K hodnocení vojenské moci jednotlivých zemí lze používat množství různých měřítek - od vybavenosti armád, přes počty vojáků až po potenciální vojenskou sílu. Kdo by si myslel, že největší armáda rovná se nejsilnější, byl by překvapen. Jak si ve srovnání stojí členské země NATO?

Nejprve se podíváme na snadno sestavitelný žebříček, a sice podle počtu vojáků.

Nepřekvapí umístění USA s 1,4 milionem vojáků, ani Turecka, o němž se často píše jako o druhé největší armádě v NATO. Zajímavější je zde umístění Řecka s deseti miliony obyvatel (stejně jako Česká republika) na 4. místě s dvěma sty tisíci vojáků. Přičemž Česko najdeme společně s Maďarskem někde v polovině pomyslného peletonu se zhruba pětadvaceti tisíci vojáků, tj. na 15. místě.

Mimochodem když se podíváme na celosvětový žebříček počtu vojáků, neunikne pozornosti, že v této TOP 5 jsou kromě USA už jen země s většinou území v Asii, a sice  Čína (2,18 milionu), Indie (1,4 milionu), Severní Korea (1,3 milionu) a Rusko (1 milion). 

Počty nejsou všechno

Z hlediska možnosti nasazení a využití těchto armád má ovšem větší vypovídací hodnotu jiné kritérium, totiž index síly. Při sestavení komplexního ukazatele nazvaného index síly (Power Index), který vyjadřuje bojovou kapacitu dané země, berou autoři respektovaného Global Firepower v úvahu přes padesátku faktorů, kromě těch obvyklých (počty vojáků a techniky) také např. dostupné lidské zdroje, diverzitu zbraní, logistickou kapacitu, místní obranný průmysl atp. 

Power index (čím nižší hodnota, tím silnější země) nám s pořadím TOP 5 zemí v NATO zamíchá - objeví se Itálie, vypadne Řecko.

První místo lze v případě USA očekávat, i když už není takovou samozřejmostí jako prosté počty vojáků. Zajímavějším je „zarovnání“ Francie s Velkou Británií, které dosahují víceméně stejné síly, i když počty jejich vojáků se liší o skoro 80 tisíc. 

Za zmíku také stojí, že do ani jedné z těchto dvou TOP 5 se nepropracovalo Německo, i když jen těsně.

Pokles Řecka a Turecka

Nejzajímavějším výstupem srovnání obou žebříčků je ovšem zmíněný propad Řecka. Se dvěma sty tisíci vojáků a 4. místem v rámci velikosti armád se nejen nepropracovalo do TOP5 v indexu síly, ale propadlo se v něm až na 11. místo, tedy těsně za Norsko a v podstatě na úroveň Česka. 

V naší tabulce rovněž vidíme, že podobně v indexu síly „spadlo“ Turecko (na 4. místo) na úroveň Itálie (5. místo), přičemž Itálie má „jen“ 175 000 vojáků - čili toliko polovinu počtu, jakým disponuje Turecko. 

Početná armáda ještě nezaručuje, že jde rovněž o vojensky silnou zemi.

Odkazy na zdroje použitých dat:

Global Firepower - NATO Member States Military strength (2020)
Global Firepower - Active Military Manpower (2020)
Global Firepower - Military Strength Ranking (2020)