Děla Caesar pro armádu? Výkonná zbraň za rozumnou cenu a taky politika

22. července 2020  16:59
Rozhodnutí ministerstva obrany pořídit českým vojákům jako náhradu za bezmála čtyřicet let staré samohybné houfnice Dana nová francouzská děla Caesar se podle expertů zdá být racionálním řešením. Kompromis za rozumnou cenu. Respektive 52 moderních zbraní za 6 miliard.  
Dánská armáda se stane celkově šestým uživatelem houfnic CAESAR a prvním, který pro ně zvolil podvozek Tatra. | foto: TATRA TRUCKS a.s

Archer, Zuzana, Eva, Rhino, Atmos, Condor, AGM nebo Caesar. Co jméno, byť některé možná pro někoho poetické, to výkonné moderní dělo.

Ministerstvo obrany z nich nedávno vybralo jediné - Caesar z dílen francouzské zbrojovky Nexter. Kontrakt na dodávky 52 kusů za zhruba 6 miliard korun chce uzavřít ještě do konce roku.

Dělostřelci po dlouhých desetiletích získají moderní systém, který nahradí samohybné houfnice Dana. Ty slouží už čtyřicet let a dnes zaostávají dostřelem, rychlostí palby i ve standardech mezi spojenci z NATO. A právě spojencům se Česko zavázalo, že vybuduje těžkou obrněnou bojovou brigádu, do jejíž sestavy mají dělostřelci patřit.

Důvodů, proč obrana pro přezbrojení vybrala právě francouzská děla Caesar, byť se o zakázku ucházeli i lepší kandidáti, je hned několik. Tím hlavním je však poměr výkon/cena.

První z osmičky kandidátů

Obrana vybírala z osmi různých děl od několika světových výrobců a stanovila 80 hodnotících parametrů, z toho 11 hlavních. Mezi nimi na prvním místě cena, pak dostřel, rychlost střelby, široká škála použitelné munice, plná kompatibilita se systémy řízení palby používanými v NATO a umístění na podvozek Tatra.

Z čeho obrana vybírala

  • FH-77 BW L52 Archer
    (BAE Systems Bofors, Švédsko)
  • G6 Rhino
    (Denel, JAR)
  • Caesar 8×8
    (Nexter Systems, Francie)
  • Zuzana 2
    (Konštrukta-Defence, Slovensko)
  • Eva
    (ŽTS-Speciál, Slovensko)
  • Atmos
    (Elbit Systems, Izrael)
  • T5-52 Condor
    (Denel, JAR)
  • 155mm ShH AGM
    (KMW, Německo)

A to navíc v době, kdy kvůli koronavirové krizi a snahám o zmírnění ekonomických dopadů hrozila reálná možnost, že by vláda mohla sáhnout ke škrtům ve výdajích na obranu a dlouho plánované přezbrojení dělostřelectva by se v lepším případě odložilo.

Podle odborníka na vojenství a publicisty Lukáše Visingra je výběr vzhledem k celkové situaci určitým racionálním kompromisem.

„V ideálním světě by se samozřejmě hledělo jen na technické parametry a na ostatních věcech by záleželo málo nebo vůbec, ale žijeme v reálném světě, kde peníze a politika hrají obrovskou, často rozhodující roli, a to logicky platí i o armádních nákupech,“ řekl.

Za jeden kus nového děla Caesar má obrana zaplatit zhruba 105 milionů korun. Naproti tomu Slovensko před časem objednalo 25 kusů děl Zuzana 2, která se o službu v české armádě rovněž ucházela, za 172 milionů eur, tedy asi 4,5 miliardy korun. Cena za jedno dělo by tak dosáhla až k částce 180 milionů korun. U britsko-švédského systému Archer se cena odhaduje na 150 milionů.

Nutné je však poznamenat, že o konečné ceně bude ministerstvo obrany teprve před podpisem smlouvy z francouzským výrobcem teprve vyjednávat.

Politika přidané hodnoty

Kromě samotné částky za houfnice sehrály velmi důležitou roli ještě další skutečnosti. Výběr děla Caesar lez označit za svým způsobem politické rozhodnutí kvůli významnému potenciálu zapojení českého obranného průmyslu do kontraktu.

