natoaktual.cz

Americké jednotky dorazily do Bulharska

16. února 2017  13:57
 
Americké obrněné jednotky se vyloďují v Evropě (ilustrační foto) | foto: U.S. ARMY

Americké jednotky dorazily do Bulharska

V rámci posilování východního křídla Severoatlantické aliance dorazilo do Bulharska 120 amerických vojáků. Koncem týdne je doplní též obrněná vozidla a další těžká technika, uvedlo bulharské ministerstvo obrany. Vojáci byli ubytováni v bulharském výcvikovém středisku Novo Selo.

Nasazení amerických vojáků je součástí alianční operace Atlantic Resolve, jejímž cílem je ukázat Moskvě závazek Washingtonu vůči evropským spojencům, dodalo bulharské ministerstvo obrany. Spojené státy nasadí na východní křídlo NATO více než osmdesát tanků a stovky obrněných vozidel. Americká jednotka bude rotovat mezi několika evropskými zeměmi včetně Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Rumunska.

Kam dál?
První obrněná brigáda pro odstrašení Ruska dorazí do Evropy v lednu (13.10. 2016)
Americká pomoc Bulharsku. Vzdušný prostor pohlídají stíhačky F-15 (26.8. 2016)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Finové nemají jasno ohledně vstupu země do NATO, tvrdí průzkum

Podle nedávno zveřejněného průzkumu jsou si Finové čím dál tím méně jistí, zda by jejich země měla vstoupit do Severoatlantické aliance. V roce 2014 si nebylo jistých, zda by se Finsko mělo stát členem NATO, jen 16 % respondentů, letos už jejich počet vzrostl na 28 %. Zatímco členství v NATO podpořilo jen 21 % dotázaných, proti vstupu země do vojenské aliance hlasovalo 51 %.

Ohledně vstupu Finska do NATO nemají jasno spíše ženy než muži. 35 % respondentek odpovědělo, že neví, zda by podpořilo připojení země k Alianci. Nerozhodných mužů bylo jen 21 %. Zhruba 38 % všech dotazovaných by chtělo zažádat o vstup do NATO, pokud by tak učinil i jejich švédský soused. 44 % by nebylo pro, ani kdyby se Švédsko k Alianci připojilo.

Kam dál?
Finská veřejnost není nakloněna vstupu do NATO (2.12. 2016)

Zdroj: YLE (Finsko)

---

Stoltenberg je znepokojen možným porušením odzbrojovací smlouvy Ruskem

Rusko je podle amerických zpravodajských služeb vyzbrojené funkčními balistickými raketami středního doletu. Ty jsou přitom dohodou mezi USA a SSSR z roku 1987 (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, INF Treaty) zakázány. Podle amerických představitelů mají Rusové od konce minulého roku dva prapory těchto střel. Jeden z nich je prý stále umístěn v kosmodromu Kapustin Jar na jihovýchodě země.

„Dodržování dohod o kontrole zbrojení má velký význam, zejména pokud jde o smlouvy týkající se jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Severoatlantické Jens Stoltenberg. „Jakékoliv nedodržení této smlouvy (INF Treaty) ze strany Ruska by znamenalo vážný problém pro Alianci.“

Kam dál?
ANALÝZA:Ruské raketové ambice: důvod pro znepokojení? (22.4. 2014)
Nasazení ruských raket v Kaliningradu zvyšuje tlak na NATO (10.10. 2016)
Rusko porušuje smlouvu o jaderných zbraních, tvrdí USA (29.7. 2014)

Zdroj: The Independent (Velká Británie)

---

Asie podruhé jednala o stabilizaci Afghánistánu

Moskva uspořádala druhé kolo mezinárodních jednání o stabilizaci Afghánistánu. Rusko, Pákistán, Čína, Indie a Írán se shodly na potřebě do diskuze zahrnout i středoasijské národy. „V kontextu možného rozšíření vyjednávacího formátu jsme dospěli ke shodě v tom, že k řešení situace v Afghánistánu bude zapotřebí regionální přístup,“ uvedlo po skončení rozhovorů ruské ministerstvo zahraničí. Změnou bylo pozvání afghánských zástupců, kteří se prvního kola jednání neúčastnili. Jejich neúčast v prvním kole znepokojila nejen Kábul, ale i USA.

Rusko v minulosti uvedlo, že pro boj s extremistickými skupinami – včetně organizace Islámský stát, jež nabývá ve Střední Asii na síle – chce stabilitu a spolupráci. Afghánské úřady jsou nicméně znepokojeni přímými jednáními Ruska s Tálibánem. Ty podle Washingtonu navíc podrývají americké snahy o řešení situace.

Kam dál?
OSN: Ztráty na civilních životech v Afghánistánu jsou nejvyšší od roku 2009 (7.2. 2017)
Tálibán loni získal 15 % afghánského území (6.2. 2017)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

NATO otevře v Neapoli zpravodajské centrum

Ministři obrany členských států Severoatlantické aliance rozhodli o vytvoření nového aliančního střediska proti hrozbám ze Severní Afriky a Blízkého východu. Jeho účelem bude jednak sběr zpravodajských informací a jednak budování obranných kapacit v cílových státech, např. Iráku či Libyi. V centru umístěném v Neapoli bude pracovat asi 100 lidí. Současné hrozby jsou podle šéfa NATO Jense Stoltenberga „nejkomplexnější od konce studené války“. Součástí nové strategie bude také shromažďování informací z průzkumných dronů, které mají základnu na Sicílii.

Během setkání ministři navíc diskutovali o aliančních průzkumných schopnostech a o sběru zpravodajských informací a shodli se na potřebě vyvinout nástupce aliančního vzdušného systému varování a řízení (tzv. AWACS) poté, co současné letouny AWACS doslouží. K tomu by mělo dojít kolem roku 2035.

Kam dál?
NATO uvažuje o novém centru pro boj s terorismem (10.2. 2017)
Stoltenberg: NATO je připraveno podpořit Libyi (2.2. 2017)

Zdroj: Xinhua (Čína), Deutsche Welle (Německo)

zpět na článek