Avšak po podepsání smlouvy bylo oznámeno, že celková hodnota kontraktu dosahuje až 7,5 miliardy dolarů. Jedná se o největší ruskou smlouvu o exportu zbraní od konce SSSR a bude mít velký vliv na geopolitickou situaci v severní Africe.

Letadla, tanky, rakety a dluhy
První část kontraktu se týká letectva. Alžírsko si pořídí 34 jednomístných bojových letounů MiG-29SMT, 28 dvoumístných víceúčelových bojových letounů Su-30MKA a 14 cvičných letounů Jak-130, to vše za 3,5 miliardy dolarů. Už dnes Alžírsko provozuje okolo 36 starších letounů MiG-29, které Rusko převezme, zmodernizuje a odprodá třetí zemi; v úvahu připadá např. Bělorusko. Alžírsko už zřejmě provozuje i menší počet strojů Su-30MKA zakoupených někdy v letech 2004-2005, ale přesné údaje zatím nejsou známy.

Alžírská pozemní armáda získá 300 špičkových ruských tanků T-90S za 1 miliardu dolarů a Rusko také zmodernizuje 250 starších alžírských tanků T-72, za což alžírská vláda zaplatí 200 milionů dolarů. Armáda dostane i několik stovek ruských protitankových střel Metis a Kornet. Protivzdušnou obranu Alžírska posílí celé tři pluky řízených raket země-vzduch S-300PMU2 Favorit, jež mohou zasahovat cíle na vzdálenost 200 km a Alžírsko přijdou na jednu miliardu dolarů. Alžírsko koupí také třicet samohybných protiletadlových kompletů Tunguska-M1 za 500 milionů dolarů. Třetí oddíl smlouvy zahrnuje opravu a modernizaci větší části alžírského námořnictva v Rusku; její cena a rozsah však nebyly zveřejněny.

Kromě smlouvy o dodávkách zbraní byla podepsána dohoda, podle které Rusko odepíše větší část alžírského dluhu vůči Moskvě. Má se jednat o zhruba 4,7 miliardy dolarů a výměnou za to Alžírsko zakoupí v Rusku zboží a služby v této hodnotě. Stejně jako onu výzbroj je zaplatí v západní měně, ale je zajímavé, že Rusko netrvá na splátkách v amerických dolarech a jako vhodnou měnu uznává i euro.

Budoucí středomořská velmoc
Už v době studené války patřilo Alžírsko k důležitým odběratelům ruských zbraní, ale během 90. let se přeorientovalo na Ukrajinu a Jihoafrickou republiku. Nová smlouva za 7,5 miliardy dolarů je proto uváděna jako "návrat ruských zbrojařů do Alžírska". Určitě také značně posílí Rusko v žebříčku vývozců vojenské techniky. Pokud se jedná o celkové množství vyvezených zbraní, Rusko se od roku 2002 drží na prvním místě, ale v žebříčku finančních hodnot zůstává druhé za USA, což je paradoxně důsledkem faktu, že ruské zbraně jsou mnohem levnější než západní. Smlouva s Alžírskem jistě způsobí značné snížení amerického náskoku a přispěje ke snaze Ruska o postup na první příčku.

Objednané ruské zbraně mají být do Alžírska dodány během dvou až tří let. Alžírsko tak jasně potvrdí svou pozici nejsilnější země západní části arabského světa (tzv. Maghrebu) a stane se mimořádně důležitým hráčem v celém regionu Středomoří. Bude totiž disponovat nejlepšími bojovými letouny a nejlepším systémem protivzdušné obrany v celé severní Africe. Výzbroj alžírských sil bude naprosto srovnatelná s technikou nejvyspělejších evropských států, což už zavdalo příčiny ke spekulacím o blížících se závodech ve zbrojení mezi Alžírskem na straně jedné a jeho tradičními rivaly Marokem a Libyí na straně druhé.

Všestranná spolupráce
Tento obrovský zbrojní obchod ovšem není izolovaným aktem, nýbrž součástí prohlubujících se vztahů Ruské federace a Alžírské lidově demokratické republiky. Základ těchto vztahů byl položen 5. dubna 2001 během návštěvy alžírského prezidenta v Rusku. Oba prezidenti tehdy podepsali deklaraci o strategickém partnerství, kterou se zavázali k posilování spolupráce ve vojenství, vědě a technice, boji proti terorismu, organizovanému zločinu, pašování narkotik a ilegálnímu obchodu se zbraněmi. Stejně jako u partnerství USA a Indie existuje také v tomto případě faktor "společného nepřítele", protože alžírská vláda musí tvrdě potlačovat islámské fundamentalisty

Kromě spolupráce vojenské a politické mají oba státy zájem také o kooperaci v ekonomické sféře. Rusko chce v Alžírsku investovat řádově stovky milionů dolarů hlavně ve stavebnictví, dopravě a službách. Alžírsko prochází rekonstrukcí po mnohaleté občanské válce a realizuje řadu projektů, jež znamenají příležitost pro ruské firmy. V nejbližší době se čeká také podpis smlouvy o těžbě a zpracování ropy a zemního plynu mezi alžírskou společností Sonatrach a ruskými giganty Lukoil a Gazprom. Společné rusko-alžírské aktivity budou zahrnovat např. zkapalňování zemního plynu pro přepravu pomocí tankerů.

Svazky mezi Ruskem a Alžírskem rychle sílí a znamenají, že Rusko znovu dobývá zdánlivě ztracené mocenské pozice v severní Africe. Ten stejný trend můžeme pozorovat na Středním východě a jihovýchodní Asii. Rusko získává i nové sféry vlivu v Latinské Americe. Prezident Putin je schopný a obratný politik, jehož cílem je vrátit Rusko na post globální supervelmoci. Rusko vedené bývalým rozvědčíkem rozehrálo složitou velmocenskou hru, jejímž výsledkem může být překreslení geopolitické mapy světa.

Lukáš Visingr
autor je spolupracovníkem redakce
Armádního technického magazínu