Africký roh se do popředí světové pozornosti dostal za posledních dvacet let několikrát. Po konci studené války zachvátila zemi chaotická občanská válka (kromě rozpadu státu některých částí Somálska jako autonomní Somaliland). Pod tlakem veřejného mínění intervenovaly po boku OSN silněji také Spojené státy americké. Jejich neslavný odchod ze Somálska připomíná platnost starého rčení o tom, že válka musí být vedena s politickým cílem (nikoliv jen pod tlakem veřejného mínění burcovaného dramatickým vysíláním CNN).

Příčina: stát bez vlády
Země bez politického vedení se dostala na seznamy států podezřelých z terorismu a byla viněna z podpory al-Káidy. S koncem centrální vlády skončila i ochrana somálských teritoriálních vod. Plavidla řady zemí tak začala využívat situace bezvládí k rabování somálských vod, k neomezenému rybolovu a k nevídanému ukládání toxických odpadů.

Ozbrojené reakce somálských warlordů ilegální aktivity cizích zemí zásadně vystrnadily. Následně se namísto tradičního rybolovu, který se kvůli zdevastované mořské fauně a flóře ocitl na pokraji svého zániku, Somálci vrhli na lukrativní přepadávání cizích plavidel. Adenský záliv je přirozeně vhodným místem k napadání obchodních lodí. Plavidla musí zpomalit a jsou v úzkých místech lehce dostupná rychlými motorovými čluny přímo ze břehu nebo z „mateřských“ pirátských lodí.

Piráti překročili meze
Do hledáčku pirátů v somálských vodách se postupně kromě soukromých jachet, tankerů a dalších lodí dostaly i lodě s humanitární pomocí v rámci Světového potravinového programu OSN (WFP). Somálské pirátství si tak vynutilo nasazení vojenských plavidel Francie, Kanady, Dánska a Nizozemí v roce 2007. Dnes v oblasti operují také USA, Rusko a další země (např. Velká Británie, Španělsko, Portugalsko). Posledním impulsem k početnějšímu nasazení mezinárodních sil bylo zajetí ukrajinské lodi Faina s třiceti třemi tanky T-72 sovětské výroby, protileteckými zbraňovými systémy, raketomety a municí na palubě, ke kterému došlo koncem září tohoto roku. Piráti nejprve slavili úspěch, místo tučného o výkupného však přišla silná mezinárodní reakce.

Od 27. října tak v somálských vodách operuje flotila sedmi vojenských plavidel NATO v rámci operace Allied Provider s tím, že v oblasti již působí Stálá námořní skupina NATO (Standing NATO Maritime Group 2, SNMG2). Kromě efektivní pomoci eskortováním plavidel s humanitární pomocí směřující do Somálska má mezinárodní vojenská přítomnost za následek klesající počet pirátských útoků obecně. K osvobození Fainy mají Ukrajina a Rusko dle somálských zástupců volné ruce. Ukrajinská Faina je nyní sledována americkým torpédoborcem USS Howard, aby z lodi nebyl náklad vykládán. Somálci mezitím snížili nároky na výkupné z 35 na 20 milionů amerických dolarů.

Jiným případem je únos íránské lodi Deyanat s neznámým materiálem na palubě, ke kterému došlo v srpnu 2008. Loď měla namířeno z čínského přístavu Nanjing do Nizozemí s nákladem sedmi zapečetěných kontejnerů s neznámou látkou. Provozovatel lodi, íránská státní společnosti IRISL, je ze strany USA podezřívána z pravidelného padělání dokumentace a americké firmy s touto společností nesmí obchodovat. Somálci se pokusili jeden z kontejnerů otevřít explozí, protože jim posádka lodi tvrdící, že uvnitř je náklad minerálů, nesdělila kód k otevření zámků. Uvnitř nalezli prášek podobný soli. Následně ale podle somálských zdrojů šestnáct z nich zemřelo po neznámé nemoci, kdy jim zpuchýřovatěla kůže a vypadaly vlasy.

Íránská strana předtím nabídla představitelům autonomního Puntlandu 2 miliony USD. Jednání o vydání lodi však zkrachovala s odkazem íránské strany na přítomnost amerického námořnictva. Američané záhy údajně nabídli puntlandským vyjednavačům 7 milionů USD za možnost přístupu na Deyanat. Podle různých spekulací se jedná o plovoucí špinavou bombu určenou k odpálení poblíž izraelského pobřeží o svátku Yom Kippur.

EU vstupuje na scénu
Zejména s ohledem na intenzivnější aktivity členských států se do operací k potlačování pirátů v Somálsku zapojila také Evropská unie. Rada Evropské unie přijala v září společnou akci o zahájení koordinační činnosti k vojenské námořní operaci. Svou práci již zahájila koordinační buňka v Bruselu s cílem koordinovat a harmonizovat aktivity členských států a usnadnit poskytování vzájemné součinnosti. Unie pracuje na zahájení vojenské námořní operace, první svého druhu v historii Unie. Rada EU již přijala vojenskou strategickou volbu, nástroj, který v hrubých rysech popisuje vojenské řešení situace a deklaruje požadované zdroje a jejich případná omezení pro operace. Proces vojenského plánovaní a politického řízení operace již byl zahájen.

Velitelem první vojenské námořní mise se stal britský kontraadmirál Philip Jones, jak potvrdila Rada EU ve společné akci 2008/851/CFSP, kterou schválila vojenskou námořní operaci Atalanta. Cílem mise je chránit plavidla v rámci WFP a ad hoc také ohrožená plavidla obchodní pohybující se v oblasti, pozorovat a vyhledávat potenciální hrozby od somálského pobřeží, odstrašovat, předcházet a intervenovat v případě napadení lodí a při aktech pirátství, a to i použitím síly, zadržet osoby podezřelé z pirátství, stejně jako jejich plavidla, výstroj a výzbroj. Atalanta bude rovněž úzce spolupracovat s dalšími organizacemi a aktivitami jiných států v oblasti.

Další bod českého předsednictví EU
Stabilní a silná mezinárodní přítomnost může zaručit zvýšenou bezpečnost v oblasti. S ohledem na vysoký počet plavících se lodí však není možné poskytnout ozbrojenou eskortu všem. Lze tedy očekávat, že pirátství bude v africkém rohu i nadále představovat významnou bezpečnostní hrozbu. Zcela zásadní otázkou je pak stabilizace a obnova Somálska, bez které nebude možno předat odpovědnost za vlastní teritoriální vody zpět Somálcům, aniž by hrozba pirátství opět rostla. V zemi je přitom stále téměř polovina obyvatel odkázána na nepravidelné dodávky humanitární pomoci a přechodná somálská vláda vlastní zemi ani zdaleka neovládá.

České předsednictví v Radě Evropské unie se tak bude pravděpodobně potýkat s dalším významným operačním angažmá v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Kromě nasazených vojáků, letců a námořníků budou čeští zástupci také dále spravovat agendu zbrojního trhu a spolupráce v oblasti vojenských akvizic. Jestli se i v obou těchto oblastech pohne EU dopředu i po současném francouzském předsednictví, však nezáleží jen na českých diplomatech.

Jan Závěšický
Masarykova univerzita
Mezinárodní politologický ústav