"Bylo by úspěchem pro Evropu, NATO a Spojené Státy pokračovat v rozšiřování zóny míru a bezpečnosti," citovala agentura AP republikánského senátora a předsedu zahraničního výboru Richarda Lugara.

Na pozvánku do Aliance čeká hned několik zemí včetně Albánie, Chorvatska, Makedonie, Ukrajiny nebo Gruzie. Experti předpokládají, že by některé z těchto zemí mohly dostat pozvánku na příštím summitu NATO v roce 2008.

Chorvatsko a Makedonie byly kandidátskými zeměmi už při rozšiřování v březnu 2004, kdy do NATO vstoupilo hned sedm zemí - Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko.

Podle Lugera země jako Albánie, Chorvatsko a Makedonie za několik posledních let velmi pokročily v reformách. Připomněl, že tyto státy jsou od roku 2002 členy aliančního programu Partnerství pro mír (PFP), který je jakýmsi předvstupním postem pro kandidátské země.

Zájem o plné členství v Alianci však mají i další země, například Ukrajina, Gruzie, Bosna a Hercegovina, Srbsko či Černá Hora.

Severoatlantická aliance už loni v září souhlasila s intenzivním jednání o vstupu Gruzie. Eminentní zájem o členství projevila i Ukrajina. Proti možnému členství těchto dvou zemí však ostře protestuje Rusko.

NATO na podzimním summitu v Rize rozhodlo, že bude s Gruzií a Ukrajinou nadále velmi úzce spolupracovat, k jejich plnému členství se ale zatím nebude vyjadřovat.

Podobný zákon jako americký Senát počátkem března schválila i Sněmovna reprezentantů. Zákon vstoupí v platnost, až experti doladí drobné rozdíly mezi oběma verzemi. Obě komory amerického Kongresu  - Senát a Sněmovna reprezentantů pak budou hlasovat znovu a zákon nakonec předloží k podpisu prezidentovi.