natoaktual.cz

Lekce Vrbětice? Vláda váhala, ruská propaganda a konspirace udeřily bleskem

18. července 2021  9:45
Odhalení ruských agentů GRU jako strůjců výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích a následná několikatýdenní informační a dezinformační lavina jasně ukázala, že české vládě a potažmo státu citelně chybí strategická komunikace pro krizové situace. Vyplývá to z nejnovější studie analytiků Prague Security Studies Institute (PSSI).  

Výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 | foto: HZS

„Komunikační krize kolem incidentu ve Vrběticích ukázala, že české vládě chybí schopnost komunikovat srozumitelně a jednohlasně, částečně kvůli nedostatku koordinace a nedůvěře mezi různými aktéry, kteří by v takovémto výjimečném případě měli spolupracovat navzdory politickým nebo institucionálním rozdílům,“ uvedli v analýze Michaela Dvořáková a Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute.

Jejich případová studie mapuje šíření nepřátelské proruské propagandy v českém mediálním prostoru bezprostředně po dubnovém odhalení zapojení ruských agentů GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích a hodnotí také reakci a odolnost České republiky takové nepřátelské propagandě, dezinformacím a konspiracím čelit.

„Pokračující úsilí o zlepšování strategická komunikace je klíčovým poučením, které by si měla česká vláda z kauzy Vrbětice vzít. To je zvláště důležité, protože tato schopnost bude pravděpodobně brzy otestována kvůli dalšímu zhoršení pandemie koronaviru ve vztahu k novým variantám viru a omezené ochotě populace se nechat očkovat,“ doporučili autoři studie.

Koordinovanou kampaň nelze dokázat

Nepřátelská propaganda se podle studie v českém informačním prostoru jasně projevila bezprostředně po veřejném oznámení o pozadí výbuchů ve Vrběticích. Jak ukazuje graf, různé teorie o kauze Vrbětice (černě) se okamžitě staly ústředním tématem prominentních konspiračních webů a nahradily po několik měsíců dominující dezinformace a konspirace ohledně koronaviru covid-19 (zeleně).

Graf zachycuje počet zachycených případů dezinformací a ruské propagandy v...

Graf zachycuje počet zachycených případů dezinformací a ruské propagandy v českém online informační prostoru po připsání odpovědnosti za výbuchy ve Vrběticích agentům ruské GRU

Rychlost a povaha reakce vedla některé odborníky k předpokladům, že Česká republika čelí koordinované kampani podobné té po útoku novičokem v Salisbury nebo po sestřelení malajského letounu MH17 nad Ukrajinou.

„Takové tvrzení je samozřejmě obtížné prokázat, ale je nepochybné, že český konspirační ekosystém je velmi flexibilní ve svém aktuálním zaměření, schopný se přizpůsobit měnícím se okolnostem a velmi rychle uvést proruské vyprávění do českého informačního prostoru,“ konstatovali autoři studie.

Proto je podle analytiků nutné jej pozorně sledovat a hledat způsoby, jak jej narušit. Například omezením příjmů z reklamy pro subjekty provozující tyto platformy, omezit jejich přístup k sociálním médiím v případě, že naruší komunitní normy nebo podniknout právní kroky, pokud poruší zákon.

Takové vytrvalé úsilí pak může snížit schopnosti proruské propagandy se šířit v českém informačním prostoru. Autoři studie ale upozornili, že vliv těchto platforem na celkovou debatu je velmi omezený a klíčovou roli v utváření názoru společnosti hrají média hlavního proudu - zejména ta veřejnoprávní. „Zachování nezávislosti a poskytování kvalitní žurnalistiky je zásadní pro odolnost českého informačního prostoru k nepřátelské propagandě,“ konstatovali.

Konspiracím nahráli prezident i politici

Proruských „příběhů“ se objevilo mnoho a postupem času se rychle vyvíjely. Jejich zastřešujícím tématem bylo zpochybnění oficiální verze událostí ve Vrběticích předložené českou vládou.

