natoaktual.cz

Flotila létajících benzinek NATO startuje. Platí je i Češi

16. července 2020  12:41
Severoatlantická aliance získala první z osmi nových víceúčelových létajících tankerů Airbus pro doplňování paliva za letu. Na pořízení a provozu mezi spojenci kriticky scházející kapacity se podílí i Česko. Pro vzdušné síly a armádu to přináší nové možnosti – snadnější výcvik i nasazení v operacích a zahraničních misích.  
Létající tanker A330 doplňuje palivo letounu F-35 | | foto: Airbus

Flotila létajících benzinek bude do konce roku 2023 čítat hned osm upravených letounů Airbus A-330 MRTT (Multi-Role Tanker Transport), které evropským členům NATO scházejí a musejí se proto spoléhat hlavně na americké kapacity. První ze strojů dodal výrobce 30. června. Druhý letoun má přibýt do konce července.

Na pořízení a provozu flotily tankerů se podílí šest zemí – Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a od loňského října také Česká republika. Společně letouny nakoupí, budou je společně vlastnit a podle svých podílů sdílet letové hodiny i náklady na provoz.

„Účastí v programu si země zajišťují volný přístup ke sjednanému počtu letových hodin, které mohou využívat dle svého uvážení k výcviku, společným cvičením nebo operacím,“ uvedl český styčný důstojník v projektu Michal Linhart. Konkrétně pro českou republiku to bude 100 hodin ročně.

Česká armáda si od zapojení slibuje především navýšení kapacit pro strategickou přepravu osob, nákladu, zdravotnické evakuace a udržení schopnosti taktického letectva tankovat za letu. „Díky projektu budou naši piloti moci zdokonalovat procedury tankování za letu a případně je i využít k taktickému přeletu,“ dodal.

Čeští piloti gripenů dosud využívají nejčastěji pro výcvik tankování za letu a jeho periodické procvičování, ale také například pro mise při střežení Islandu, služeb italských, švédských nebo amerických tankerů. To nyní odpadne.

„Nedostatečná kapacita evropských členských států NATO v oblastech strategické přepravy a tankování za letu se plně projevila v operacích v Mali, Libyi a Kosovu, kdy evropské země byly zcela závislé na armádě USA či jiných, i komerčních subjektech,“ připomněl šéf rozvoje vrtulníkového a dopravního letectva Miloslav Synek z ministerstva obrany.

Armáda navíc počítá s tím, že by podobně jako u letounů včasné výstrahy AWACS v budoucnu zajistila i několik členů posádek tankerů. „Čtyřčlenný tým začleněný do struktury letky od roku 2023 získá zkušenosti s provozem dopravních letounů v mezinárodním prostředí,“ uvedl Linhart.

Palivo, vojáci, náklad i ranění

Létající benzinky budou startovat z mateřské základny v nizozemském Eindhovenu (5 letounů) a předsunuté základny v německém v Kolíně nad Rýnem (3 stroje), kde bude jeden letoun od roku 2021 nepřetržitě připraven ke startu ve zdravotnické modifikaci.

Stroje jsou totiž vybaveny tak, aby nesloužily jen pro doplňování paliva celého spektra letounů, které spojenecké země využívají, ale také pro přepravu jednotek, materiálu či jako létající nemocnice. Stroj je schopen přepravit až 45 tun nákladu nebo 267 cestujících. Ve zdravotnické verzi pak může mít na palubě 6 jednotek intenzivní péče či 16 lůžek.

Podle dřívějších informací ministerstva obrany by měl český podíl na projektu stát jednorázově 594 milionů korun. Každoročně by pak Česko mělo na provoz přispívat zhruba 32 milionů korun a dalších 10 milionů na personál. Náklady za předpokládaných 30 let provozu tak budou zhruba 1,87 miliardy korun.

Německo jako největší finanční přispěvatel získá 5 500 letových hodin ročně. Nizozemsko pak 2 000 hodin, Belgie 1 000, Lucembursko 200 a Norsko a Česká republika shodně 100 letových hodin ročně. Předpokládané využití má být zhruba 1 100 letových hodin na letadlo za rok, flotila osmi strojů by měla potřeby šestice zemí zcela pokrýt.

inc natoaktual.cz
zpět na článek