Útoky v online prostředí se vyznačují rovněž tím, že nejsou omezeny hranicemi států - mohou pocházet odkudkoli a mířit kamkoli, stejně jako se snadno přelévat mezi zeměmi či kontinenty. I když odpovědnost za ochranu vlastních sítí leží primárně na jednotlivých státech, bez intenzivní mezinárodní spolupráce se těmto hrozbám nelze efektivně bránit.

Spojenci v NATO se rozhodli věnovat kyberprostoru stejnou pozornost jako fyzickým útokům na zemi či ve vzduchu, včetně záruky kolektivní obrany: útok na jednoho spojence může být považován za útok na celou Alianci.

Role NATO v kyberprostoru

Severoatlantická aliance jakožto zaběhnutá vojensko-politická mezinárodní organizace je vyzkoušenou platformou, kterou mohou spojenci včetně České republiky k posílení své kyberobrany využít. Kromě ochrany samotných aliančních sítí se NATO zaměřuje právě na asistenci spojencům.

Konkrétně může jít o výměnu informací o kyberhrozbách, koordinaci a výměnu osvědčených postupů, účast na specializovaných cvičeních (jakým je například již tradiční Cyber Coalition) nebo pomoc od aliančních týmů kybernetické ochrany.

Bezpečnost, obrana, kriminalita: jaká je kyberobrana v Česku?

V Česku zlomový zákon o kybernetické bezpečnosti platí od roku 2015 a nastavil základní rozvržení funkcí mezi zapojenými institucemi a orgány. Ochraně kyberprostoru se v Česku věnují jak složky civilní, tak vojenské. 

Které orgány se věnují kyberobraně v České republice? To i další přehledně zpracované údaje, včetně příkladů kyberútoků v zahraničí či Česku, naleznete v právě vydaném factboxu NATO a kyberbezpečnost.