"Pokud má NATO zůstat největší bezpečnostní aliancí a střežit obranné zájmy svých členů, pak se musí dál rozvíjet. A tento rozvoj musí jít přes rozšíření," citovala agentura ČTK republikánského předsedu zahraničního výboru Richarda Lugara.

Příslib možného vstupu do Severoatlantické aliance podle něj vede vznikající demokratické režimy k významným pokrokům v budování právního státu a civilní společnosti.

Možné rozšíření Aliance bude i jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu NATO v lotyšské Rize, který začíná příští týden. Jak při své nedávné návštěvě Prahy nastínil generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer, na summitu by stávající šestadvacítka členských států měla dát pozitivní signál několika zemím. - více zde

Na pozvánku do Aliance čeká hned několik zemí včetně Albánie, Chorvatska, Makedonie nebo Gruzie. Experti však předpokládají, že summit nerozhodne o dalších členech, ale pouze potvrdí, že je další rozšiřování možné.

Skutečné rozšíření stávající šestadvacítky bude podle diplomatů na pořadu dne spíše až na summitu v roce 2008.

Chorvatsko a Makedonie byly kandidátskými zeměmi už při rozšiřování v březnu 2004, kdy do NATO vstoupilo hned sedm zemí - Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko.

"Je načase, aby USA znovu převzaly iniciativu a požádaly spojence, aby pomohli ke vstupu novým členům," řekl senátor Lugar.

Rusko nesouhlasí
Severoatlantická aliance už v září souhlasila s intenzivním jednání o vstupu Gruzie. Eminentní zájem o členství projevila i Ukrajina. Proti možnému členství především těchto dvou zemí však ostře protestuje Rusko.

"NATO a Varšavská smlouva čelili sobě navzájem velkými ozbrojenými silami. Dnes už žádnou Varšavskou smlouvu nemáme a ruská politika je předvídatelná, pochopitelná a neagresivní. Proč by se měl blok NATO měnit?" prohlásil podle agentury Ria Novosti náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevský.