natoaktual.cz

Budoucí velvyslankyně USA v Kanadě chce zatlačit na Ottawu kvůli výdajům na obranu a Huawei

27. července 2020  15:26
 
Ilustrační foto. | foto: Google maps

Budoucí velvyslankyně USA v Kanadě chce zatlačit na Ottawu kvůli výdajům na obranu a Huawei

Kandidátka na post velvyslankyně Spojených států amerických v Kanadě Aldona Wos během slyšení v Senátu prohlásila, že by chtěla na kanadskou vládu zatlačit, aby znemožnila čínské společnosti Huawei vybudovat v Kanadě 5G sítě.

Z takzvané aliance Five Eyes (pět očí), která sdružuje tajné služby Kanady, USA, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu, je Kanada poslední zemí, která vůči společnosti Huawei takové kroky neučinila. Washington již několikrát Ottawu varoval, že v případě, že opatření nezavede, přestane s ní zpravodajské informace sdílet.

Wos se dále nechala slyšet, že je rovněž pro to, tlačit kanadskou vládu ke splnění požadavku vydávat 2 % HDP na obranu, k čemuž se Kanada zavázala v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu.

Aldonu Wos na pozici velvyslankyně navrhl prezident Donald Trump. Pro nástup do funkce ji ještě musí schválit americký Senát, kde má ovšem Trumpova Republikánská strana většinu.

Kam dál?
Kramp-Karrenbauer: Stažení USA z Evropy by znepokojilo NATO (23.7. 2020)

Zdroj: CBC (Kanada)

---

V Libanonu se zřítil izraelský dron

Izraelská armáda oznámila, že se jeden z jejích dronů zřítil na území Libanonu. K havárii mělo dojít během operací v příhraničním pásmu. Operace byly reakcí na tvrzení hnutí Hizballáh, že Izrael strojí za smrtí jednoho z jeho bojovníků v Sýrii. Armáda dále uvedla, že havárie by neměla vést k žádnému úniku informací.

Právě na hranicích se Sýrií došlo před několika dny k výbuchu, který poškodil jednu budovu a jeden automobil v Izraelem ovládaném městě Majdal Shams. Podle izraelské armády mohlo jít o neúspěšný pokus syrských sil o zničení jednoho z izraelských dronů pomocí střely vzduch-vzduch, která ovšem cíl netrefila a následně dopadla do města.

Kam dál?
Zaměstnankyně Pentagonu nejspíše sdílela utajené informace s Hizballáhem (5.3. 2020)

Zdroj: Haaretz (Izrael)

---

Americké vojenské základny zpřísňují opatření proti koronaviru

Nejméně 21 vojenských základen amerických ozbrojených sil zpřísnilo svá opatření proti koronaviru. Jde především o základny na Floridě a v Texasu. Nová opatření jsou reakcí na nárůst počtu nakažených jak mezi vojáky, tak mezi běžným obyvatelstvem. Asi 45 % základen je nyní na třetím stupni ohrožení, který znamená omezení pohybu a setkávání pro ty, kdo na základně slouží a žijí. Téměř všechny zbylé základy jsou pak v režimu na druhém stupni ohrožení.

Přesto není zpřísnění těchto opatření nikterak dramatické. Ozbrojené síly totiž uvolňovaly svá opatření mnohem pomaleji než civilní sektor. Podle představitelů z amerického ministerstva obrany by ani současný nárůst počtu nakažených mezi vojáky neměl zásadně ovlivnit výcvik a akceschopnost amerických ozbrojených sil.

Kam dál?
USA: Počty vojáků nakažených koronavirem narůstají, zasaženy jsou i základny na Okinawě (13.7. 2020)

Zdroj: Military Times (USA)

---

Rusko dodává zbraně do Libye, tvrdí Američané

Spojené státy americké obvinily Rusko z porušování zbrojního embarga uvaleného na Libyi. Toto porušování dokládají fotodokumentací dodanou americkým velitelstvím pro Afriku. Krom zbraní měli Rusové zajistit přesun také žoldákům z Wagner Group, což je soukromá armáda napojená na Kreml.

Rusko společně se Spojenými arabskými emiráty, Egyptem a Francií podporuje vzbouřenecké síly generála Haftara, které bojují s mezinárodně uznanou vládou podporovanou především Tureckem. Rusko však oficiálně jakékoliv zapojení do války v Libyi odmítá.

Kam dál?
Turecko varuje Egypt před invazí do Libye (23.7. 2020)

Zdroj: Military.com (USA)

---

Na východě Ukrajiny zavládlo příměří

O půlnoci z 26. na 27. července vešlo v platnost příměří mezi vládními silami a povstalci na východě Ukrajiny. Příměří má podporu jak ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tak ruského prezidenta Vladimira Putina. Uvítali jej také představitelé Evropské unie. Především Berlín a Paříž měly podle Zelenského při jeho dojednávání významnou roli.

Konflikt na východě Ukrajiny trvá od roku 2014 a zemřelo během něj přes 13 000 lidí. Ačkoliv hlavní boje skončily už v roce 2015, menší potyčky mezi oběma tábory pokračovaly až do současnosti. Ukončení střetů na východě Ukrajiny byl také jedním z hlavních slibů prezidenta Zelenského během jeho prezidentské kampaně v roce 2018.

Kam dál?
Ukrajina získala nejvyšší partnerský status NATO, jakého může nečlenská země dosáhnout (15.6. 2020)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

luk; natoaktual.cz
zpět na článek