Nyní uplynulo právě pět let od krvavé rusko-gruzínské války, během níž kavkazská země fakticky přišla o dvě provincie – Jižní Osetii a Abcházii.
Boje z roku 2008 byly podle bývalého estonského premiéra a ministra obrany Marta Laaryho rázným připomenutím toho, jak mocným nástrojem v moderním světě tanky a letadla stále jsou a že lehké expediční jednotky bezpečnost země nespasí.
Tanky a kyberútoky se doplňují, nevylučují
"Gruzínská armáda žila život v iluzích a přípravu na případnou válku na svou obranu nebrala vážně," nechal se Laar slyšet v komentáři k pátému výročí války, která podle něj ukázala, že dnešní války jsou ze své podstaty totální.
"V současných válkách jsou konvenční prostředky propojeny s novými metodami, jako je informační a kyber boj. Aby se podařilo odpojit Gruzii od informačních systémů, využili v roce 2008 Rusové jak kyberútoků, tak bombardování. Jakmile vyrazily tanky, začaly kyberútoky," vysvětluje Laar.
Zahraniční mise ano, ale ne na úkor obrany země
V případě Gruzie se také ukázala zranitelnost konceptu, kdy by se armády zaměřovaly čistě na lehce vyzbrojené jednotky, byť schopné rychlého nasazení v zahraničí. Gruzínci se podle Laaryho nechali vtáhnout do války v ten nejnevhodnější čas.
Komentář: Rusko-gruzínská válka - deset lekcí pro Estonsko |
"Gruzínská nejlepší brigáda sloužila v Iráku a druhá byla na cestě ji vystřídat. Část vojska byla v procesu přezbrojování a techniku měla v údržbě; mnoho důstojníků bylo na dovolené. I ministr obrany byl na dovolené - v Itálii," vypočítává strategická selhání bývalý ministr.
Podobný trend jako Estonsko začíná zdá se prosazovat i Polsko, které se nyní rozhodlo omezit účast svých vojáků v zahraničních misích a namísto toho se soustředí na modernizaci svých sil doma.
"Bez mrknutí oka opouštíme politiku zahraničních misí, kterou jsme příliš horlivě vyhlásili v roce 2007. Doby, kdy Polsko vysílalo své vojáky na druhý konec světa, jsou ty tam," prohlásil polský prezident Bronislaw Komorowski minulý týden během vojenské přehlídky ve Varšavě.
tisknout