„Hybridní aktivity se staly trvalou součástí evropského bezpečnostního prostředí,“ uvedl finský ministr zahraničí Timo Soini při otevření centra v Helsinkách.
Centrum by mělo sdružovat síť expertů a hledat účinný recept, jak čelit hybridnímu způsobu boje, který Rusko použilo například při anexi Krymu nebo na východní Ukrajině.
Finské vztahy s RuskemPo druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu. Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR. V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky. |
Hybridní způsob boje různě kombinuje konvenční vojenské i nevojenské prostředky včetně kybernetických útoků, psychologických operací a propagandy, šíření dezinformací, ekonomických sankcí, embarg, kriminálních a teroristických aktivit a jiných subverzivních aktivit.
Konkrétně ve Finsku se v posledních měsících hovoří především o ruském ovlivňování informací. Neutrální severský stát opakovaně vyjádřil své znepokojení nad „sílící propagandistickou kampaní“ ze strany Kremlu kvůli posilování spolupráce s NATO.
Řídící skupina nového centra ve Finsku má za sebou zatím první schůzku. Očekává se, že v následujících týdnech by ve středisku měl začít pracovat tým asi deseti lidí. Roční rozpočet střediska bude zpočátku asi 1,5 milionu eur. Finsko poskytne polovinu nákladů, o zbylé se podělí další země, které středisko spoluzaložily.
Zatím jde o osmičku států Evropské unie a NATO - Francie, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Británie a Spojené státy.
„Evropská unie poskytne plnou podporu novému centru pro boj proti hybridním hrozbám,“ uvedla vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.
Podobnou podporu dostane středisko i od Severoatlantické aliance. „Boj proti hybridním hrozbám je jednou z priorit NATO, protože hybridní způsob boje stírá hranici mezi válkou a mírem,“ uvedla bruselská centrála Aliance.
Po ruské anexi Krymu v roce 2014 čelí Finsko i Švédsko zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru. Zhruba 1 300 kilometrů dlouhá přímá hranice s Ruskem pak Finsku dává klíčovou roli v případné eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem.
Stín do jinak dobrých především obchodních vztahů s Moskvou vrhá také nedávná zpráva finských zpravodajských služeb pro vládu o tom, že by Rusko přes nastrčené obchodníky mohlo skupovat velké množství pozemků a budov v citlivých oblastech, které by v budoucnu mohly být využity pro případné rozpoutání krize.
tisknout 
