natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Rusko-gruzínská válka: deset lekcí pro Estonsko

    20. srpna 2013  11:23
    V těchto dnech je to právě pět let od rusko-gruzínské války. Mnoho o ní bylo napsáno, byl natočen také film. I tak ale zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Kupříkladu se liší názory na to, kdy přesně válka vypukla a kdy skončila, kdo ji začal a čí to byla vina. Ponechám zde politické aspekty stranou a zaměřím se na deset lekcí, které mohou být užitečné pro Estonsko.  

    Estonsko se snaží poučit z rusko-gruzínské války (ilustrační foto) | foto: Estonská armáda

    1. Lepší hořká pravda než-li krásné iluze. Zatímco Rusko se na válku připravovalo roky a přesně vědělo, čeho chce dosáhnout, Gruzie nikoli. Gruzie se nechala do války vtáhnout v ten nejnevhodnější čas. Její nejlepší armádní brigáda sloužila v Iráku a druhá byla na cestě ji vystřídat. Část vojska byla v procesu přezbrojování a techniku měla v údržbě; mnoho důstojníků bylo na dovolené. I ministr obrany byl na dovolené - v Itálii.

    Nežít v iluzi bezpečí

    Gruzínská armáda žila život v iluzích. Přípravu na válku na svou obranu nebrala vážně...Proto byl pro Gruzínce střet s ruskou armádou totálním překvapením; mnoho dní se pak s tímto překvapením vyrovnávali. Gruzínská armáda žila v iluzích, a proto byla předurčena k porážce.

    Gruzínská armáda žila život v iluzích. Přípravu na válku na svou obranu nebrala vážně. Doufala, že povede válku na území Abcházie, možná Jižní Osetie. Gruzínci se domnívali, že intervence Ruska je možná pouze v rozsahu válek, které se odehrály v 90. letech. Širší ruská intervence byla považována za vysoce nepravděpodobnou a nikdy nebyla vzata v úvahu při plánování operací. Proto byl pro Gruzínce střet s ruskou armádou totálním překvapením; mnoho dní se pak s tímto překvapením vyrovnávali. Gruzínská armáda žila v iluzích, a proto byla předurčena k porážce.

    2. Schopnosti velení a existence vhodných plánů předurčují průběh války. Rusko bylo připraveno na válku do posledního detailu. Důkladně se na operace připravovalo. Gruzínské síly měly být donuceny k útoku v Jižní Osetii a poté měly být obklíčeny a zničeny. Poté by bylo jednoduché zaútočit na zcela bezbrannou Gruzii a změnit vládu.

    Plány Gruzie byly naproti tomu velmi nejasné. Původní plán počítal s omezenou intervencí ruských sil, čímž si udržel jisté spojení s realitou; i tak ovšem útok na jihoosetské hlavní město Cchinvali v plánu nebyl. Jedna brigáda měla obejít město zleva, druhá zprava. Setkat se měly za městem a dále pokračovat k mostu Gupta a tunelu Roki, aby se zabránilo přílivu pomoci z Ruska.

    K převzetí Cchinvali mělo dojít později. Na poslední chvíli však došlo ke změně plánu a byl zahájen přímý útok na Cchinvali. Namísto toho, aby gruzínské jednotky rychle postupovaly kupředu, namířily si to přímo k městu. Gruzínské síly tak nikdy nedorazily k mostu Gupta, k tunelu Roki ani nemluvě. A to určilo výsledek války.

    Ačkoli před několika lety podobné problémy soužily i estonskou armádu, v posledních letech se situace zlepšila. Práce velení a plány jsou nyní konkrétnější a realističtější, což pokládá základy pro lepší obranné schopnosti.

    3. Zpravodajství rovná se rozhled. V rusko-gruzínské válce byly obě strany v otázce zpravodajských informací snad příliš sebevědomé. Ruští zpravodajci neměli o Gruzii přesné informace a velmi podcenily schopnost Gruzie odolávat útoku.

    Gruzínská rozvědka měla o Rusku informací naopak dostatek, jenže je nedokázala využít pro obstojné analýzy. Také přespříliš spoléhali na sledovací systémy NATO, které bohužel nezaznamenaly hromadění ruských jednotek za hranicemi, odkud byly schopné okamžitě proniknout do Jižní Osetie. Předpokládalo se, že Rusko na své sousedy nezaútočí. Tato domněnka byla rusko-gruzínskou válkou vyvrácena a nyní se vše analyzuje ze zcela jiné perspektivy.

    Estonsko tvrdě pracovalo na vytvoření zpravodajských služeb a varovných systémů, v čemž dosáhlo dobrých výsledků. Tato práce bude přirozeně muset pokračovat i nadále.

    4. Na psychologické obraně záleží. Válce předcházel masivní informační útok ze strany Ruska. To se pokoušelo představit Gruzii světu jako malou, agresivní a nepředvídatelnou zemi vedenou šílenými a morálně zkaženými parchanty. To se ukázalo jako účinné při izolaci Gruzie od jejích spojenců a její varování pak vyzněla nespolehlivě. I během samotného konfliktu hrála informační válka významnou roli. Lze oprávněně tvrdit, že Rusko sice vyhrálo na bitevním poli, ale prohrálo na informační frontě.

    Po událostech v roce 2007 Estonsko pochopilo potřebu připravit se na informační válku; nicméně důsledkem snahy zaútočit na ministra obrany Jaaka Aaviksoo kvůli jeho iniciativě v psychologické obraně tyto plány ustaly. Nyní je čas tyto plány uskutečnit.

    5. Dnešní války jsou ze své podstaty totální. Jak ukázala rusko-gruzínská válka, v současných válkách jsou konvenční prostředky propojeny s novými metodami jako informační a kyber boj. Jakmile vyrazily tanky, začaly kyberútoky. Aby se podařilo odpojit Gruzii od informačních systémů, využili Rusové jak kyberútoků, tak bombardování. Estonsko si uvědomilo potřebu širokospektrální obrany, nicméně potřebné zákony teprve čekají na schválení.

    6. Dostatečná úroveň zdravotnictví a prostředků osobní ochrany zachraňuje životy. V rusko-gruzínské válce bylo z boje vyřazeno více než 1200 gruzínských vojáků, z nichž u dvou třetin to bylo kvůli zranění. Z nich mnoho mohlo zemřít, ale nestalo se tak díky ochranným vestám a dobrým helmám. Zranění se rychle dostali z bitevního pole a zdravotnický systém fungoval dobře.

    Pouze tři procenta vojáků zemřela kvůli zraněním. V Estonsku se vývoji zdravotnictví věnovala značná pozornost, ale stále jsme teprve na začátku cesty.

    7. Kontrola vzdušného prostoru je životně důležitá. Gruzínské letectvo je malé. Během války bylo použito pouze jednou. To bylo prozíravé, protože jinak by mohlo být zlikvidováno. Teoreticky se ruské letectvo mohlo cítit na gruzínském nebi velmi sebejistě. Gruzínské protivzdušné síly se sice snažily odolat, ale byly rychle přemoženy. Když přišly o radary, ocitly se doslova ve tmě.

    Nespoléhat na pomoc jiných

    Mezinárodní vztahy jsou klíčové, ale i se vším, co bylo řečeno, musíme spoléhat především sami na sebe. Navzdory chybám a všemu ostatnímu to byli sami Gruzínci, kdo zachránil gruzínský stát.

    Mobilní protiletadlové zbraně ovládané bojovníky se ukázaly jako efektivnější. Bohužel takových bylo málo a některé byly zastaralé. Přesto ruské letectvo nedokázalo své absolutní převahy na nebi využít. Spolupráce mezi ruskými vzdušnými a pozemními silami se ukázala jako velmi špatná. Pozemní síly považovaly jakékoli letadlo nad sebou za gruzínské, tak na něj vypálily. Více než polovina ruských letadel, které padly ve válce, tak byla sestřelena vlastními lidmi. Letadla naopak bombardovala jednotky pohybující se po zemi.

    Estonsko se rozhodlo využít protivzdušný štít NATO a neplýtvat svými zdroji na rozvoj letectva, které by stejně bylo okamžitě sestřeleno. Vyvinuli jsme protiletadlovou výzbroj; s mobilními raketami je stále mnoho prostoru pro další rozvoj.

    8. Tanky ani dělostřelectvo nepatří do šrotu. Jak ukázala rusko-gruzínská válka, i dělostřelectvo má své místo v současném válečnictví. Tanky pomohly zastavit ruskou ofenzivu na počátku války a také sehrály důležitou úlohu při zničení pilíře ruské 58. armády generála Hruleva 9. srpna 2008. Dělostřelecká brigáda v Gori, kterou vychvalovaly i ruské zdroje, byla vůdčí silou v boji při odražení ruských jednotek blížících se k Cchinvali.

    9. Polovičatá rozhodnutí jsou k ničemu. Namísto "papírové armády" a přehlídkových jednotek musejí být vytvořeny integrované jednotky. Ať je jich klidně méně, ale ať jsou akceschopné. K čemu byly gruzínské brigády, když postrádaly pořádné komunikační vybavení a jiné zase dopravní prostředky? Schopnost takových jednotek zasáhnout do války je nulová. Pomalu a bolestně to začíná chápat i Estonsko. Nový plán obrany státu tyto problémy bere v potaz.

    10. Doufejme v NATO, ale udržujme střelný prach v suchu. Mezinárodní vztahy jsou klíčové, ale i se vším, co bylo řečeno, musíme spoléhat především sami na sebe. Gruzínské naděje v pomoc někoho jiného se nenaplnily. Kdyby nebojovali sami a nezadrželi Rusko alespoň na několik dní - navzdory všem chybám a nepříznivé situaci -, gruzínský stát mohl být vymazán z mapy a dosazena by byla nová vláda. Navzdory chybám a všemu ostatnímu to byli sami Gruzínci, kdo zachránil gruzínský stát.

    Pro Estonsko tato zkušenost znamená, že budeme muset být jednotní a připravení spolupracovat s NATO, zatímco budeme rozvíjet vlastní obranné schopnosti. Zároveň je důležité mít silnou vůli bránit sebe sama, mít odhodlání povstat a bojovat - když to bude třeba. Čím silnější tato vůle je, tím bezpečnější je i stát.

    Mart Laar
    autor je bývalým estonským předsedou vlády a ministrem obrany

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media