Například poukazováním na to, že „náhlé objevení“ důkazů o zapojení agentů GRU sedm let po incidentu je podezřelé, že důkazy nejsou dostatečné a celý příběh byl vytvořen tak, aby diskreditoval Rusko a zastavil diskuse o možném nákupu ruské vakcíny Sputnik V nebo vedl k vyloučení společnosti Rosatom z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Články obíhající v konspiračním ekosystému také zpochybňovaly důvěryhodnost českých tajných služeb, které měly být odpovědné za celou provokaci a ve skutečnosti je „řídí CIA“ k prosazování amerických zájmů. Rozšířená byla také konspirační teorie, podle níž měla kauza Vrbětice posloužit jako zástěrka pro pokus o svržení či atentát na běloruského diktátora Alexandra Lukašenka.

„Zmatek vyvolaný konspiračními teoriemi se dále prohloubil spekulacemi ve vyjádřeních různých politiků, což dále podkopalo jednomyslnost oficiálního postoje,“ uvádí analýza.

Za nejvýznamnější takový příklad lze podle analytiků považovat chování prezidenta Miloše Zemana, který čekal se svým oficiálním prohlášením celý týden od propuknutí kauzy. Tato strategie mu umožnila přilákat pozornost médií, ale také dala prostor k rozbujení nejasností a dezinformací.

„Zeman využil této příležitosti k dalšímu podkopání oficiální verze poukázáním na probíhající vyšetřování a existenci dvou možných scénářů incidentu,“ uvedli analytici s poukazem na Zemanovo vyjádření, že podle jedné z verzí došlo k výbuchům kvůli neodborné manipulaci s výbušným materiálem.

Ministr vnitra Jan Hamáček sice později označil toto tvrzení za nepravdivé s tím, že vyšetřovatelé pracují pouze s jedinou verzí, která identifikuje ruské bezpečnostní služby jako pachatele. „Škoda však již byla hotova a Zemanova slova vedla k novému nárůstu počtu článků o Vrběticích v konspiračním ekosystému,“ uvedli autoři studie. (viz graf po 25. dubnu).

Spekulace o mnoha verzích incidentu jen o několik dní později přiživila ministryně spravedlnost Marie Benešová, která podpořila prezidentova slova a tvrdila dokonce, že existují více než dvě verze vyšetřování. „Toto neustálé zpochybňování oficiální verze dále narušilo její důvěryhodnost a vytvořilo prostor pro zmatek a šíření nepřátelské propagandy,“ ukázala studie.

A stejně problematické bylo pak i tvrzení předsedy vlády Andreje Babiše, který uvedl, že exploze „nebyla teroristickým útokem, ale pouze útokem na zboží “. Navzdory skutečnosti, že prohlášení odkazovalo na širší a jinak legitimní terminologii odborníků na bezpečnost, bylo podle analytiků prohlášení premiéra v daném kontextu problematické a vytvořilo prostor pro zpochybnění závažnosti celého incidentu a legitimity následných opatření přijatých českou vládou.

Oficiální verzi věřila je polovina obyvatel

Pro obyvatele Česka prakticky nebylo možné se tématu vyhnout. Kauza Vrbětice se stala hlavním tématem veřejného éteru nejméně po celý zbytek dubna. Analýza ukázala, že i přes zmatenou vládní komunikaci nakonec oficiální verze přesvědčila alespoň část populace.

Podle průzkumu veřejného mínění provedeného na konci května zhruba polovina respondentů důvěřovala vládě a byla přesvědčena, že za výbuchy muničních skladů stálo Rusko, respektive jeho tajná služba GRU. Na druhou stranu ale oficiální verzi incidentu zpochybňovalo 20% respondentů a zbytek neměl na věc žádný názor.

Autoři studie pro získání relevantních dat o dopadu proruských dezinformací, propagandy a konspirací zpochybňující oficiální verzi, využili nástroj pro monitoring médií Pulsar Media Monitor. Schopnost nástroje mapovat webové stránky, Twitter a Facebook umožnila vysledovat i zpochybňující příběhy v širším kontextu dynamiky českého informačního prostoru.

Studie se zaměřila na období bezprostředně po oznámení o zapojení ruských agentů, konkrétně během dvou týdnů od 14. do 30. dubna 2021, kdy téma ve veřejném prostoru rezonovalo nejsilněji.

Mediální zájem o kauzu Vrbětice v českém informačním prostoru zachycený...

Mediální zájem o kauzu Vrbětice v českém informačním prostoru zachycený prostřednictví nástroje Pulsar Media Monitor

Zájem médií o téma kolem Vrbětic vyvrcholil v úterý 20. dubna (nástroj Pulsar identifikoval 1023 zmínek o incidentu). Druhý, nižší vrcholu zájmu nastal 25. dubna po projevu prezidenta Zemana (Pulsar zaznamenal 471 zmínek o incidentu), což podle analytiků dokládá schopnost prezidenta utvářet veřejnou debatu.

