natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • ANALÝZA: Tanky jsou signál Moskvě. Ukrajina jich ale potřebuje 1 300 ročně

    31. ledna 2023  12:20
    Pro vytlačení ruských jednotek Ukrajina potřebuje nový zdroj tanků, kterým může být jenom Západ. A letos bude Kyjev potřebovat pro nahrazení očekávaných ztrát a budování nových brigád 1 300 až 1 500 tanků, předpokládá v analýze politolog Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity v Brně.  

    Americký tank M1A1 Abrams | foto: U.S. ARMY

    Ruská třídenní speciální vojenská operace proti Ukrajině už trvá téměř rok. Z Moskvy už nějakou dobu nezní, že jde vše podle plánu. Naopak tu a tam je možné zaslechnout poznámky, kdo způsobil, že i sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy.

    I v Rusku bohužel existují střízlivé hlasy upozorňující na zásadní problémy celé vojenské kampaně proti Ukrajině. A mají k tomu pádné důvody.

    Ramstein a další jednání

    Na pravidelné konferenci Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu 20. ledna 2023 se sešlo 54 států.

    Spojené státy v rámci dalšího balíku vojenské pomoci v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55,4 miliardy korun) poskytnou Ukrajině mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty M2/3 Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker, střely pro raketomety HIMARS, rakety protivzdušné obrany pro systém NASAMS, munici pro kanony ráže 25 mm, kterými jsou vybaveny BVP Bradley.

    Pro ně jsou také určeny řízené protitankové střely TOW.Spojené státy poskytnou také další nespecifikované zbraňové systémy.

    Záhy poté se 23. ledna 2023 v Bruselu sešli ministři zahraničí na jednání, na kterém EU rovněž ratifikovala nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur. Balík byl schválen spolu s dalšími 45 miliony eur na „nebojové vybavení“ pro vojenskou výcvikovou misi EU pro Ukrajinu.

    Velká Británie oznámila, že ve prospěch Ukrajiny uvolní 14 tanků Chalenger 2.

    Německo po vnitropolitických diskusích a tlaku spojenců zvýší již tak nemalou vojenskou podporu Ukrajině. Přislíbilo poskytnout 14 hlavních bojových tanků Leopard 2 a umožnit dalším uživatelům reexport tohoto zbraňového systému na Ukrajinu. 

    Konečně 25. ledna prezident Biden oznámil, že Spojené státy pošlou na Ukrajinu 31 tanků M1 Abrams. Z médií víme, že Francie nevyloučila připojení se k „tankové alianci“ dodáním strojů Leclerc. Různé zprávy a spekulace v západních a ukrajinských médiích hovoří o přibližně 100 západních tancích, které by v dohledné době Kyjev mohl získat. Západní tanky budou.

    Politický význam

    Nedávné rozhodnutí vybavit Ukrajinu západní tankovou technikou je významné politicky a vojensky. V politické dimenzi je potvrzením skutečnosti, že Západ i přes různost názorů dokáže pod americkým vedením formulovat vůči ruské agresivní válce společnou politiku.

    Putinova sázka na rozklížení Západu vyhrožováním jadernými zbraněmi, vydíráním plynem a zapojením páté kolony sympatizantů s ruským světem selhala. 

    Další údajné tabu padlo. Západ zvýšil sázky na vítězství Ukrajiny a podpořil její morálku. Lze očekávat, že v blízké budoucnosti se dočkáme i posílení schopností ukrajinských vzdušných sil.

    „Signál do Moskvy je jasný. Ukrajina nebojuje sama, proud západní vojenské pomoci se zvětšuje, sortiment dodávaných zbraní se rozšiřuje a je vysoce pravděpodobné, že letos celkový objem výrazně převýší rozsah roku minulého.“

    Signál do Moskvy je jasný. Ukrajina nebojuje sama, proud západní vojenské pomoci se zvětšuje, sortiment dodávaných zbraní se rozšiřuje a je vysoce pravděpodobné, že letos celkový objem výrazně převýší rozsah roku minulého.

    Dodání tanků je dalším velkým posunem německého postoje k ruské agresi. Nejde o posun první. Německo se od pozic „nedodáme nic, abychom grázla neprovokovali“, přes „dodáme lehké zbraně a výstroj“ a současný stav, který se dá shrnout způsobem „dodáme vlastně vše kromě tanků“, dostalo do módu „dodáme vše, co máme“.

