Argentina a Falklandy: Čtvrt století po válce

7. května 2007  10:23
V těchto dnech si připomínáme pětadvacet let od války mezi Velkou Británií a Argentinou o Falklandské ostrovy. Důvodem, proč se o Falklandách opět hovoří, není jen toto výročí, ale i současná politika Argentiny, která opět volá po „navrácení“ těchto ostrovů. Vztahy mezi USA a Velkou Británií na straně jedné a Argentinou na straně druhé jsou v poslední době skutečně napjaté. Je možné, že v jižním Atlantiku dojde k další válce?  

Změny politického kursu
V devadesátých letech byl spor o Falklandy zdánlivě zapomenutý. Argentina se svých nároků sice formálně nevzdala, ale ani je fakticky neprosazovala. Dokonce byla navázána spolupráce s Velkou Británií např. na průzkumu ropných ložisek kolem souostroví či na námořní pátrací a záchranné službě v regionu. Významně se zlepšily i vztahy s USA. Prezident Clinton v roce 1998 jmenoval Argentinu mezi nejvýznamnějšími americkými spojenci mimo NATO a USA obnovily dodávky zbraní do této země.
Pozitivní vývoj byl však zkalen těžkou ekonomickou krizí, do které se Argentina propadla na konci 90. let. Na začátku nového tisíciletí země prakticky zkrachovala. Tyto problémy v roce 2003 dostaly do prezidentského křesla populistického perónistu Nestora Kirchnera, pod jehož vedením se podařilo ekonomickou situaci stabilizovat. Argentina splatila většinu dluhů a byl nastartován ekonomický růst dosahující až 9 % HDP.
Vztahy s USA a Velkou Británií se však začaly znovu zhoršovat. Kirchner už během kampaně hovořil o tom, že bude tvrdě prosazovat nárok na Falklandy. Obviňoval USA z ekonomických potíží Argentiny, fakticky odmítl výzvy OSN k dodržování lidských práv na Kubě a soustředil se na formování obchodního bloku s dalšími levicovými populistickými režimy Jižní Ameriky včetně Venezuely. Tamní prezident Hugo Chávez už několikrát vyjádřil podporu argentinské snaze získat Falklandské ostrovy.

Kdo vyzbrojí Argentinu?
S blížícím se čtvrtstoletím od války o Falklandy se stupňovala Kirchnerova rétorika i faktické kroky. Média, politickou scénu i veřejnost zachvátila vlna protibritských nálad. Postupně byly ukončeny téměř všechny formy kooperace s Velkou Británií a argentinská letadla a lodě často narušují britský vzdušný prostor a výsostné vody kolem souostroví. S napětím se očekává, co se stane na argentinský státní svátek 25. května. Argentina oficiálně tvrdí, že chce „navrácení“ ostrovů dosáhnout výhradně mírovými prostředky, ale stále více analytiků ve Velké Británii a USA připouští, že na ropu bohaté a strategicky důležité Falklandy by se mohly stát důvodem dalšího ozbrojeného konfliktu.
Faktem je, že po překonání ekonomických potíží začala Argentina opět investovat do armády. Její výzbroj tvoří převážně starší francouzské, německé, americké a izraelské zbraně, některé z nich ovšem výrazně modernizované. Argentinské letectvo je dvakrát větší než v roce 1982 a námořnictvo je po brazilském nejspíše nejlepší v Jižní Americe. Politika prezidenta Kirchnera téměř vyloučila, že by moderní vojenskou techniku mohly dodat západní země, avšak záhy se objevil nový, velmi slibný zdroj: Rusko.
Pronikání ruského vlivu do Latinské Ameriky se nevyhnulo ani Argentině. Jako příklad může posloužit touha Argentiny po nových bojových letounech. Dříve platila za jednoho z hlavních zájemců o francouzské stíhačky Rafale, ale dnes se zcela otevřeně hovoří o tom, že Argentina koupí ruské stroje Su-30MK nebo Su-35 spolu s novými ruskými protilodními střelami, které tvoří jednoznačnou světovou špičku. Taková kombinace by pro britskou flotilu představovala smrtící hrozbu. Argentinská ministryně obrany Nilda Garreová údajně jednala s Ruskem také o dodávkách bitevních vrtulníků a systémů protivzdušné obrany.

Faktory Chile a Antarktidy
Falklandské ostrovy však nejsou jediným územím, na které si Argentina činí nárok. Pokračuje spor o hranice s Uruguají na východě a s Chile na jihu, kde Argentina dlouhodobě žádá revizi hranic v oblasti Ohňové země. Je také jednou z nemnoha zemí, které občas hovoří o územních zájmech v Antarktidě, kde se „její“ zóna částečně překrývá s úseky Británie a Chile. Je málo známým faktem, že Argentina má vojenské jednotky cvičené a vybavené pro boj v Antarktidě a uskutečnila několik akcí, jež se dají interpretovat jako porušení smlouvy o mírovém využití nejjižnějšího kontinentu. Naprosto vážně se proto hovoří o možnosti, že Argentina by mohla vojensky okupovat část Antarktického poloostrova, čímž by si zajistila přístup k obrovským zásobám uhlí, ropy, zemního plynu a kovových rud.
Je proto jen logické, že tváří v tvář nárokům Argentiny posiluje Washington a Londýn vztahy s Chile, jež platí za nejvíce proamerickou a proevropskou zemi v Jižní Americe a dlouhodobě má s Argentinou dosti konfliktní vztahy. Američtí a britští experti radí svým vládám, že proti Kirchnerovu populismu je třeba postupovat tvrdě. Na britském ministerstvu obrany se ozývají hlasy, že Londýn by měl velice důrazně varovat Argentinu před eskalací napětí. Vojenské síly na Falklandských ostrovech by měly být posíleny, aby Argentina pochopila, že Velká Británie je připravena své území bránit proti jakékoli agresi.

Lukáš Visingr
Autor je spolupracovníkem redakce časopisu ATM.

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.