Smlouva shrnuje zásady, jimiž se vztahy obou zemí mají řídit po očekávaném odchodu amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2014. Příprava dokumentu trvala přes rok. Konečnou verzi v Kábulu podepsali bezpečnostní poradce prezidenta Hamída Karzáího Randžín Spanta a americký velvyslanec Ryan Crocker.

"Naším cílem je trvalé partnerství s Afghánistánem, které posiluje afghánskou suverenitu, stabilitu a prosperitu, a přispívá k našemu společnému cíli - porážce Al-Káidy a jejích extremistických odnoží," citovala amerického velvyslance agentura Reuters. Přesné detaily smlouvy zatím nejsou známy. Podle amerického velvyslanectví v Kábulu bude obsah zveřejněn až po podpisu smlouvy.

Kábul však při vyjednávání o smlouvě dosáhl dvou významných úspěchů – Afghánci získali plnou kontrolu nad Američany spravovanou věznicí v Bagramu a dosáhli zrušení kontroverzních nočních razií amerických jednotek pátrajících po Talibancích v domech Afghánců. Noční operace nyní provádějí jen afghánské jednotky, mohou však požádat o podporu své americké kolegy.

Vztahy zůstávají napjaté

Předpokládá se, že dohoda vstoupí v platnost podpisem amerického prezidenta Baracka Obamy a afghánského prezidenta Hamída Karzáího. Obecně se očekává, že dokument společně podepíší koncem května před summitem NATO v Chicagu. Oficiálně ale datum podpisu ještě nebylo oznámeno. Text smlouvy nyní přezkoumají oba prezidenti, americký Kongres a afghánský parlament.

Dokument má stanovit právní rámec pro budoucí roli USA v Afghánistánu, včetně pomoci nebo poradenství. Neurčuje však zatím, zda a kolik amerických vojáků v zemi po roce 2014 skutečně zůstane. Obecně se však předpokládá, že Washington po stažení většiny zahraničních sil NATO nechá v Afghánistánu několik tisíc vojenských poradců a také speciální síly.

Dohoda o strategickém partnerství přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Kábulem zůstávají napjaté kvůli několika incidentům amerických jednotek v Afghánistánu. Sérií událostí z posledních týdnů vyvolala bouři nevole u obyčejných Afghánců i politických špiček. Od močení amerických mariňáků na těla zabitých povstalců Talibanu, přes smrt civilistů při náletu, pálení koránu až po masakr sedmnácti afghánských civilistů, který má na svědomí americký voják v provincii Kandahár.

Naposledy před týdnem pak začala americká armáda vyšetřovat skandál, kdy deník Los Angeles Times zveřejnil fotografie, na nichž vojáci z 82. výsadkové divize pózují s těly sebevražedných atentátníků.