    Změna postoje není pro Berlín jednoduchá. Brzdou byla strategická kultura zdrženlivosti a zodpovědnosti civilní mocnosti, která nepodporuje eskalaci konfliktů dodáváním zbraní do oblastí, ve kterých zuří ozbrojený konflikt.

    Hloupost toto přístupu, který nerozlišuje mezi agresorem a napadeným, rozhodně není v Berlíně všeobecně uznávána. V dnešním Německu je také mnoho politických stran, které jsou velmi vnímavé vůči ruským zájmům a Rusko je ve svůj prospěch dlouhodobě kultivovalo.

    Jde zejména AfD, Die Linke a SPD. Proruské hlasy ale nejdeme v celém politickém spektru. V neposlední řadě Německo samo nemá vojenského materiálu nazbyt a skladové zásoby jsou často ve špatném technickém stavu. 

    Tlak německých spojenců ale nakonec převážil a Berlín se stal důležitou součástí „tankové koalice“. „Never alone“ tak zůstává důležitým axiomem německé bezpečnostní politiky.

    Vojenský význam

    Dodávky západních tanků budou nepochybně významným posílením ukrajinských pozemních sil. Nicméně celý rozsah dodávek je třeba vnímat v kontextu probíhající války, která je extrémně náročná na spotřebu vojenského materiálu všeho druhu. 

    Obě strany utrpěly velké ztráty. 

    Ukrajina přišla o přibližně 600 - 700 tanků (450 podle databáze Oryx krát 1,5), Rusko potom o více než 2 000 kusů. Ukrajina potřebuje doplňovat ztráty. Dosud získala 500+ tanků (většinou různé verze T-72) zejména z Polska ale i od dalších států včetně České republiky. Něco provozuschopného pak ukořistila na Rusech a část z vlastních ztrát znovu zprovoznila.

    Velkou neznámou je tempo oživování dlouhodobě uložené tankové techniky na ukrajinské straně. Před válkou měla mít údajně k dispozici až 2 000 tanků v této kategorii v různém technickém stavu. 

    Dosavadní rozsah dodávek tankové techniky na Ukrajinu zhruba pokryl ztráty a nejspíše neumožňoval ve větším rozsahu budování dalších manévrových komponentů ukrajinských ozbrojených sil (mechanizovaných a tankových brigád). Celkově se lze kvalifikovaně domnívat, že Kyjev má nyní zhruba 800-900 tanků tak jako na začátku války.

    Ukrajinským deklarovaným politickým cílem je osvobodit území, o které Ukrajina od roku 2014 přišla. Aby byly ukrajinské ozbrojené síly schopné stanovené politické zadání naplnit, je nutné pro rok 2023 zajistit vojenský materiál pro náhradu ztrát a budování nových mechanizovaných a tankových brigád.

    Jak tedy lze odhadnout ukrajinské potřeby tankové techniky?

    „Bez kapacit k nahrazování ztrát nemá strategický smysl se do velkého pozemního útoku ani pouštět.“

    Pokud bude Ukrajina vést rozsáhlé útočné operace, je nutné počítat s tím, že její ztráty mohou dosáhnout výše 600+ ročně. Zda se tak skutečně stane, záleží na mnoha faktorech. Je ale nutné být na tento scénář připraven. Bez kapacit k nahrazování ztrát nemá strategický smysl se do velkého pozemního útoku ani pouštět.

    Další potřeba tanků bude vyplývat ze záměru budovat mechanizované a tankové brigády západního střihu. Ty jsou pro vedení útočných bojových operací na jihu Ukrajiny nezbytné.

    První z nich má být 47. útočná brigáda v Charkově. Pro každou mechanizovanou brigádu je třeba tankový prapor + 3 mechanizované prapory. Pro tankovou brigádu potom 2-3 tankové prapory.

    V Severoatlantické alianci neexistuje jednotná struktura tankového praporu. Pokud se podíváme na armády členských států, jsou jejich tankové prapory různé z hlediska počtu vozidel.

    Avšak NATO obvykle používá čtyřkovou strukturu, což znamená, že v jedné četě jsou čtyři tanky, v rotě o třech četách 12+1 (velitelský), v praporu o třech rotách 13x3+1, tedy nejméně 40 tanků na prapor.

    Z různých organizačních struktur vyplývá, že „západní“ tankový prapor má obvykle zhruba mezi 40-60 tanky. V tankovém praporu sovětského stylu na trojkové struktuře jich je 31.

    Diskutovaných 100 západních tanků by potom stačilo pro dva tankové prapory na čtyřkové nebo tři tankové prapory na trojkové struktuře. V obou případech by zbylo pár kusů na doplňování ztrát.

