„Myslím, že pokud by kontrola zbraní byla o počítání hlavic, bylo by relativně snadné se dohodnout,“ prohlásil Stoltenberg během bezpečnostní konference v Kodani.
Upozornil, že v úsilí o kontrolu zbrojení je dnes nesmírně důležité počítat s rychlým vývojem nejnovějších technologií včetně umělé inteligence, strojového učení, autonomních systémů a dalších, které budou hrát stále větší roli v nových zbraňových systémech i v architektuře celkové obrany.
Západní svět se podle něj musí vyvarovat stejné chyby jako v první světové válce a nepodcenit důsledky další průmyslové revoluce. „Potřebujeme kombinaci skutečných odborníků na různé technologie společně s politickým vedením a najít cestu, jako v 50. a 60. letech, kdy jsme začali skutečně pracovat na ovládnutí jaderných zbraní,“ dodal.
Znepokojení v současnosti podle něj představuje především Čína, které bez jakýkoliv omezení buduje značný počet nových raketových sil (až 200) a do svého jaderného arzenálu zařazuje velmi rychle další bojové hlavice a velký počet pokročilých nosných raket.
Čína nese globální zodpovědnost
„Jako globální mocnost má Čína globální zodpovědnost za kontrolu zbrojení,“ řekl Stoltenberg na adresu Pekingu, který se dosud rozhovorům s NATO na toto téma vyhýbá.
Podobně znepokojivé je podle jeho slov rovněž chování Ruska. „Nadále ignoruje a ohýbá pravidla. Podkopává klíčové smlouvy. Modernizuje své jaderné kapacity včetně mezikontinentálních balistických raket,“ konstatoval a upozornil ruský vývoj hypersonických nosičů, testy nové balistické střely odpalované ze vzduchu nebo řízené střely s nukleárním pohonem.
Smlouva INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)
|
Pro udržení a posílení mezinárodního řádu založeného na pravidlech a zajištění strategické rovnováhy na celém světě je podle něj nutné usilovně pracovat na nových dohodách o kontrole zbraní, jejich nešíření a odzbrojení.
Za klíčové označil tři cíle, na kterých by spojenci z NATO a partneři měli úzce spolupracovat. Prvním je zachování a posílení smlouvy NPT o nešíření jaderných zbraní odzbrojení.
Ta podle Stoltenberga zůstává základním kamenem globální architektury, ale neodráží dnešní situaci. „Cílem NATO je svět bez jaderných zbraní a jsme připraveni podniknout další kroky k vytvoření podmínek pro jednání o jaderném odzbrojení. Ale každé smysluplné odzbrojení musí být vyvážené a ověřitelné,“ řekl.
Svět, kde se spojenci z NATO vzdají svého jaderného odstrašujícího prostředku, zatímco Rusko, Čína nebo Severní Korea si své jaderné zbraně ponechají, podle jeho slov „zkrátka nebude bezpečnějším“. Z oboustranného omezení, větší transparentnosti a předvídatelnosti by podle jeho slov mohl těžit i Peking.
Druhou prioritou musí být posílení a modernizace kontroly zbrojení. Šéf NATO znovu ocenil nedávné prodloužení americko-ruské smlouvy „Nový START“ o dalších pět let, která omezuje počet strategických jaderných zbraní na obou stranách.
Do kontroly zbrojení však podle něj musí být vtažena Čína a další země a zároveň by budoucí dohody měly zahrnovat větší škálu zbrojních systémů. „Musíme zvážit, jak vytvořit nová pravidla a standardy pro technologie jako jsou autonomní platformy a umělá inteligence,“ konstatoval.
Jednání s Moskvou spojenci neodmítají
Třetím klíčovým cílem pak podle Stoltenberga zůstává mechanismus, jak společně reagovat na porušování smluv a pravidel. Připomněl, že právě porušování dohod ze strany Ruska vedlo k nedávnému zániku smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu.
Spojenci v NATO sice v reakci přijali celý balíček opatření vůči ruským raketovým hrozbám, nicméně zároveň nechávají pro smysluplný dialog s Moskvou dveře otevřené.
„Během studené války jsme byli schopni dosáhnout dohody o důležitých smlouvách o snížení počtu jaderných zbraní. Pokud to bylo možné během studené války, mělo by to být samozřejmě možné i dnes,“ prohlásil Stoltenberg.
Ten očekává, že otázky kontroly zbrojení a odzbrojení budou podstatnou součástí nového Strategického konceptu NATO, který by spojenci chtěli představit příští rok na summitu v Madridu. Vedle zakládající Washingtonské smlouvy jde nejdůležitější dokument, který určí směřování Aliance na další roky.
tisknout