Cvičení Noble Jump je druhou fází testu takzvaných hrotových jednotek, které v případě ohrožení mají dorazit na pomoc v řádu hodin.
Hrotové jednotkyExpediční síly NATO o síle asi 5 tisíc vojáků, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů Aliance, již fungují. Zatím ale v provizorní podobě a tvoří je vojenské jednotky Německa, Norska, Nizozemska a některých dalších zemí. Německo do jednotek nabídlo až 2 700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemsko přibližně 2 500 a Norsko až 1 000. |
Už v dubnu si vojáci ze 43. výsadkového praporu z Chrudimi vyzkoušeli vyhlášení poplachu, co nejrychlejší shromáždění na základně, přípravu výstroje a materiálu a cvičný přesun na letiště a nádraží. Tentokrát je čeká reálný přesun po železnici i vzduchem.
První část ze 150 vojáků v úterý vyrazí z Chrudimi, naloží techniku na připravené vagony na pardubickém nádraží a zamíří do výcvikového prostoru Žagaň na západě Polska.
Druhou část pak v pátek čeká odjezd na pardubické letiště, odkud i s vozidly Kajman odletí velkým transportním letounem C-17 Globemaster.
„Koncept se teprve testuje. Chceme si vyzkoušet nasazení po železnici i vzduchem,“ uvedl velitel 43. výsadkového praporu Róbert Dziak s tím, že jinak by po silnici byla jeho jednotka v Polsku zhruba do pěti hodin.
Koncept hrotových jednotek v rámci Sil velmi rychlé reakce NATO (Very High Readiness Joint Task Force) počítá s tím, že v případě ohrožení některé z členských zemí Aliance, budou schopné přispěchat na pomoc v řádu několika dní. NATO rozhodlo o jejich vytvoření loni v reakci na ruskou anexi poloostrova Krym a kvůli obavám některých členských zemí.
Společně s českými výsadkáři si zkouší rychlé nasazení v Polsku také nizozemské a německé jednotky, které jsou pro hrotové uskupení letos vyčleněny. „Není to nic překvapivého. Na tohle jsme prakticky vycvičení,“ konstatoval už dříve velitel české jednotky sil velmi rychlé reakce Marek Štěpánek.
tisknout