„USA daly Rusku šest měsíců na to, aby se vrátilo k dodržování smlouvy. Rusko odmítlo, takže smlouva dnes končí. USA nezůstanou součástí smlouvy, pokud ji druhý porušuje. Rusko nese výlučnou odpovědnost,“ oznámil šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Kroky Moskvy podle něj ohrožují nejvyšší zájmy Spojených států, protože vývoj a rozmísťování raketových systémů porušujících dohodu je přímou hrozbou pro USA a jejich spojence a partnery.

Dohoda mezi USA a Sovětským svazem z roku 1987 zakazovala vývoj, výrobu, testování a rozmisťování střel s doletem 500–5 500 kilometrů. Jejím bezprostředním výsledkem byla likvidace 2 692 ze země odpalovaných balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží.

USA ale už několik let obviňují Rusko, že minimálně od roku 2005 vyvíjí a rozmisťuje novou střelu s označením Novator 9M729 nebo též SSC-8, která do této kategorie patří. Washington tvrdí, že její dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů, zatímco Moskva uvádí, že střela má dolet jen 480 kilometrů.

Za USA se postavili také všichni spojenci z NATO a opakovaně vyzvali Moskvu, aby se k dodržování smlouvy vrátila a tím smlouvu zachránila.

Všech 29 členů NATO se shodlo, že nový systém představuje významné bezpečnostní riziko a USA proto 2. února zahájily šestiměsíční výpovědní proces dohody. Smlouva tak 2. srpna zanikla. „Spojené státy oceňují dohody o kontrole zbrojení, jsou-li dodržovány všemi stranami. Je zklamáním vidět Rusko odmítnout se vrátit k dodržování smlouvy, která udržovala Ameriku, Rusko a naše spojence v bezpečí více než tři desetiletí,“ uvedla americká vyslankyně při NATO Kay Hutchison.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chystají spojenci společný postup a balíček opatření, jak nyní reagovat. Jaké kroky či opatření Aliance podnikne, ale neupřesnil. „Rusko nese výlučnou odpovědnost za její zánik. NATO bude reagovat uměřeným a odpovědným způsobem a bude i nadále zajišťovat důvěryhodné odstrašení a obranu,“ prohlásil Stoltenberg.

Severoatlantická rada na úrovní velvyslanců všech členských zemí vydala v pátek  čtyřbodové prohlášení, v němž konstatuje, že americké rozhodnutí spojenci plně podporují. Zároveň je podle prohlášení Aliance odhodlána zachovat účinnou mezinárodní kontrolu zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní a usilovat o konstruktivní vztah s Ruskem, „pokud to ruské kroky umožní“.

„Litujeme, že Rusko neprokázalo žádnou ochotu a neudělalo žádné prokazatelné kroky k návratu plnění svých mezinárodních závazků. Situace, kdy Spojené státy plně dodržují Smlouvu a Rusko ne, není udržitelná,“ uvedli vyslanci.

Ukončení platnosti smlouvy v pátek znovu potvrdila také Moskva. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ale zopakoval návrh ruského prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačnou Spojené státy, Rusko to také neudělá. „Nabídli jsme Spojeným státům a dalším zemím NATO, aby zvážily možnost vyhlásit stejné moratorium na rozmístění raket středního a kratšího doletu,“ citovala Rjabkova agentura TASS s tím, že „dokud se v tom či onom regionu takové americké prostředky neobjeví, Rusko se zdrží rozmístění svých systémů“.

Rusko rovněž ještě před vypršením šestiměsíční lhůty schválilo zákon o pozastavení platnosti smlouvy INF. Přijatý zákon dával prezidentovi Vladimiru Putinovi právo dohodu obnovit.

Zánik smlouvy je podle expertů jedním z důsledků zhoršování vztahů mezi Západem a Ruskem. Obě strany přitom dlouhodobě upozorňovaly, že se omezení raket nevztahují na další významné aktéry - Čínu, Pákistán, Indii nebo Írán, které kategorii těchto zbraní vlastní.

„Lituji, že dnes kvůli nezodpovědnému přístupu Ruska končí smlouva INF. Ta přes 30 let zajišťovala vyšší míru evropské i naší bezpečnosti. Aktivně podporuji úsilí o vytvoření nové smlouvy, případně i v širším formátu,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).