natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Nejistotu summit NATO ve Varšavě neodvál

    25. července 2016  13:58
    Michal Kořan, Ústav mezinárodních vztahů
    Zjitřená doba a aktivní přístup polských hostitelů nicméně logicky vyústily v summit, který vzbuzoval všestranná očekávání. Žádná překvapení nakonec nepřinesl, výzvou se pro NATO stanou poměry uvnitř Aliance, píše ve svém komentáři pro natoaktual.cz Michal Kořan.  

    Americký prezident Barack Obama během schůzky se svým polským protějškem Andrzejem Dudou | foto: KPRP

    Málokterý summit Severoatlantické aliance se těšil v posledních letech takové pozornosti jako červencové alianční setkání ve Varšavě. Ian Brzezinski dokonce označil varšavský summit za nejdůležitější evropskou diplomatickou schůzku od pádu berlínské zdi. Dle jeho názoru NATO nikdy po skončení studené války nečelilo tolika výzvám z tolika směrů zároveň. Nezapomínejme nicméně, že klíčové rozhodnutí – totiž razantní krok k posílení kolektivní obrany aliance v reakci na ruský postup vůči Ukrajině – byl učiněn již ve Walesu v roce 2014. Summit ve Walesu přijal na předchozí poměry aliance důvěryhodný plán k posílení obranných kapacit a během dvou let od summitu bylo možné pozorovat nezanedbatelné odhodlání závazky z Walesu uvádět do praxe. Varšavský summit tak mohl spíše být o potvrzení této linie, o vyjasnění klíčových konceptů a závazků přijatých ve Walesu a o jejich převedení do operativní podoby. Zjitřená doba a aktivní přístup polských hostitelů nicméně logicky vyústily v summit, který vzbuzoval všestranná očekávání.

    Očekávání podle čtyři linií

    Termín „všestranná očekávání“ není zvolený náhodou – přání promítaná do summitu ze strany členských zemí (či jejich skupin) se totiž v mnohém lišila. Velmi zhruba lze definovat čtyři základní linie, které načrtly půdorys předsummitových jednání: (1) východní a severovýchodní Evropa spatřovala ve Varšavě především posílení linie NATO nastoupené ve Walesu, spočívající v důvěryhodné reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině a posílení odstrašujícího potenciálu aliance, včetně vojenské alianční přítomnosti na území východních členských zemí. (2) Druhá skupina zemí upozorňovala na nutnost nepodcenit hrozbu, která pro Evropu a Alianci plyne z jižního prostoru a usilovala o garanci toho, že obranné a reakční kapacity NATO budou schopny plnit svou funkci i zde. (3) Spojené státy americké, nacházející se na počátku hlavní části prezidentské kampaně, se soustředily zejména na otázku sdílení obranných nákladů mezi členy Aliance, jichž USA nese velkou většinu, respektování závazků k budování národních obranných kapacit, ale rovněž také na dosažení co možná nejvyšší míry shody a kompromisu. Právě shoda, kompromis, flexibilita a dialog (i s Ruskem) byly vůdčím principem přístupu zejména (4) Německa (ale částečně též Francie).

    Česká pozice na summitu

    Přečtěte si související analýzy a komentáře:

    Delegace České republiky, kterou na summit vedl prezident Miloš Zeman spolu ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem a ministrem obrany Martinem Stropnickým, odjížděla do Varšavy s mandátem, který se na obecné úrovni nejvíce blížil postoji německému.

    Pro ČR bylo klíčové nepřipustit rozkol mezi členy a demonstrovat jednotu Aliance, přičemž však vykazovala porozumění pro obavy a zájmy východních zemí. Prezident Zeman dle očekávání zdůrazňoval potřebu dialogu s Ruskem a hrozbu plynoucí ze strany tzv. Islámského státu.

    Výsledky summitu: bez překvapení

    Výsledky summitu a závěrečné komuniké stěží někoho překvapily. Jazyk týkající se Ruska je otevřený a poměrně ostrý, byť nezapomíná na snahu o komunikaci v zájmu o snížení rizika konfrontace a transparenci. Zásadním, jakkoli očekávaným krokem bylo přijetí rozhodnutí o vyslání čtyř posílených předsunutých praporů do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. Zodpovědnost rámcových zemí převezmou USA, Kanada, Velká Británie a Německo, pro které bylo toto sousto jistě obtížné k pozření. Ve spolupráci s visegrádskými zeměmi se do těchto mnohonárodnostních sil zapojí i Česká republika. V separátním prohlášení se členské státy zavázaly k udržení alianční přítomnosti v Afghánistánu. Hlavní komuniké neopomíjí hrozby plynoucí z jihovýchodního sousedství v podobě terorismu a tzv. Islámského státu, které byly zařazeny mezi „bezprostřední a přímé hrozby“ členským zemím a mezinárodnímu společenství. Významným signálem je značná pozornost věnovaná jaderným kapacitám Aliance. V prohlášení je zdůrazněn závazek pokračovat v budování protiraketové obrany na aliančním principu a jednoznačné přihlášení se k NATO jako k „jaderné alianci“. Summit NATO dále posunul operacionalizaci kybernetické bezpečnosti a v žargonu Aliance se stále pevněji usídluje pojem „odolnosti“ a připravenosti občanů členských zemí.

