natoaktual.cz

Vztahy NATO a Ruska zamrzly. Míč je na straně Moskvy, říká generál Pavel

10. listopadu 2021  18:28
Vztahy Severoatlantické aliance s Ruskem jsou na nejhorší úrovni od konce studené války. Rusko po třiadvaceti letech zavřelo svou diplomatickou misi v bruselské centrále NATO a zároveň pozastavilo činnost aliančních kanceláří v Moskvě. Spojenci ale opakují, že k smysluplnému dialogu s Ruskem jsou připraveni.  

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (vlevo) a šéf NATO Jens Stoltenberg během společné schůzky v roce 2015 | foto: NATO Photos

„Opíráme se o fakta, která říkají, že si NATO s námi nepřeje žádnou součinnost,“ oznámil stroze šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Moskva od 1. listopadu zavřela svou diplomatickou misi v centrále NATO v Bruselu a pozastavila činnost pro vojenskou styčnou kancelář a informační kancelář Aliance v Moskvě.

NATO posílí obranu proti nejnovějším ruským raketám a kyberútokům

Navenek se zdá být ruský krok dalším zhoršením už tak velmi napjatých vztahů mezi Ruskem a Západem. Šéf NATO Jens Stoltenberg je označil doslova „za nejhorší od konce studené války“.

Podle někdejšího předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla jde jen o symbolické gesto. „Když se podíváme na skutečnou efektivitu těch misí v posledních letech, tak prakticky k žádnému snížení spolupráce nedojde, protože už tak byla minimální,“ konstatoval.

Početní stav především mise NATO v Moskvě byl v posledních letech kvůli ruskému přístupu na základních počtech a s minimální možností účastnit se ruských akcí, sdílet informace nebo společně s ruskou stranou cokoliv koordinovat. „Prakticky efekt ze zrušení misí bude nulový, ale jako signál to samozřejmě působí, protože to znamená přerušení i těch formálních vazeb,“ dodal Pavel.

Ten se osobně v nejvyšší vojenské funkci Aliance v minulosti snažil určitý pragmatický dialog s Ruskem obnovit a inicioval několik schůzek s ruskými protějšky.

Pavel připomněl, že stále ještě existuje Rada NATO-Rusko, která se na diplomatické úrovni může scházet. Další možností jsou stále trvající přímé kontakty mezi předsedou Vojenského výboru Aliance a náčelníkem generálního štábu Ruské federace nebo bilaterální vztahy některých aliančních zemí s Ruskem.

Svou misi u NATO pozastavilo Rusko poprvé po třiadvaceti letech, co ji pro usnadnění pravidelných kontaktů a spolupráce v roce 1998 v bruselském sídle Aliance zřídilo.

Je dobré připomenout, že Moskva k takovému kroku nesáhla ani v napjatých časech po invazi do Gruzie v roce 2008, ani po anexi Krymu v roce 2014, ani po akcích na východní Ukrajině, po otravě dvojitého agenta Skripala novičokem v britském Salisbury a vyhoštění desítek ruských diplomatů v celé Evropě nebo vážných obvinění z porušování odzbrojovacích dohod, které vedly až k zániku smlouvy INF o likvidaci raket středního dosahu.

„Obrazně, míč je stále na straně Ruska. Celá Aliance včetně Česka vyjadřuje vůli k normálním vztahům s Ruskem,“ prohlásil Pavel.

Zhoršení bezpečnosti je důsledkem ruských akcí, říká šéf švédské obrany

To ale podle jeho slov předpokládá snahu Moskvy normálně komunikovat, sdílet ověřitelné informace a nacházet formáty, ve kterých bude Rusko se Západem schopné spolupracovat na konkrétních věcech.

„Zájem ze strany Ruska prostě nebyl. Nejdříve si proto bude muset samo ujasnit, zda a do jaké míry vůbec chce spolupracovat a pak bude možné vztahy velice rychle navázat,“ dodal.

Záminkou bylo vypovězení ruských agentů

Ruský ministr zahraničí Lavrov vyčetl třicítce zemí NATO, že za dobu působení ruské mise v Bruselu se jen pokoušela Rusko poučovat, napomínat a vyvíjet nátlak. Podle něj je tak „lepší tento problém ukončit“. Rozhodnutí zdůvodnil jako bezprostřední odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u Aliance.

NATO v říjnu vypovědělo 8 členů ruské diplomatické mise a dalším dvěma odmítlo vydat nové akreditace s tím, že jde o agenty ruských tajných služeb. Díky přístupu do centrály měli hledat slabiny v zabezpečení počítačových sítí Aliance. Moskva veškerá obvinění odmítla.

Navzdory tomu spojenci deklarují, že chtějí dál pokračovat vůči Rusku v konzistentní politice. Tedy na jedné straně v reakci na ruské zbrojení a agresivní akce posilovat vlastní obranu a odstrašení a zároveň na straně druhé zůstat otevřeni společnému smysluplnému dialogu.

Naproti tomu Lavrov tvrdí, že za takových podmínek Moskva nepokládala za možné v kontaktech s Aliancí pokračovat jako dříve. Jenže už od ruské anexe Krymu v roce 2014 jsou kontakty mezi NATO a Ruskem minimální.

NATO chce vyvracet ruské mýty

Rusko obviňuje NATO z provokativní činnosti poblíž svých hranic. Aliance ale namítá, že posiluje bezpečnost svých členských států ležících v těsném sousedství Ruska v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu a podporou separatistů na východní Ukrajině, kde si konflikt s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě vyžádal od jara 2014 více než 13 tisíc životů.

Ruská tvrzení označuje doslova za mýty a snaží se je vyvracet.

Jedním z takových nejnovějších mýtů je ruská proklamace, že „NATO ve skutečnosti vůbec nemá o dialog s Moskvou zájem“. Faktem ale je, že lídři NATO jsou v tomto ohledu jednotní a zastávají konzistentní názor řadu let. Vyzývají opakovaně Rusko ke smysluplnému dialogu. Naposledy zopakoval šéf Aliance Jens Stoltenberg 22. září během osobní schůzky s šéfem ruské diplomacie Lavrovem, že „dialog s Ruskem je nezbytný, i když je napětí vysoké“. Zopakoval i nabídku na zasedání Rady NATO-Rusko, ale Moskva na ni dosud nereagovala.

Dalším ruským mýtem je podle Aliance obvinění, že NATO ignoruje ruské návrhy přesunout vojenská cvičení mimo takzvanou „styčnou linii“ mezi jednotkami NATO a ruskými silami.

Ve skutečnosti totiž žádná „styčná linie“ neexistuje, pouze mezinárodně uznávané hranice jednotlivých členských zemí NATO. Rozmístění sil NATO na území některých spojenců je čistě obranné a v reakci na ruské akce.

„Naše posílená předsunutá přítomnost ve východní části naší Aliance (Pobaltí, Polsko, Rumunsko, Bulharsko) není určena k vyvolání konfliktu, ale k předcházení konfliktu. Jde o reakci na ruské použití vojenské síly proti svým sousedům a na soustředění ruských sil v těchto regionech,“ uvádí Aliance.

Zároveň připomíná, že to je naopak Rusko, které pořádá neohlášená masivní vojenská cvičení a nezve na ně mezinárodní pozorovatele.

Ukrajina, ruské rakety a údajné obkličování

Dalším mýtem je, že se Ukrajina nesmí a nemůže stát členem Severoatlantické aliance. Ve skutečnosti se už v roce 2008 na summitu v Bukurešti členské země NATO dohodly, že se Ukrajina někdy v budoucnu členem stane. Rozhodnutí o přijetí je je na každém jednotlivém žadateli a Rusko nemá právo do procesu zasahovat a nijak ho vetovat.

„Jako každá země má i Ukrajina suverénní právo zvolit si vlastní bezpečnostní opatření. To je základní zásada evropské bezpečnosti, k níž se přihlásilo i Rusko a mělo by to respektovat,“ uvedla Aliance.

Dalším mýtem je, že by NATO odmítalo ruské návrhy na kontrolu zbrojení. Ve skutečnosti poslední ruský návrh na „moratorium na rozmísťování pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě“ není podle spojenců věrohodnou nabídkou. Ignoruje totiž realitu.

Předpokládaný dosah ruských střel SSC-8 podle amerických zpravodajských služeb

Předpokládaný dosah ruských střel SSC-8 podle amerických zpravodajských služeb

Ta je taková, že v Evropě nejsou rozmístěné žádné nové americké rakety, ale nové ruské rakety SSC-8 ano. Právě kvůli těmto střelám USA před časem jednostranně odstoupily od americko-ruské smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987.

„Jakékoli geografické limity rozmístění ruského SSC-8 nejsou věrohodné, protože raketový systém je mobilní a lze s ním rychle pohybovat. Dokud Rusko prokazatelně nezničí systém SSC-8, není toto moratorium skutečnou nabídkou,“ tvrdí Aliance opakovaně s tím, že nebude ruské aktivity zrcadlit a neplánuje v Evropě rozmísťovat nové pozemní jaderné zbraně.

Asi nejcitovanějším ruským „argumentem“ a mýtem pak zůstává, že se NATO snaží neustálým rozšiřováním a posilováním vojenské přítomnosti v bezprostřední blízkosti Rusko obklíčit. Aliance to otevřeně odmítá s tím, že tento mýtus kromě jiných faktů zcela ignoruje geografické uspořádání.

Pozemní hranice Ruska měří přes 20 tisíc kilometrů a z toho pouze necelá šestnáctina (1 215 kilometrů) Rusko sdílí se členy NATO. Rusko pevninsky sousedí se 14 zeměmi, ale pouze pět z nich patří mezi členy NATO.

inc natoaktual.cz
zpět na článek