Devítibodový plán je souhrnem strategických doporučení, na kterých řadu posledních měsíců intenzivně pracoval se skupinou poradců a nezávislých expertů šéf NATO Jens Stoltenberg. Má Alianci adaptovat na výzvy a hrozby, které s sebou dramaticky se proměňující bezpečnostní prostředí ve světě přináší.

„Dnes jsme učinili důležitá rozhodnutí, abychom posílili NATO v konkurenceschopnějším světě,“ prohlásil Stoltenberg po přijetí jeho plánu.

Za rok na příštím summitu NATO ve španělském Madridu už chtějí míst podle doporučení vypracovanou zbrusu novou Strategickou koncepci NATO, která určí směřování spojenectví třicítky členských zemí na další roky dopředu.

Aliance zůstává nejsilnějším obranným společenstvím, které se takto adaptovat dokáže,“ konstatoval český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Upozornil ale, že klíčové bude zajistit, aby adaptace nezůstala jen u plánů a slov a „byla podpořena i odpovídajícími rozpočty“. Nejen národními, ale také společnými aliančními. O konkrétních projektech je podle Landovského zatím předčasné mluvit. Objeví se až při přípravě nové Strategické koncepce.

1. Hlubší politické konzultace a koordinace

Spojenecké země mají do budoucna prohloubit a rozšířit politické konzultace v rámci NATO. Státy se zavázaly častěji probírat se spojenci všechny otázky a kroky, které by měly vliv na bezpečnost jiných spojenců. Od kontroly zbraní, změn klimatu, přes takzvané disruptivní technologie až po ekonomické otázky souvisejících s bezpečností, jako je například vývoz či transfer technologií.

2. Posílené odstrašení a obrana

Vhodná kombinace jaderných, konvenčních a protiraketových schopností má být i nadále základním pilířem kolektivní obrany a účinného odstrašení potenciálních nepřátel. Spojenci potvrdili závazek navyšování obranných investic z roku 2014, že do roku 2024 budou dávat na svou obranu 2 procenta HDP a z toho 20 procent obranných výdajů budou vynakládat na hlavní bojovou techniku a její modernizaci.

3. Vylepšená odolnost

Spojenci budou postupovat koordinovaně při posilování odolnosti společnosti a kritické infrastruktury, takzvané „Resilience“, před škodlivými aktivitami zvenčí. Od dezinformací, přes kyber útoky, kriminální akce až po ekonomické a vlivové operace. Vzniknout má například pozice vyššího úředníka, který by měl jednotlivé projekty koordinovat.

Armády vyžadují odolnou civilní infrastrukturu a služby, které musí účinně fungovat v míru, krizi i konfliktu. Odolnost společnosti má být klíčem k odrazení potenciálních protivníků, kteří se pomocí široké škály vojenských, politických a ekonomických nástrojů snaží společnosti oslabit a podkopávat tak bezpečnost spojenců.

4. Udržení technologické výhody

Spojenci se dohodli na vytvoření obranného inovačního centra DIANA. Ve spolupráci se start-upy, průmyslem a univerzitami bude středisko podporovat transatlantické projekty využitelné pro obranné aktivity. Zároveň vznikne inovační fond NATO, který by investoval do začínajících podniků pracujících na nových technologiích.

Půjde především o sedm klíčových oblastí - umělou inteligenci, data a výpočetní techniku, autonomní systémy, kvantové technologie, biotechnologie, hypersonické systémy a virtuální realitu. Společná podpora má umožnit přístup k novým technologiím prakticky všem spojeneckým zemím, tak, aby byl zajištěn technologický náskok celé Aliance.

5. Zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech

Mezinárodní řád založený na pravidlech, který podporuje bezpečnost, svobodu a prosperitu spojenců, je pod tlakem autoritářských zemí, jako je Rusko a Čína, které nesdílejí stejné hodnoty. NATO chce proto přijmout globálnější přístup k zajištění bezpečnosti euroatlantického prostoru a zintenzivnit spolupráci s dalšími partnery po celém světě. Především v asijsko-pacifickém regionu s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou. Zároveň chce navázat nové vztahy se některými státy Jižní Ameriky, Afriky a Asie.

6. Posílení výcviku a budování kapacit

Spojenci se shodli na zintenzivnění cvičení a posilování kapacit partnerských zemí v oblastech, jako je boj proti terorismu, stabilizační mise, boj proti hybridním útokům, řešení krizí, udržování míru nebo v jejich obranných reformách. Od Ukrajiny a Gruzie až po Irák a Jordánsko. Předpokladem je, že čím jsou sousedé NATO stabilnější, tím bezpečnější i území Aliance. Prevence je lepší a levnější než intervence.

7. Přizpůsobení se změně klimatu

Akční plán NATO pro změnu klimatu a bezpečnostní výzvy s ní spojené předpokládá, že alianční země výrazně sníží emise skleníkových plynů z vojenské činností a zařízení. Nulové bilance emisí chtějí spojenci dosáhnout do roku 2050. Zároveň se Aliance chce adaptovat na bezpečnostní důsledky změny klimatu.

NATO včetně vojenských sil musí fungovat za všech podmínek, včetně extrémního horka a sucha, mrazu, stoupajících hladin moří i přírodních katastrof. Kanada se už nabídla, že by vedla společné takzvané centrum excelence pro klima bezpečnost.

8. Nová Strategická koncepce

Stávající Strategická koncepce NATO byla schválena v roce 2010 a už zastarává. Svět se však v posledním desetiletí zásadně změnil a bezpečnostní prostředí je složitější a nepředvídatelnější než kdykoli předtím. Nová koncepce má umožnit NATO lépe a rychleji reagovat na asertivnější Rusko, mocenský vzestup Číny, brutálnější teroristické útoky, přetrvávající nestabilitu na jižní a východní hranici NATO, nárůst kybernetických a hybridních hrozeb, ale také pandemie či změny klimatu.

9. Investice do NATO

Pro adaptaci potřebuje Aliance udržet dynamiku zvyšování investic do obrany. Nejen na národní úrovní, ale také prostřednictvím společného financování - vojenském, civilním a infrastrukturním. Vyšší roli by měly hrát projekty společného či sdíleného financování nových kapacit a schopností a jejich provozování.