Při porovnávání těchto údajů s daty Českých elfů, občanského hnutí bojujícího proti dezinformací na českém internetu, je možné vidět podobnou dynamiku - zejména pokud jde o významné události.

Při analýze toho, kdo formoval debatu o vrbětickém incidentu, je podle autorů studie důležité mít na paměti dvě suvisející proměnné. Zaprvé, intenzita pokrytí umožňuje posoudit úroveň zájmu daného média a za druhé jeho dosah ukazuje, jak moc je schopen utvářet veřejné vnímání.

Účet za Vrbětice. Ruská akce způsobila škody jako největší teroristické útoky

Výzkum ukázal, že ve vztahu k Vrběticím na české mediální scéně nejvíce článků publikovaly kontroverzní Parlamentní listy (600). A dále pak server iDNES.cz (547), Právě dnes (333), České noviny (317) a Lidovky.cz (270).

Nejzajímavější případ z hlediska nepřátelské propagandy představují podle studie právě Parlamentní listy, které jsou známé nízkou úrovní redakční kultury, poskytující prostor i extremistickým hlasům a publikování obsahu ruského státního serveru Sputnik. 

S dosahem 814 698 zobrazení podle studie Parlamentní listy patří mezi relevantní hráče. Ve vnímání čtenářů však mají nejednoznačné a možná proto i nebezpečnější postavení. Zatímco hlavní „mainstreamová média“ většina respondentů vnímá jako spolehlivý zdroj informací, u Parlamentních listů byl počet respondentů, kteří server vnímají jako nedůvěryhodný (20%), dokonce vyšší než těch, kteří informacím serveru důvěřují (16,7%). 

„To naznačuje omezenou schopnost tohoto výstupu utvářet veřejnou debatu. Naopak veřejnoprávní média zůstávají klíčovým aktérem formujícím českou debatu o vrbětické kauze kvůli vysokému dosahu a důvěryhodnosti,“ konstatovali autoři studie.

Chaos otevřel dveře propagandě

V tomto ohledu autoři studie upozornili na případy pronikání proruské propagandy do médií hlavního proudu. A ilustrují to nejčtenějším článkem, publikovaným na serveru Novinky.cz, který citoval prohlášení českého exprezidenta Václava Klause.

Ten prakticky kopíroval narativ šířený proruskými weby, že vrbětická kauza je jen „další uměle vyrobený pokus o manipulaci obyvatelstva po covidové hysterii“. Kromě toho článek shrnoval další prohlášení zpochybňující oficiální verzi.

Právě jednostranné podávání zpráv v hlavním proudu představuje podle analytiků nejvýznamnější výzvu ve vztahu ke komunikaci vlády o celé kauze.

Chaotická komunikace vlády navenek a zmatek umocněný nekonzistentními výroky vysokých úředníků, dezinterpretací vypuštěnou prezidentem a ostrou kritikou vládní opozice dohromady vytvořilo podle analytiků nepřehlednou situaci. Ta přispěla k tomu, že česká diplomacie nebyla schopna dosáhnout masivnějšího solidárního koordinovaného vyhoštění ruských diplomatů, jako se to podařilo Británii po útoku v Salisbury v roce 2018.

„Když čeští politici nedokázali správně komunikovat a otevřeli tak dveře nepřátelské propagandě, bylo na vládních institucích, aby zasáhly,“ hodnotili autoři studie. To se podle nich povedlo jen dílčím způsobem.

Jako příklad uvedli práci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH), které zodpovídá i za vyvracení dezinformací. V případě vrbětické kauzy centrum podle autorů roli sehrálo dobře, když publikovalo detailní informace o taktice používané nepřátelskou propagandou, souhrn nejčastěji šířených dezinformací a podporovalo komunikaci dalších institucí opakovaným zveřejňováním na své hlavní komunikační platformě - Twitter.

Ze studie pak vyplývá, že Česká republika již sice má zavedeny určité kapacity pro řešení nepřátelské propagandy a podporu strategické komunikace, stále však chybí mechanismus, který by spojil všechny relevantní složky - vládní instituce, politiky a média - a umožnil jim předkládat jednotnou verzi.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek