Dnes tankují bombardéry. Létající benzinkou šest kilometrů nad Českem

Bezpečnostní poučení, připoutat a start. Za pár minut už stoupáme prudce nahoru, abychom poté zhruba v šesti a půl kilometrové výšce opisovali okruh nad Jižními Čechami.

„Některé manévry, které děláme jsou někdy trochu agresivnější, než v běžných linkových letounech. Ale většinou je let vlastně velmi podobný,“ tvrdí pilot Edward Conner.

Fotografie

Mimochodem, i z téhle výšky jadernou elektrárnu Temelín bezpečně identifikujete.

„Dnes budou tankovat dva bombardéry B-1B,“ oznámí palubní technik. Po půlhodince letu se skutečně vyloupne dvojice amerických strategických bombardérů schopných nést jaderné zbraně.

Ve zhruba šestisetkilometrové rychlosti se přibližují postupně, jako ve frontě, k zádi létající benzínky.

Boeing KC-135 Stratotanker využívá americké letectvo pro doplňování paliva jiných letounů ve vzduchu už více jak půlstoletí. Kromě toho může sloužit i k přepravě cestujících a nákladu.

Stratotanker má celkem 10 nádrží na palivo. Po třech v každém křídle, jednu na dolní palubě mezi křídly, další dvě na dolní palubě před křídly a za křídly a poslední vzadu na letové palubě. Celkem je letoun schopen pojmout až 90 tun paliva.

To si „zákazník“ vysoko na obloze natankuje přes speciální výsuvné čerpací rameno na zádi. Rameno obsluhuje a sleduje nevelkým průzorem speciální operátor - takzvaný „Boomer“ (Boom Operator). Ležící na břiše v malém nízkém prostoru na zádi ovládá rameno a je zodpověný za úspěšné propojení i samotné natankování.

„Pět tisíc galonu paliva do každého,“ usmívá se Bradley Musick, když úspěšně „napíchne“ první z bombardérů. Palivo proudí ramenem do letounu pod velkým tlakem. Přečerpat více jak 18 tisíc litrů zabere pár minut.

Odpojení. A další zákazník se přibližuje.

„Je to obvyklá mise, náš primární úkol. Obvykle máme jednu takovou denně,“ konstatuje Musick. S ostatními členy Národní gardy z Nebrasky je v Česku na dva týdny. Pouze na cvičení Ample Strike. Pak se vrátí za oceán.

Do Pardubic vyslali Američané dva tankery a celkem čtyři posádky, které se v úkolech střídají. Druhý z tankerů je vybaven také tankovacími hadicemi s koši pro doplňování paliva například letounů Gripen českého letectva.

V tomto případě je více na pilotovi „zákazníkovi“, aby se trefil a s tankerem se propojil. Ale v obou případech je to pro piloty takříkajíc „vyšší dívčí“. Náročný manévr, který vyžaduje přesnost a perfektní soustředění.

Hotovo, úkol splněn. Oba bombardéry mizí ve formaci pryč a my začínáme opět sestupovat. Po hodině a čtvrt jsme opět na ploše pardubického letiště. Oči si chvíli z přítmí tankeru zvykají na ostré slunce. Posádka má po pro dnešek padla. Převlékne se do civilu a pomalu se šourá z letiště.