V úterý o vládním návrhu mělo rozhodnout vedení slovinských politických stran a
ve středu měl termín referenda schválit parlament. Ten však datum definitivně přesunul až na březen.
Jak prohlásil předseda slovinského parlamentu Borut Pahor, zatím nebylo rozhodnuto, zda výsledky referenda budou závazné pro vládu nebo budou mít doporučující váhu. Slovinský premiér Anton Rop nicméně věří, že občané budou rozhodovat na základě jasných argumentů a hlasování bude úspěšné.
Vstup do Evropské unie přitom podle posledních průzkumů z listopadu loňského roku podporuje asi 60 procent Slovinců. Se vstupem do Severoatlantické aliance tehdy souhlasilo necelých 49 procent dotázaných obyvatel.
Vztahy Slovinska s NATO sahají až do devadesátých let minulého století. V říjnu 1993 slovinský parlament rozhodl požádat o přidružené zastoupení v Severoatlantickém shromáždění. V březnu 1994 se pak Slovinsko připojilo k programu NATO Partnerství pro mír.
V září 1996 tehdejší slovinský premiér Janez Drnovšek po návratu ze Spojených států prohlásil, že Slovinsko bude nepochybně mezi prvními kandidáty na plné členství v Severoatlantické alianci. Na summitu NATO v Madridu však jeho země pozvánku do Aliance nedostala. Ke členství Slovinsko a dalších sedm zemí vyzvali představitelé NATO až loni v listopadu na summitu Aliance v Praze.
tisknout