    Čtyři prapory na Východ

    Zásadním, jakkoli očekávaným krokem bylo přijetí rozhodnutí o vyslání čtyř posílených předsunutých praporů do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska.

    Summit nepřinesl žádné překvapení stran rozšiřování Aliance. Závěrečné prohlášení sice obsahuje obligátní závazek vůči „politice otevřených dveří“ a Černá Hora získala statut přizvané země, a je tudíž poslední krok od plného členství, to ale byly zároveň jediné záblesky zpoza otevřených dveří Aliance. Gruzie byla vychválena za všestranný pokrok, ovšem to bylo dle očekávání také všechno. Vzhledem k militarizaci a horšícímu se bezpečnostnímu prostředí v oblasti Černého moře půjde do budoucna o stále důležitější otázku, stejně jako v případě Ukrajiny, která se těší pozici „zvláštního partnera“.

    Hlavní poselství: jednota Aliance

    Výsledky varšavského summitu tedy do určité míry uspokojily všechny čtyři výše načrtnuté linie, byť zejména německá delegace patrně musela nalézt nemalou míru sebezapření. Průlomové rozhodnutí o vojenské přítomnosti na východní hranici NATO určitě bylo velkým vítězstvím pro tzv. východní křídlo. Nejdůležitější však zcela jistě byla demonstrace obecné alianční solidarity. Nejde přitom o nic bezvýznamného. Naopak – Varšavský summit byl připravován v čase hluboké a mnohovrstevnaté krize euroatlantického společenství. Dle analýzy z Marshallova centra pro bezpečnostní studia se před summitem členské země jen obtížně shodovaly na tom, kdo a co představuje nebezpečí a kdo může či by měl být partnerem.

    Nové výzvy zevnitř NATO

    Tím se dostáváme k tomu nejzávažnějšímu. Ještě než s koncem summitu utichl varšavský národní stadion, bylo všem zřejmé, že navzdory mnoha důležitým přijatým opatřením (na politické i operační úrovni) zůstávají klíčové neznámé nezodpovězeny. Vývoj bezprostředně po summitu ukázal, že tyto klíčové neznámé jsou: vývoj v Turecku, které již před summitem prodělalo nemalou roztržku s Německem kvůli německé parlamentní deklaraci o arménské genocidě, a osoba nového amerického prezidenta. Nepřehledná situace v Turecku po pravděpodobném pokusu o státní převrat z poloviny července nejenže ohrozila operační kapacity NATO na území tohoto klíčového spojence USA a člena Aliance, ale především otevřela prozatím neřešitelnou otázku, jak má Aliance reagovat na vývoj v zemi, která se mílovými kroky vzdaluje základním hodnotám, které by měly NATO spolu-definovat.

    Přečtěte si další texty Michala Kořana na natoaktual.cz:

    S tím úzce souvisí i druhá neznámá, a tou jsou americké prezidentské volby. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se otevřeně vyznal z obdivu ke schopnosti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana obrátit vývoj v zemi ve svůj prospěch, přičemž odmítl jakoukoli diskusi o občanských či lidských právech v Turecku. Pro NATO jsou však ještě závažnější další – opakovaná – prohlášení, v nichž Trump zpochybňuje ochotu Spojených států za jeho případného prezidentství podílet se na kolektivní obraně. Účast na kolektivní obraně malých, baltských členů podmínil jejich vlastním plněním závazků vůči Spojeným státům. Jde o závažné narušení důvěry v princip kolektivní bezpečnosti. Podstatné však je, že bez ohledu na výsledky amerických prezidentských voleb bude plnění spojeneckých závazků vůči NATO tématem, jež jistě bude stále více rezonovat na západní straně Atlantiku a pokud se k němu evropští spojenci nepostaví čelem, nepůjde o rezonanci příznivou.

    Severoatlantické alianci se ve Varšavě nepodařilo ukázat, že disponuje strategickou vizí a kapacitami k tomu, aby spoluvytvářela bezpečnostní prostředí ve svém okolí a vymanila se z reaktivního a adaptivního módu, v němž sotva stačí odpovídat na jednání jiných. Přesto lze říci, že summity ve Walesu v roce 2014 a ve Varšavě v červenci 2016 vystavěly na operační a taktické rovině solidní a důvěryhodné základy, které pomohou čelit výzvám, jež přinesl mezinárodní vývoj v posledních třech letech. Nyní však mají členské státy již jen několik málo měsíců na to, aby reagovaly na výzvy, které mají svůj původ přímo v nitru euroatlantického společenství. Posilování evropských i amerických nacionalismů, podmiňování alianční solidarity, otevřený ústup od občanských a lidských práv, zpochybňování liberální demokracie – to vše zahrnuje repertoár současných politiků v zemích uvnitř Aliance. V roce 2017 proběhne v nové bruselské centrále NATO summit, který již bude hostit nového amerického prezidenta. Vzhledem k nejistotě, která nadále v Alianci panuje, půjde určitě o setkání, které může být ve svých důsledcích daleko důležitější než to, které se odehrálo v útrobách varšavského národního stadionu.

    Michal Kořan
    autor je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media