Logický požadavek na umístění děla na podvozek Tatra, který česká armáda používá, se totiž ukázal jako určité síto při srovnávání osmičky kandidátů. Nekompatibilita s kopřivnickou platformou „vyřadila“ hned tři děla - britsko-švédský systém Archer, jihoafrický G6 Rhino i německý AGM. Ve výběru tak zůstala děla Caesar, Zuzana 2, Eva, Atmos a Condor.

Francouzská armáda má nyní ve výzbroji 77 houfnic Caesar na domácím podvozku Renault Sherpa, avšak hodlá si objednat minimálně 32 dalších kompletů v nové verzi právě na šasi Tatra. Ostatně mezi francouzským výrobcem Nexter a zbrojařským holdingem Czechoslovak Group, kam Tatra patří, už existuje úzká spolupráce i na dalších projektech. Podvozek Tatra má například obrněnec Titus a také exportní houfnice Caesar pro Dánsko.

„Víc než polovinu kontraktu na houfnice pro českou armádu by tak měly získat české firmy, protože francouzské tam bude vlastně jen to namontované dělo, kdežto vše ostatní by se mělo vyrábět u nás,“ konstatoval Visingr.

To potvrdil i mluvčí společnosti Tatra Trucks Andrej Čírtek. Podle něj je možné dosáhnout českého průmyslového podílu nad 50 procent. „Český by byl nejen podvozek, ale i pancéřovaná kabina,“ uvedl.

Mezi další přímo i nepřímo zapojené české výrobce do kontraktu zřejmě bude patřit například pardubická Explosia, která má vyrábět a dodávat pro nová děla munici.

Příliš drahá ideální volba

Pokud by armádní a ministerští experti měli vybírat nová děla čistě jen podle technických parametrů, pak podle Visingra by pravděpodobně zvolili izraelský systém Atmos 2000 v nejnovější verzi, která má plně automatické nabíjení.

To sice bezprecedentně zvyšuje ochranu osádky, která po celou dobu palby zůstává v obrněné kabině, ale logicky také cenu. Některé zdroje uvádějí až o třetinu. V případě 52 děl by to místo šesti miliard bylo až osm miliard.

Automatický systém klade sice menší nároky na osádku, zároveň ale také zvyšuje riziko poruchy kvůli složitějšímu mechanickému systému a snižuje také počet nábojů v zásobníku. Podobně jako Atmos funguje třeba i britsko-švédský Archer (zhruba 150 milionů korun za kus).

Oproti tomu Caesar používá poloautomatický systém, tedy jistou mechanickou dopomoc vojáků, kteří musí ven k zádi vozidla a podávají střely a prachové náplně. Nižší cena, vyšší mechanická spolehlivost i vyšší počet vezených nábojů je tak vykoupen vyšším rizikem pro osádku.

Visingr upozorňuje, že Atmos i Archer ale mají kromě vysoké ceny ještě další nevýhodu a tou je absence zkušeností z reálného boje. Česká armáda totiž chtěla děla prověřená v boji. „To Caesar splňuje, protože Francouzi ho použili v Iráku a v několika afrických zemích,“ konstatoval Visingr.

Babiš trápil na konferenci Metnara: Proč jste nekoupil tu Zuzanu?

Do užšího výběru se dostala i slovenská Zuzana 2. Ta však podle Visingra představuje poněkud jinou kategorii, než jakou vojáci skutečně chtěli.

Jinak kvalitní zbraňový systém totiž přímo navazuje na koncepci houfnice vz. 77 Dana, které chce česká armáda nahradit. Jde o plně pancéřované vozidlo s velkou otáčivou věží.

„Samozřejmě to představuje lepší ochranu, také je tam automatické nabíjení, avšak logicky se to projevuje i ve vyšší cenně a také vyšší hmotnosti,“ vypočítal Visingr. A armáda také požadovala možnost přepravovat děla transportními letouny.

Bezvěžová konstrukce zjednodušuje zaujetí palebného postavení, hlavně stabilizaci celého vozidla pro palbu. Zároveň ale více vystavuje obsluhu děla možné nepřátelské palbě, ale i nepřízni počasí.

