood se zkušenostmi z mírové mise OSN v Kosovu.

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu kvůli incidentu přerušil návštěvu Číny. Turecko podle jeho slov předalo všechny informace o střelbě na hranicích OSN a NATO. "Turecka hranice je také hranicí NATO," uvedl Davutoglu s tím, v případě jakéhokoli narušení hranic si nicméně Turecko vyhrazuje právo jednat jednostranně.

Ani Erdogan nebo Davutoglu neupřesnili, o jaké "blíže neurčené" kroky by v případě dalších podobných incidentů šlo. Člen turecké Národní bezpečnostní rady Atilla Sandikli podle agentury Reuters nepředpokládá, že by pondělní události měly zalarmovat celou Alianci. "Myslím, že premiér se snažil vyslat zprávu, že jako člen NATO, má Turecko právo obrátit se na své spojence," citovala agentura Sandikliho.

Aliance zásah nechystá

NATO však žádný zásah v Sýrii nechystá. Generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen ale označil represe Asadova režimu za "skandální". Spojenci podle jeho slov ovšem věří, že se pro krizi v Sýrii najde politické a diplomatické řešení.

Podle českého velvyslance Martina Povejšila NATO nemůže v Sýrii vojensky zasáhnout. K použití síly neexistuje důrazné volání po zásahu a jasný mandát OSN. Jiná situace by ale nastala, kdyby se například dramaticky zvýšil počet syrských uprchlíků na tureckém území.

"Pokud by příliv uprchlíků přerostl v masivní exodus, pak by se Aliance k tomu musela postavit a zasáhnout. Pokud o to Turecko požádá," řekl v rozhovoru pro natoaktual.cz.

Turecko by mohlo v takovém případě požádat ostatní spojence o pomoc při řešení humanitární krize. To by ale podle Povejšila pochopitelně nespadalo pod článek 5 Washingtonské smlouvy, tedy že útok na jednoho spojence je útokem na ostatní členy Aliance.

Syrských uprchlíků přibývá

Na tureckém území je v tuto chvíli zhruba 21 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Jen minulý týden překročila hranice do Turecka asi tisícovka Syřanů, kteří prchli před boji ve svých městech a vesnicích. Většina utečenců je soustředěna v táborech jihotureckých provincií Hatay a Gaziantep.

Jsou mezi nimi i dezertéři včetně osmi generálů. Turecko navíc začalo u hranice budovat další tábory a počítá s tím, že bude muset možná přijmout až 50 tisíc běženců.

Ankara dlouhodobě patří ke kritikům Damašku za kruté potlačení protestů. Podle premiéra Erdogana také podnikne vůči syrskému režimu "blíže nespecifikované kroky", aby se podobné incidenty se střelbou na hranicích neopakovaly.

Erdogan také přímo obvinil syrského prezidenta Bašára Asada, že je osobně zodpovědný za zabíjení civilistů. Podle odhadů OSN Assadovy vládní jednotky zabily nejméně 9 tisíc lidí. Damašek naopak tvrdí, že rebelové zabili více než 2 600 vojáků a příslušníků bezpečnostních sil.