Zákon má umožnit vojenské tajné službě - Vojenskému zpravodajství získávat poznatky o kybernetických hrozbách, detekovat kybernetické útoky a v nejzazším případě na ně adekvátně reagovat.
„Výrazně jsme se přiblížili tomu, abychom ČR zajistili účinnou kybernetickou obranu. V době, kdy je chod společnosti závislý na počítačích, musíme chránit klíčovou infrastrukturu před napadením,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Nejde armádě kvůli koronaviru vzít peníze, míní Metnar. Hájí kyberválečníky |
Podle novely mají zpravodajci vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Úkolem vojenské tajné služby bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout. V krajním případě by mohla tajná služba zvolit i aktivní protiúder.
Pro získávání dat z kybernetického prostoru mají zpravodajci využívat speciální zařízení detekce, které mají cíleně zjišťovat anomálie v kyberprostoru na základě předem definovaných indikátorů. Zpravodajci mají dostat pravomoc umisťovat je do určených bodů veřejných komunikačních sítí.
Po sněmovních úpravách zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.
„Česká republika tento zákon potřebuje k posílení a doplnění bezpečnostního systému České republiky,“ konstatoval poslanec Pavel Žáček (ODS).
Poslanci chtějí Vojenskému zpravodajství také umožnit předávání poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu by armádní tajná služba mohla přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.
Kybernetický zákon prošel dál. Vojenské tajné službě dá možnost protiúderu |
Kritici se v minulosti obávali například zásahů do soukromí lidí na internetu. Výhrady vznášeli rovněž poskytovatelé internetového připojení.
„Jsou tam teď podmínky, že musejí být ohroženy důležité zájmy státu ve značném rozsahu, útok trvá, nebo bezprostředně hrozí, a nelze ho odvrátit jinak, a ty musejí být splněny kumulativně. Přesto tam zůstává problém, že ty podmínky jsou nedostatečné, že mohou být naplněny celou řadou i méně závažných situací,“ řekl například František Kopřiva (Piráti).
Právě opoziční Piráti se neúspěšně pokoušeli prosadit širší zmírnění kritérii na uchazeče o členství v kontrolním orgánu zpravodajských služeb. Neuspěli například ani s návrhem, aby policie nedostala právo žádat vojenské zpravodajce o součinnost ohledně kybernetické obrany.
Poslanci ale upravili pozici inspektora pro kybernetickou obranu a ustanovování orgánu nezávislé kontroly tajných služeb, který dosud neexistuje. „Může se stát, že kvůli těmto hrátkám na síti v uvozovkách nastanou mimo jiné výpadky internetového připojení pro domácnosti a firmy. Vzhledem k rizikovosti této nové pravomoci Vojenského zpravodajství je důležitá její důkladná kontrola,“ obává se poslanec Radovan Vích (SPD).