„Gratuluji, je to opravdu důležitý den pro Černou Horu i pro Alianci,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při podpisu protokolu. Jak dodal, jde o „jasné znamení, že dveře NATO zůstávají otevřené i pro další partnery, kteří sdílejí a prosazují stejné hodnoty“.

Během ratifikačního procesu musí parlamenty všech stávajících členských zemí přijetí nového člena schválit. Při posledním rozšiřování trvala ratifikace zhruba rok. Tehdy v roce 2009 do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko. Už nyní se ale představitelé Černé hory mohou jako pozorovatelé účastnit všech jednání Aliance, včetně nadcházejícího summitu ve Varšavě.

Stoltenberg připomněl, Černá Hora se už delší dobu zapojuje do operací NATO i EU a prochází zásadními reformami. Členství v alianci jí umožní vytvářet alianční politiku, přinese stabilitu a prosperitu na Balkán.

Premiér Djukanović konstatoval, pro jeho zemi je to „začátek cesty“, na níž musí usilovně pracovat na reformách, včetně boje s korupcí nebo s organizovaným zločinem. „Věřím, že dnešní den je jasným důkazem, že se Černá Hora před deseti lety rozhodla dobře. Že si vybrala dobrou cestu rozvoje,“ prohlásil Djukanović.

Proti přijetí Černé Hory do NATO se ostře ohradilo Rusko, které rozšiřování Aliance kritizuje od počátku. Pozvánka pro Černou Horu podle Moskvy může zvýšit geopolitické napětí v Evropě. „Obecně platí náš postoj, že další rozšiřování NATO je negativní proces,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rozšiřování NATO podle něj přináší riziko zvyšování napětí na evropském kontinentu.

Podle ruského ministerstva zahraničí jde o „další pokus NATO změnit vojensko-politickou situaci v Evropě“. „To se nevyhnutelně dotýká ruských zájmů a nutí nás k odpovídající reakci,“ uvedlo ministerstvo v oficiální prohlášení.