Přístupová jednání by měla začít na jaře příštího roku. Po jejich ukončení musí parlamenty osmadvacítky současných členských zemí ještě ratifikovat přístupové protokoly.
Rozšiřování NATO
|
Teprve poté bude moci Černá Hora přistoupit k Washingtonské smlouvě, zakládající listině, a stát se právoplatným členem Severoatlantické aliance. Ta se tak rozšíří na 29 členských zemí.
„Těšíme se na vás jako na člena naší aliance,“ prohlásil generální tajemník Stoltenberg zástupcům Černé hory, které na jednání po všeobecném konsensu přizval.
Podle Stoltenberga ale čeká Černou Horu ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem a právního systému. Důležitá pro vstup mezi spojence bude také podpora veřejnosti v Černé Hoře.
„To jsou otázky, které budeme i nadále sledovat, jakmile začneme přístupová jednání a také v průběhu ratifikačního procesu,“ konstatoval Stoltenberg.
Přistoupení Černé Hory bude podle jeho slov dalším důležitým krokem v integraci západního Balkánu do euroatlantického společenství. „A svědčí o tom, že NATO nechává dveře otevřené, aby dokončilo svou vizi Evropy, svobodné a žijící v míru,“ dodal Stoltenberg.
Už příští rok by mohla Černá Hora být přizvána na summit NATO v polské Varšavě. Zatím jako pozorovatelská země. Plného členství by mohla dosáhnout zhruba do dvou let.
Podle Lukšiče jde pro Černou Horu o „historický milník“. Země je nezávislým státem od roku 2006. „Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let,“ řekl s tím, že dnešní pozvánka je ale jen počátkem další fáze procesu.
Slavnostní chvíli oživil německý ministr
Fotografie |
Jednání členských států NATO o přistoupení Černé Hory začalo po osmé hodině ráno. Generální tajemník po chvíli vyzval ministry osmadvacítky, aby potvrdili pozvání a zahájení rozhovorů o přistoupení. „Můžete potvrdit, že máme shodu?“ prohlásil.
Po krátké pauze, během které nikdo nevznesl žádnou námitku, vyzval představitele Černé Hory - ministra zahraničí a vicepremiéra Igora Lukšiče a ministryni obrany Dovolte mi nyní pozvat zástupce Černé Hory Milicu Pejanovic-Djurisic, aby vstoupili do sálu a připojili se k jednání.
„Myslím, že jsou připraveni se k nám připojit. A tady vidíme Franka-Waltera Steinmeiera. Ale vy už jste členem,“ zavtipkoval Stoltenberg, když se nejprve místo černohorských představitelů objevil šéf německé diplomacie.
Rusko má výhrady k rozšiřování
Vůči vstupu Černé Hory do NATO má výhrady Rusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že pokračující expanze Severoatlantické aliance směrem na východ povede k odvetným opatřením ze strany Ruska. Mluvčí ministerstva zahraničí už v úterý avizovala, že „rozhodnutí NATO zahájit jednání o členství s Černou Horou bude ránou do euroatlantického bezpečnostního rámce“.
Šéf Aliance Stoltenberg ale zopakoval, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. „Rozhodnutí o pozvánce není o Rusku. Týká se Černé Hory a NATO,“ prohlásil.
Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho je NATO je obranná aliance a její rozhodnutí o rozšíření na Balkáně není namířena proti Rusku. „NATO není hrozbou pro mikoho... je to obranná aliance určena k zajištění bezpečnosti,“ konstatoval Kerry.