Klaus: Velké expediční mise končí, armádu ale potřebujeme i v pacifistické EU

Prezident Klaus pravidelné velitelské shromáždění zahájil s tím, že česká armáda "musí přesunout těžiště své práce ze zahraničních misí do výcviku a její ambice musí být postaveny na realistických základech". Čeští vojáci se totiž už stáhli z Kosova a schválen je též harmonogram opouštění Afghánistánu.

Už v minulosti Klaus kritizoval nejen klesající výdaje na obranu, ale apeloval také na to, aby se armáda nestala pouze expedičním sborem pro zahraniční mise a věnovala se více obraně vlastního teritoria.

NATO si podle prezidenta po Afghánistánu musí udělat inventuru a zhodnotit, jak využít tam získané zkušenosti. "Jednotky AČR budou muset přesunout těžiště činnosti ze zahraničních misí do výcviku, a to jak na národní úrovni, tak i v rámci Aliance," řekl před veliteli Klaus.

Vojenští velitelé z celé země se budou zabývají situací v armádě a výhledem na příští rok. Ministr obrany Alexandr Vondra představil priority pro nejbližší období. Ozbrojené síly také od roku 2013 přecházejí na nový typ organizační struktury.

Zjednodušení koncepce velení a řízení bylo podle Klause už dlouho více než potřebné, musí s ním přijít i redukce počtu lidí v řídicích strukturách a snížení počtu generálů i vyšších důstojníků. "Při jmenování generálů 28. října letošního roku jsem si spočetl, že jsem za 10 let jmenoval neuvěřitelné číslo 98 generálů armády. Když odečteme povyšování, bylo to více než 60 nových jmenování. Je to moc, nebo málo?" prohlásil Klaus. 

V rámci úsporných opatření má být zrušeno velitelství společných sil v Olomouci a velitelská struktura zeštíhlí. V souvislosti s tím čeká armádu také propouštění. V roce 2014 by mělo odejít zhruba 1 500 lidí - až tisíc civilních zaměstnanců a 400 až 500 vojáků. Většinu z propuštěných vojáků by měli tvořit důstojníci.

Vondra: Zaměříme se na vlastní obranu

Ministr Vondra připomněl, že v posledních dvaceti letech se pro vojáky nasazování v zahraničí, především v Iráku, Afghánistán nebo na Balkáně stalo nezbytnou součástí života. Nyní ale neexistuje předpoklad, by se po stažení z Afghánistánu objevila nějaká obdobná velká mise. "Co je smyslem existence jakýchkoli ozbrojených sil? Obrana státu a jeho zájmů," řekl Vondra.

Upozornil přitom na připravované největší vojenské manévry NATO, které se příští rok uskuteční v Polsku a mají prověřit schopnosti spojenců při aktivaci takzvaného článku pět Washingtonské smlouvy, tedy napadení jedné z členských zemí. Česká armáda se podle Vondry zapojí. 

"Dále počítáme s tím, že ozbrojené síly budou v případě nutnosti podporovat zájmy České republiky v zahraničí, ale nesmí se tak dít v žádném případě bezhlavě," dodal Vondra s tím, že armáda musí být do budoucna dobře připravena na "operace v hybridním prostředí, kde se snoubí konvenční přístupy s těmi nekonvenčními a velkou roli sehrává informační nadvláda a kontrola kybernetického prostoru"

Česká republika armádu potřebuje

Ambice ozbrojených sil by podle Klause měly být postaveny na reálných základech a měly by se soustředit na schopnosti, v nichž má armáda dobré výsledky. Organizační změny v armádě by podle něj měly vést k posílení bojových jednotek.

Ministerstvo obrany a armáda čelí rozpočtovým škrtům a výdaje na obranu jen lehce přesahují jedno procento HDP. Severoatlantická aliance na Českou republiku apeluje, aby vynakládala na svou obranu z rozpočtu alespoň 2 procenta.

."Je nutné, aby ministerstvo obrany, velení armády i armáda jako taková svými rozhodnutími a svým jednáním přesvědčily politiky i občany, že naše země - nacházející se v na první pohled poklidné střední Evropě a v pacifistické Evropské unii, která za to dokonce dostává Nobelovu cenu za mír - armádu potřebuje," konstatoval Klaus.

Tento pocit totiž podle jeho slov občané automaticky nemají, i když průzkumy veřejného mínění ukazují, že armáda je pro obyvatele dlouhodobě nejdůvěryhodnější institucí.