Země NATO včetně Česka dál pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Sedmým rokem po sobě od ruské anexe Krymu, která zapůsobila jako budíček po letech škrtů.
Česká republika si v meziročním srovnání značně polepšila, přesto mezi spojenci zůstává osmá od konce.
Horší z třicítky spojenců jsou Dánsko, Itálie, Kanada, Slovinsko, Belgie, Španělsko a Lucembursko. A mimo statistiky stojí pochopitelně Island, který armádu v pravém slova smyslu nemá. Před Česko se těsně dostala například Albánie.
Summit NATO potvrdí odstrašení vůči Rusku, českou delegaci vede Zeman |
„Jsme na správné cestě. Musíme však investovat ještě více a lépe pro splnění našich vysokých ambicí,“ uvedl před summitem v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.
Upozornil, že spojenci investovali od roku 2014 do své obrany o 260 miliard dolarů navíc. S novými hrozbami a výzvami, zaměřením se na nové domény v podobě vesmíru nebo kyberprostoru či na klimatických změny a udržení si technologické výhody ale spojenci podle něj musí pokračovat.
Za nedostatečné investice nevybíravě kritizoval především evropské spojence v předchozích letech bývalý americký prezident Donald Trump a hrozil dokonce, že by Spojené státy mohly ustoupit ze svých závazků na společnou obranu.
Naši účast v Alianci je třeba vnímat také z hlediska rozvoje schopností armády a účasti v mezinárodních operacích. V tom jsme velice dobře hodnoceni - řekl ministr @metnarl spolu s @JakubKulhanek českým médiím před #NATOSummit.
#WeAreNATO #NATO2030 #StrongerTogether https://t.co/gVIsqCJ6Lc
Od nového prezidenta Joea Bidena se očekává vstřícnější přístup, ale nikoliv ústupky či omluvy ze závazků a slibů, které spojenci dali. Tedy, že do roku 2024 budou všechny členské země dávat na obranu 2 procenta HDP (hrubého domácího produktu).
Zatímco je zjevné, že ostatní země na summitu v Bruselu 14. června své závazky potvrdí, čeští představitelé budou v nelehké situaci.
Česko sice momentálně dává podle údajů NATO zhruba 1,42 procenta HDP a meziročně si polepšilo z pátého na osmé místo od konce, v příštích letech se však chystá obraně přidávat méně, než byl původní plán, aby slib spojencům splnilo.
SPECIÁL: Summit NATO v Bruselu 2021 |
Nelichotivý výhled a pravděpodobné nesplnění závazku spojencům už potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. „My držíme závazek nárůstu, ale prostě vzhledem k ekonomické krizi, která vlastně postihla celý svět, Českou republiku nevyjímaje, tak vidím jako nereálné, že bychom v roce 2024 mohli dát dvě procenta HDP,“ uvedla.
Podle svých slov nicméně věří, že to spojenci pochopí. „Já si myslím, že to, že jsme v ekonomické krizi, neřeší jenom Česká republika, ale i další země,“ podotkla. Ministerstvo financí tak počítá od letoška s ustálením výdajů pod 1,5 procenta HDP, protože další navyšování si podle Schillerové nemůže v současné době státní rozpočet dovolit.
Nemůžete si dovolit armádu nemodernizovat, vzkázal Česku generál Hodges |
České výdaje na obranu přitom v posledních letech rostou, a to jak v absolutních číslech, tak i ve vztahu k HDP. V příštím roce má dostat armáda sice o více než čtyři miliardy vyšší částku než letos, ale zároveň o zhruba 4,5 miliardy méně, než s čím ministerstvo obrany počítalo. Místo 95,2 miliardy to má být jen 90,7 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu.
Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského (ČSSD) situaci Aliance vnímá velmi silně a „Česká republika je v tuto chvíli pod aliančním průměrem, který 1,7 procenta“.
Pro rok 2022 pak počítal střednědobý výhled s výdaji na obranu ve výši 101,7 miliardy korun. A počítaly s i tím i armádní plány na modernizaci a koncepce rozvoje. Obrana pořizuje nová bojová vozidla pěchoty za 50 miliard a chystá nákupy další techniky. Další zpomalení růstu výdajů by mohlo podle ministerstva obrany některé klíčové projekty ohrozit.
tisknout 
