Podle americké protiraketové agentury MDA to byl "první ostrý test nové generace" celého systému Aegis s novými antiraketami SM-3. Právě ty mají být v rámci protiraketového deštníku NATO rozmístěny na amerických základnách v Rumunsku a Polsku a také na válečných plavidlech ve Středozemním moři.
Nový AegisNová verze systému Aegis s označením BMD 4.0.1 má zlepšit schopnosti protiraketové obrany účinně zaměřit a zničit stále sofistikovanější balistické střely s větším dosahem. Nové antirakety SM-3 Block IB, vybavené dvěma infračervenými vyhledávači, mají zvýšenou citlivost pro zaměření se na větší vzdálenosti a také systém řízení a manévrování za letu. |
"První náznaky ukazují, že všechny komponenty fungovaly, jak měly," oznámil mluvčí agentury Rick Lehner s tím, že experti nyní budou důkladně analyzovat a hodnotit velké množství dalších údajů získaných během testu.
Cvičná balistická střela krátkého dosahu byla odpálena z ostrova Kauai ve středu přesně ve 20:18 havajského času, potvrdila v oficiální zprávě MDA.
Cílová střela letěla nad Tichým oceánem severozápadním směrem. Bezprostředně poté "nebezepečí" zachytil americký raketový křižník USS Lake Erie, z jehož paluby byla odpálena antiraketa SM-3 (Standard Missile-3).
"Systém Aegis, kterým je křižník vyzbrojen, nadále sledoval cíl a předával antiraketě za letu další informace o dráze až do zásahu. Kinetickou silou pak byl cíl zničen," uvedla agentura.
Z dosavadních 27 podobných testů antirakety SM-3 zasáhly cíl ve 22 případech. Všechny předchozí zkoušky však Američané uskutečnili se starší generací obranného systému a také staršími verzemi antiraket.
Střely budou v Rumunsku a Polsku
Systémem Aegis, určený k ničení balistických střel středního a krátkého dosahu, jsou vyzbrojeny americké válečné lodě a má hrát klíčovou roli v nově budovaném protiraketovém deštníku NATO. Ten v nejbližších letech přikryje prakticky celou Evropu.
Protiraketová obrana.
Start antirakety SM-3 z paluby válečné lodě
Záběr zničení balistické střely antiraketou
Radar typu XB amerického systému protiraketové obrany
NATO už loni spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo, tedy 900 milionů lidí.
Kromě válečných lodí mají být protirakety typu SM-3 IB rozmístěny na zemi do roku 2015 v Rumunsku a do roku 2018 pak v Polsku. Americká MDA však plánuje ještě letos další dva ostré testy, teprve pak bude rozhodnuto o výrobě.
K budování systému Aliance na summitu v Lisabonu v roce 2010 přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání ale váznou. Podle NATO má štít chránit Evropu především před íránskými raketami. Moskva se ale obává, že deštník je namířen proti Rusku a jeho schopnosti "omezí" odstrašovací schopnosti jeho jaderného arzenálu.
tisknout