„Finsko se dnes stalo členem obrané aliance NATO. Éra vojenské neangažovanosti v naší historii skončila… Finské členství není namířeno proti nikomu,“ prohlásil během ceremoniálu prezident Sauli Niinistö.
Šéf NATO Jens Stoltenberg připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin uvedl jako jeden z hlavních důvodů své invaze na Ukrajinu nesouhlas s rozšiřováním NATO. „Dnes světu ukážeme, že selhal. Agrese a zastrašování nefungují,“ konstatoval. Upozornil, že vstup Finska je přímou reakcí na ruskou agresi.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto ukončil přístupový proces své země předáním oficiálního dokumentu ministru zahraničí USA Antonymu Blinkenovi v sídle NATO v Bruselu, kde poté spojenci vztyčili vlajku nového člena. Ve stejnou chvíli také na strategických velitelstvích Aliance.
„Jsem v pokušení říci, že to je možná jediná věc, za kterou můžeme Putinovi poděkovat. Protože on tady opět urychlil něco, čemu prý chce zabránit,“ řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Severská země se zařadila do transatlantického obranného bloku přesně v den 74. výročí jeho vzniku. Finsko a sousední Švédsko podaly společnou žádost o vstup do NATO v reakci ruskou invazi na Ukrajinu loni v květnu. Aliance se naposledy rozšiřovala před třemi lety, kdy do ní vstoupila Severní Makedonie.
Americký prezident Joe Biden v prohlášení uvedl, že když Putin zahájil svou brutální agresivní válku proti obyvatelům Ukrajiny, myslel si, že může rozdělit Evropu a NATO. „Mýlil se. Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím. A společně - posíleni naším nejnovějším spojencem Finskem - budeme i nadále chránit transatlantickou bezpečnost, bránit každý centimetr území NATO a čelit všem výzvám, kterým budeme čelit,“ uvedl.
„Jsem hrdá na Finsko a finský lid. Jako národ jsme byli v tomto historickém procesu jednotní. Děkujeme našim spojencům za důvěru. Společně budeme silnější,“ napsala na twitteru odcházející finská premiérka Sanna Marinová.
Švédsko má být členem číslo 32
Finský prezident poznamenal, že jeho země jako nový člen Aliance bude hned neúnavně usilovat o plné členství svého souseda - Švédska. „Členství Finska není úplné bez členství Švédska. Práce na brzkém členství Švédska neúnavně pokračuje,“ vzkázal. Žádost Stockholmu dosud ratifikovalo 28 zemí, švédské členství zdržují jen Turecko a Maďarsko.
Krok Finska uvítala také ukrajinská vláda. Šéf štábu prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak napsal na Telegramu: „Finsko se rozhodla správně. NATO je klíčovým cílem i pro Ukrajinu“.
Představitelé Aliance věří, že dokončení vstupu Švédska je otázkou nejbližší doby. Švédský ministr zahraničí Tobias Billstroem v úterý potvrdil, že ambicí Stockholmu je stát se členem na červencovém summitu NATO ve Vilniusu. „Pro Švédsko je to otázka nejvyšší důležitosti... Není důvod, aby turecký ani maďarský parlament činily další průtahy,“ konstatoval.
Na rychlou ratifikaci apeloval také britský premiér Rishi Sunak, který vyzval „všechny členy“, aby přijetí Švédska schválili. Podle amerického prezidenta Bidena jsou Finsko i Švédsko silné demokracie s vysoce schopnými armádami, které sdílejí naše hodnoty a vizi světa. „Jde o nejrychlejší ratifikační proces v novodobé historii NATO. Těším se, že co nejdříve přivítáme Švédsko jako člena NATO, a vyzývám Turecko a Maďarsko, aby neprodleně dokončily své ratifikační procesy,“ uvedl.
Silný spojenec, zní napříč Evropou
Vstup Finska jako nového silného člena si pochvalují představitelé prakticky všech zemí napříč Evropou. „Gratulujeme! Ode dneška tvoří alianci 31 zemí. Silní partneři poskytují záruku bezpečnosti pro Polsko, náš region a celý svět,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Podle českého předsedy vlády Petra Fialy bude Finsko velkou posilou a vstup severské země označil za historickou chvíli pro Evropu a pro její bezpečnost. „Doufám, že Maďarsko a Turecko ratifikují vstup Švédska a to se také brzy stane členem NATO,“ vzkázal.
Německý kancléř Olaf Scholz považuje vstup Finska za dobrou zprávu a výhru pro transatlantickou bezpečnost. „S Finskem se naše obranná aliance rozrůstá o silného přítele. Čekající přistoupení Švédska má naši plnou podporu,“ napsal na twitteru Scholz.
Česká ministryně obrany Jana Černochová připomněla, že se vstupem Finska se prodlouží hranice Aliance s Ruskem o více než 1 300 kilometrů. „Putin chtěl zabránit tomu, aby se hranice Ruska a NATO prodlužovala a dosáhl pravý opak,“ uvedla.
Podle předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové představuje Finsko demokratickou zemi se silnou a moderně vyzbrojenou armádou. „Putin se snažil oslabit západní svět, ale učinil ho silnějším než kdy dřív,“ dodala.