K události došlo podle Lundeho před rokem - 14. února. Případ ale šéf norské zpravodajské služby popsal až nyní při zveřejnění výroční zprávy norské tajné služby auditoriu prestižní Vojenské společnosti v Oslo, upozornil deník The Barents Observer.
Skupina jedenácti ruských strojů Su-24 tehdy měla odstartovat ze základny Monchegorsk na poloostrově Kola a pohybovat se nad Barentsovým mořem. Skupina pak podle Lundeho udělala ostrou obrátku o 180 stupňů a zamířila v útočné formaci přímo směrem k ostrovní radarové stanici ve Vardø na severovýchodě Norska.
Fokus 2019Výroční zpráva norské zpravodajské služby |
Přísně střežené zařízení zde provozuje právě norská zpravodajská služba. Vzhledem ke své poloze je místo považováno za ideální pozorovací stanoviště pohybu ruských plavidel, ponorek, letounů i testů balistických v okolí militarizovaného poloostrova Kola, kde sídlí ruská Severní flotila.
Těsně před hranicí norského vzdušného prostoru se pak ruské letouny znovu prudce otočily a zamířily pryč. Scénář byl podle Lundeho velmi podobný jinému simulovanému útoku ruských letounů z března 2017. „Ruská rétorika vůči Norsku ze zostřuje,“ uvedl ředitel zpravodajské služby Lunde s tím, že neexistují žádné náznaky zlepšení vztahů mezi Ruskem a Západem.
Norská vojenská zpravodajská služba ve své výroční zprávě „Fokus 2019“ označila Rusko a Čínu za dvě největší hrozby. Moskva podle tajné služby bude především pokračovat v úsilí oslabit západní instituce.
Rusko bude na severu více vidět
„Hlavním úkolem, jak jej Moskva vnímá, je převést taktické výhody na strategické zisky. Jde o sjednocení relativně konzervativních cílů - strategická, politická a ekonomická stabilita s částečně ofenzívními prostředky, aniž by (Rusko) riskovalo, že se režim zhroutí, nebo že náklady v konfliktu se Západem vystoupají příliš vysoko,“ píše se v obsáhlém dokumentu.
NATO hlásí 137 ostrých startů nad Pobaltím. Ruských záletů loni přibylo |
Součástí je podle norských zpravodajců také změna ruského chování v Arktidě, kterou podle zprávy Moskva považuje strategickou kvůli přírodním zdrojům i svému jadernému odstrašení. „Ruské síly budou nadále vyvíjet tlak na Norsko, aby omezilo aktivity NATO v oblastech sousedících s Ruskem a budou nadále používat vojenské prostředky k vysílání signálů,“ konstatuje se ve zprávě.
„Útočné“ ruské simulace na severu pak lze považovat za přímou reakci na zvýšenou přítomnost norských spojenců z NATO v oblasti. Dokument konstatuje, že zpravodajská služba eviduje několik případů ruské konvenční „odrazovací“ taktiky, namířené proti Norsku i NATO včetně simulovaného použití zbraní.
Jako jeden z posledních příkladů zpráva dokládá situaci z loňského podzimu, kdy během rozsáhlého aliančního cvičení Trident Juncture Rusko nasadilo do výcvikové oblasti průzkumné letouny, bombardéry i bojová plavidla. U cvičné zóny pak ruské námořnictvo oznamovalo ostré raketové střelby.
Za velmi znepokojující zpráva uvádí „rušení signálu GPS“, které se během cvičení objevilo v oblastech na severovýchodě Norska a ovlivnilo i civilní letecký provoz.