Požadavky by podle něj asi lépe splňovala další slovenská houfnice Eva - tedy vlastně podvozek nákladního automobilu s obrněnou kabinou a vzadu instalovaným dělem, ale naneštěstí pro Slováky opět bez zkušeností z reálného boje.

Důležité parametry pro armádu

Je tedy výběr děla Caesar dobrou volbou? Dělostřelectvo přezbrojení nutně potřebuje, protože houfnice vz. 77 Dana jsou už zkrátka dávno za zenitem. Caesar je takřka o dvě generace novější a všechny důležité parametry pro vojáky splňuje a to za bezkonkurenční cenu.

CAESAR

(CAmion Équipé d'un Système d'ARtillerie) je samohybná houfnice ráže 155mm s délkou hlavně 52 ráží instalovaná na podvozku nákladního auta 6X6 nebo 8X8. Vyvinuta firmou GIAT Industries. Ve výzbroji Francie, Indonésie, Saúdské Arábie, Thajska a brzy Dánska.

  • Hmotnost: 30,2 t (8×8)
  • Délka: 12,3 m
  • Šířka: 2,8 m
  • Výška: 3,1 m
  • Osádka:    5-6 (nouzově 3)
  • Dojezd: 600 km
  • Max. rychlost:    100 km/h (silnice), 50 km/h (terén)

Zdroj: Nexter

Hlavní je samozřejmě dostřel, rychlost palby a přesnost. Staré houfnice Dana mají dostřel zhruba 20 kilometrů. Caesar přes 40 kilometrů.

„Boje na Donbasu opět připomenuly, že zbraň musí být i celkově flexibilní a pohyblivá, jinak nepřežije ani pár minut. Musí přijet na pozici, připravit se ke střelbě, vypálit v rychlém sledu několik ran a pozici znovu rychle opustit, aby se vyhnula následné odvetné palbě nepřítele,“ popsal Visingr.

To vše Caesar zvládá, jak je vidět například na videu ze zkoušek u dánské armády. Na něm je během tří minut Caesar připraven, vypálí šest ran a může opustit pozici. Potřeba je obsluha čtyř mužů, z nichž jeden se stará o nabíjení střel, dva o nabíjení náplní a čtvrtý je velitelem. Na záběrech jsou sice ještě další dva vojáci, ale jde o francouzské instruktory.

„Samozřejmě také platí, že houfnice má být schopna vést i odvetnou palbu, a proto musí přijímat data z dělostřeleckých radiolokátorů, jako je u nás už zavedený ARTHUR,“ podotkl Visingr.

Upozornil, že tím hlavním, co se u dělostřelectva neustále vylepšuje, je v dnešní době především munice. Dostřel s normální municí se pohybuje kolem 40 kilometrů, ale s raketovými granáty je to výrazně více, přes 50, u některých zbraní dokonce i přes 70 kilometrů. Munice s takovým dostřelem se běžně vyrábí s koncovým naváděním na cíl.

„Kromě růstu dostřelu a přesnosti palby představuje důležitý trend i submunice, respektive užívání granátů, jež obsahují více samostatných výbušných těles, někdy dokonce samostatně naváděných,“ popsal Visingr.

To použití dělostřelectva posunuje na zcela jinou úroveň. Typickým příkladem je například dělostřelecký granát Bonus, v němž jsou dva projektily, každý s vlastním naváděním a každý schopný zásahem shora zničit tank. Dělo Caesar může tento granát vystřelit na vzdálenost okolo 35 kilometrů.

I po přezbrojení se ale armáda ani současných samohybných houfnic Dana nezbaví. Chce je využít pro Aktivní zálohu, která s nimi roky cvičí a dokonale ovládá. V armádních skladech jsou do nich navíc ještě stále zajímavé zásoby 152mm munice. Nová děla už budou používat standardní munici 155mm, jako ostatní země v NATO.

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Barista i záchranář u kanónu

Říjen 2019

Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

Dny NATO v Ostravě

Září 2019

Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

Továrna na instruktory

Červenec 2019

Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

Mraky prachu, vedro a léčky

Červen 2019

Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.