Bývalý britský NGŠ: OSN ebolu nezvládne, NATO by se mělo ujmout velení
Organizace spojených národů „pravděpodobně nebude mít síly“ na ukončení epidemie eboly a měla by „nechat Severoatlantickou alianci, aby se o to postarala“, uvedl bývalý náčelník generálního štábu britské armády generál David Richards. Podle něj krize potřebuje „celkové strategické řešení“ a NATO by se mělo postavit do čela mezinárodní reakce na tuto epidemii.
Skupina vlivných politiků, vojenských představitelů a diplomatů zaslala generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi dopis, ve kterém Alianci vyzývá k poskytnutí aliančních „unikátních schopností“ k boji proti této nemoci, která má za následek již téměř 5 000 mrtvých v Libérii, Sierra Leone a Guinei.
„To, co krize, jako je tahle, vyžaduje více než cokoli jiného, je efektivní organizace a vedení. Je zcela zřejmé, že tyto zásadní ingredience nyní v boji proti ebole chybějí,“ prohlásil Richards.
Zdroj: The Independent (Velká Británie)
---
Pentagon chce poslat americké poradce do nestabilní irácké provincie Anbar
Pentagon připravuje plán nasazení amerických vojenských poradců do nestabilní irácké provincie Anbar, aby tam pomáhali iráckým bezpečnostním složkám. Tento region je ovládán převážně ozbrojenci Islámského státu (IS). „Pro upřesnění, nejedná se o bojovou misi, budou pracovat ve stejné poradní roli jako na jiných místech,“ informoval plukovník Edward Thomas, mluvčí předsedy amerického sboru náčelníků štábů.
„Od začátku naší kampaně jsme říkali, že rozšíříme tento typ podpory irácké vládě, pokud bude jednat jako reprezentant bezpečnostních zájmů všech Iráčanů,“ dodal Thomas. USA považuje podporu Iráku sunnitským kmenům, jež bojují proti IS, za potřebnou pro poražení ozbrojenců IS.
Prozatím není jasné, kdy by k nasazení v oblasti Anbaru mělo dojít. Američtí poradci v současné době působí v okolí Bagdádu a Erbílu.
Kam dál?
Nálety USA nabírají na intenzitě, Kobani stále v obležení (27.10. 2014)
Zdroj: CNN (USA)
---
Afghánský prezident Ghaní se chystá odvolat omezení pro boj proti Talibanu
Afghánský prezident Ašraf Ghaní se údajně připravuje odvolat omezení nočních útoků a používání těžkých zbraní v obydlených oblastech ve snaze zefektivnit operace proti Talibanu. Bývalý afghánský prezident Hamid Karzáí opatření zavedl v červenci, aby nedošlo ke zranění civilistů během operací afghánských národních bezpečnostních sil. Karzáí také omezil možnost afghánských bezpečnostních složek žádat o pomoc, především o leteckou podporu, koaliční jednotky Severoatlantické aliance.
„Od roku 2009 měly bezpečnostní složky v některých případech téměř svázané ruce kvůli Karzáího politice,“ uvedl generál Cambell, velitel aliančních jednotek ISAF. Od minulého roku afghánské jednotky například nemohly za žádných okolností požádat o leteckou podporu koaličních sil ve vesnicích s civilním obyvatelstvem.
Kam dál?
Nová afghánská vláda musí být lepší než ta minulá, vyzval bývalý velvyslanec USA v Kábulu (30.10. 2014)
Zdroj: Khaama Press (Afghánistán)
---
Velká Británie bude pokračovat v podpoře Afghánistánu i po konci mise ISAF
Velká Británie bude dále podporovat Afghánistán, a to prostřednictvím svého zapojení do mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Ta má pomoci Afghánistánu ve výstavbě ministerstev a institucí, stejně jako posílit vedení afghánských bezpečnostních složek.
„Zároveň s ukončováním mise Mezinárodních podpůrných sil (ISAF) se Velká Británie zaměří na následnou misi Severoatlantické aliance Rozhodná podpora. Vzhledem k tomu, že Afghánská národní armáda nadále prokazuje své bojové schopnosti v boji proti povstalcům, několik stovek britských specialistů a poradců zůstane v Afghánistánu, v oblasti Kábulu, aby pomohlo vytvořit procesy a systémy, jež umožní afghánské vládě efektivně, samostatně a v dlouhodobém měřítku zajišťovat bezpečnost země,“ stojí v prohlášení britského ministerstva obrany.
Kam dál?
Afghánistán sice není Irák, ale… (3.11. 2014)
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
---
Doněcko a Luhansko si zvolily prezidenty, Kyjev ani Západ volby neuznává
Dva proruští separatisté byli zvoleni ve volbách na východě Ukrajiny jako vůdci samozvaných lidových republik, Doněcké a Luhanské. Kyjev a Západ volby neuznávají a považují je za porušení dohod z Minsku, jež jsou základem nestabilního příměří v zemi. Ukrajinský prezident Petro Porošenko nabídnul těmto oblastem zvláštní status a širokou autonomii, ale trvá na tom, že volby musí být pořádány podle ukrajinského práva.
Speciál |
„Považuji dnešní ‚prezidentské a parlamentní‘ volby v Doněcké a v Luhanské ‚lidové republice‘ za novou překážku na cestě k míru na Ukrajině. Volby jsou nelegální a protizákonné a Evropská unie je neuzná,“ uvedl Federica Mogherini, jež stojí v čele zahraniční politiky EU. Naopak Rusko vyslovilo souhlas s volbami, protože „respektují vůli lidu na jihovýchodě Ukrajiny,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Zvoleni byli Alexander Zacharčenko jako prezident Doněcké lidové republiky a Igor Plotnicky jako prezident Luhanské lidové republiky.
Kam dál?
Rusko uznává volby na Ukrajině i přes násilí a pochybnosti (27.10. 2014)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)