Původní odhady amerických vědců přitom hovořily, že Afghánistán ukrývá zásoby surovin v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (zhruba 21 bilionů korun).

"Podle našich odhadů mají ložiska potencionálně hodnotu mezi jedním až třemi biliony dolarů," uvedl afghánský ministr pro těžbu Wahidulláh Šahrání.

Afghánská vláda by podle jeho slov chtěla začít s těžbou surovin v horizontu dvou až tří let. Využití takového bohatství by totiž významně změnilo ekonomickou situaci válkou zmítané země, která je "závislá" na produkci opia a zahraniční pomoci.

Zatím nebezpečný byznys
Ložiska jsou rozptýlená prakticky po celé zemi, včetně oblastí na jihu a východě země, kde se v současnosti vedou ty nejtvrdší boje mezi mezinárodními a vládními silami na jedné straně a povstaleckým hnutím Taliban na druhé. Otázkou zůstává, zda afghánská vláda bude schopná těžařským společnostem garantovat bezpečnost. Podle Šahráního chce vláda vytvořit speciální ochranou jednotku, která by důlní oblasti střežila.

"Bezpečnost je naprosto klíčová otázka pro využití těchto nerostných bohatství," konstatoval Libor Frank z Ústavu strategických studií. Nemusí jít nutně okamžitě o celou zemi, ale alespoň o oblasti, kde se naleziště nacházejí. Tady by podle Franka měly důležitou roli alespoň v počátcích sehrát mezinárodní jednotky NATO a potažmo také afghánské bezpečnostní síly.

Velké zdroje jsou například i v nejnebezpečnějších jižních provinciích Hílmand nebo Kandahár. Další pak v provinciích Kunar, Uruzgán, Ghazní nebo Chóst, kde ke střetům s povstalci dochází prakticky denně.

Afghánská vláda i investoři musí podle Franka přesvědčit obyčejné lidi, že právě využití těchto zdrojů je šancí, jak žít lépe.

"Pak je samozřejmě nutné, aby těžba měla ekonomický dopad na obyvatelstvo. Je potřeba zainteresovat místní vůdce i obyčejné Afghánce. Pokud jasně pocítí, že se díky využití těchto zdrojů mají lépe, budou mít pak sami zájem na tom, aby to fungovalo." řekl Frank. Čím více lidí, kmenových vůdců, zahraničních firem a dalších subjektů bude mít zájem na prosperitě, tím rychleji se může situace v celé zemi stabilizovat.

Nejdřív zlato, měď a železo
Prozatím by afghánská vláda z bezpečnostních důvodů chtěla začít s těžbou v relativně klidných oblastech. Například už koncem letošního roku by vláda podle ministra Šahráního mohla vypsat tendr na těžbu železné rudy v provincii Bamján, asi 130 kilometrů západně od metropole Kábulu.

Tamější zásoby železné rudy jsou považovány za největší nevyužité naleziště v celé Asii. Sověti v roce 1960 v rozsáhlé studii odhadli zásoby na 1,8 miliardy tun rudy.

Relativně brzy by také mohla začít těžba zlata v provincii Badakšán nebo mědi z naleziště Balkap. To je ale podmíněno, zvláště v případě hornaté provincie Badakšán, masivními investicemi do infrastruktury. V zemi prakticky chybí síť silnic a železnic i zdroje energie.

"Je to šance na lepší život Afghánců, kteří ale ani v nejmenším nemají technologické schopnosti na využití těchto zdrojů. Od zahraničních investorů se proto očekávají ohromné investice, které se jim pochopitelně musí vrátit," uvedl bezpečnostní expert a bývalý šéf vojenské rozvědky Ándor Šándor. Jak dodal, budování infrastruktury proto bude prvořadé. Stavět například cesty ale pochopitelně nejde pod palbou.

Úřady s korupční nálepkou
Nadšení z objeveného afghánského bohatství brzdí nelichotivá korupční nálepka tamější vlády a úřadů. Vláda nedávno restrukturalizovala ministerstvo pro těžbu, zavedlo nové právní předpisy a zavázala se, že všechny zakázky budou maximálně transparentní.

To vše ale až poté, co ministerstvo přikleplo za ne zcela průhledných okolností těžbu v největším měděném dole Ajnak v provincii Lógar čínským těžebním společnostem.

Podle expertů nemusí být Čína kromě Západu v čele s USA jediným vážným hráčem o možnost v Afghánistánu dolovat. Po nalezištích už pokukuje také Rusko.