    Ukrajina může mít dnes k dispozici zhruba 35-40 mechanizovaných a tankových brigád v různém stupni naplnění živou silou a bojovou technikou. Díky provedené mobilizaci má Ukrajina dost personálu pro pozemní síly, a ještě zbude na Národní gardu a Teritoriální obranu. 

    Aby Ukrajina mohla pomýšlet na osvobození okupovaného Jihu, potřebuje nejméně 10 dodatečných mechanizovaných a 2-3 tankové brigády ke stávajícímu stavu.

    Z toho vyplývá, že pokud bude chtít Kyjev postavit 10 nových mechanizovaných brigád a 3 tankové, bude potřebovat nejméně 400 tanků pro mechanizované brigády a 240-360 tanků pro tři tankové brigády. Jde o to, zda budou v tankové brigádě dva nebo tři tankové prapory. 

    Takže celkově hrubým odhadem bude Ukrajina v roce 2023 potřebovat pro nahrazení očekávaných ztrát a budování nových brigád 1 300 až 1 500 tanků. Modernizace a repasy T-72 ve střední a východní Evropě tolik tanků nemohou poskytnout. Tanků sovětské provenience, které by se po světě daly sehnat, jsou sice tisíce, avšak nejsou kapacity k jejich modernizaci a mohou chybět i potřebné komponenty.

    „Pokud se v roce 2023 opět podaří Ukrajině dodat 500 repasovaných a modernizovaných tanků této kategorie, bude to malý zázrak.“

    Pokud se v roce 2023 opět podaří Ukrajině dodat 500 repasovaných a modernizovaných tanků této kategorie, bude to malý zázrak. Něco jiného by bylo, pokud by se Západu podařilo v její prospěch sehnat ve světě ruské tanky, které by modernizaci nepotřebovaly. Jak tato jednání pokročila, z otevřených zdrojů nezjistíme.

    Suma sumárum, Ukrajina potřebuje nový zdroj tanků, kterým může být jenom Západ.

    Ukrajině pomůže kombinace

    Početně a kvalitativně je jedinou rozumnou alternativou v Evropě je Leopard 2. Od roku 1979 bylo vyrobeno více než 3 480 tanků Leopard 2 všech verzí. Výroba probíhala v továrně společnosti Krauss-Maffei Wegmann v Mnichově a ve firmě Maschinenbau v Kielu. V licenci byl vyráběn také ve Švýcarsku. Nyní se jedná o zahájení výroby v Řecku.

    Dnes je v Evropě celkem k dispozici kolem 2 000 "Leo 2" různých verzí a v různém technickém stavu. Z celkového počtu tanků se mimo aktivní službu nachází přibližně 600 až 700 kusů.

    Polsko má potom přibližně 250 Leo 2 v aktivní službě a při vyvíjení tlaku na Německo deklarovalo, že je ochotné část z nich předat Ukrajině. Výhodou Leopardů 2 jsou široce rozšířené výcvikové, logistické a opravárenské kapacity po Evropě relativně blízko Ukrajiny, což je důležité pro výcvik osádek a opravy poškozených strojů v boji.

    Navíc dneska je linka na Leo 2 jedinou funkční linkou na výrobu tanků v Evropě a vlastně na Západě. Výroba jednoho tanku Leopard 2 trvá několik měsíců. V době studené války se jich vyrábělo až 300 ročně. Dnes výroba obnáší přibližně do 50 kusů ročně.

    Amerických tanků Abrams bylo vyrobeno kolem 10 400 kusů, z nich je asi 3 500 trvale uskladněno. Nové kusy nejsou v USA vyráběny. Ve Spojených státech v Limě se provádějí pouze repase a hloubkové modernizace tanků M1 Abrams.

    Výroba britského Challenger 2 a francouzského tanku Leclerc také skončila. Velká Británie plánovala zmenšit počet tanků u jednotek z 227 na 148. Francie v současnosti provozuje přibližně 240 tanků Leclerc z celkového počtu 862 vyrobených. Dalšími uživateli jsou Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Na Blízkém východě je k dispozici přibližně 430 kusů tohoto typu.

    Z výše uvedených dat vyplývá několik logických závěrů: 

    1. zásoby tanků Leopard 2 v Evropě, které by mohly být dodány na Ukrajinu (kolem 900 kusů), stačí buď pro nahrazování očekávaných ztrát tankové techniky při provádění útočných operacích roku 2023 nebo pro budování nových manévrových brigád. Nikoli pro obojí. 

    2. Vzhledem ke špatnému technickému stavu části těchto tanků, potřebě vybudovat zázemí pro údržbu a opravy blíže předpokládanému prostoru bojových operací a nutnosti zvládnout logistickou podporu v nasazení je tak jako tak nerealistické očekávat, že by jich Ukrajina letos obdržela více než 300. 

    Větší dodávky by byly možné jenom tehdy, pokud by se provozovatelé Leopardů 2 rozhodli dodávat i tanky od bojových jednotek současně s kapacitami logistické podpory a údržby.

    3. Ukrajina bude potřebovat další zdroje tanků. Proto modernizovaná sovětská tanková technika, k níž má Ukrajina logistické, opravárenské a výcvikové kapacity, musí dále proudit v nezmenšeném počtu. Je nezbytné navýšit kapacity k repasování a modernizaci sovětských tanků ve střední a východní Evropě.

    4. Německo by mělo usilovat o navýšení produkce tanků. Ale i když se tak stane a bude dosažena vrcholná úroveň produkce v době studené války (300 kusů ročně), nevyřeší se ukrajinský tankový problém. 

    5. Proto bude nezbytné, aby Ukrajina získala větší počet amerických tanků Abrams, které by po vyčerpání dostupných Leopardů 2 umožnily budování dalších tankových praporů ukrajinských mechanizovaných a tankových brigád.

    Jde o jediný tank, který je na Západě dostupný v počtech, které by při stávající úrovni ztrát tankové techniky v rusko-ukrajinské válce vystačily na několik let bojů. Na přípravě robustní logistiky k jejich nasazení se musí začít pracovat okamžitě. 

    6. Obnovení výroby tanků v Evropě je běh na hodně dlouhou trať. Rozhodnutí v tomto smyslu přijalo zatím pouze Polsko, které plánuje zahájit výrobu „polonizovaného“ jihokorejského tanku K2.

    7. Je nutné vypracovat takové postupy operačního nasazení tanků, které jim dají jinou roli než v sovětské doktríně a budou na jejich spotřebu méně náročné.

    Zázračný „game changer“ není

    Dodávky západních tanků jsou nepochybně významnou pomocí ukrajinskému válečnému úsilí. Očekávání by ale měla být uměřená, aby po fázi očekávání nenastala fáze zklamání.

    Žádná zbraň není zázračným „game changer“, postaru „Wunderwaffe“, sama o sobě. Dvojnásob to platí pro tanky. 

    Tanky jsou velmi cenné, pokud jsou správně nasazeny v rámci vševojskové operace, kryty protivzdušnou obranou a letectvem a řádně spolupracují s ostatními zbraněmi na bojišti, zejména s dělostřelectvem a mechanizovanou pěchotou.

    „Každý zbraňový systém musí být správně nasazen v konkrétní taktické situaci v odpovídacím operačním rámci. Tento druh výcviku, který dnes ulehčují moderní simulační technologie, trvá v míru u tankového vojska 2-3 roky. Tolik času Kyjev rozhodně nemá.“

    To se ví více než 100 let a poznatky velkých ozbrojených konfliktů v minulosti i probíhající války na Ukrajině na tom nic nezměnily.

    Ovládnout obsluhu zbraně, což může být otázka týdnů, je pouze nutnou ale nikoli dostatečnou podmínkou jejího úspěšného nasazení.

    Každý zbraňový systém musí být správně nasazen v konkrétní taktické situaci v odpovídacím operačním rámci. Tento druh výcviku, který dnes ulehčují moderní simulační technologie, trvá v míru u tankového vojska 2-3 roky. Tolik času Kyjev rozhodně nemá.

    Na straně druhé válka mnohé procesy urychluje. Žádná evropská armáda nemá nyní tak rozsáhlé zkušenosti s vedením vysoce intenzivní války jako armády Ukrajiny a Ruska. Ta ukrajinská se zatím ukazuje jako vojensky kompetentnější a motivovanější. Proto lze rozumně očekávat, že si ukrajinské ozbrojené síly s novou tankovou technikou poradí a v roce 2023 uvidíme začátek konce této války.

    Z nedávných rozhodnutí Západu totiž vyplývá, že cílem nejnovějších západních dodávek je posílit manévrové komponenty ukrajinských ozbrojených sil, které jsou nezbytné k vedení útočných operací v rovinatém a přehledném terénu ukrajinského jihu.

    Taková operace by ale měla začít až poté, co budou ruské síly údery ukrajinských palebných prostředků odříznuty od logistické podpory.

    Zdeněk Kříž
    autor působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media