Summit NATO 2023
Naposledy v úterý se jeden z amerických „neviditelných“ strojů B-2 objevil v Norsku, aby na tamější základně Oerland na krátko přistál a vyzkoušel takzvaný „hot-pit“ - tedy doplnil palivo s běžícím motory a vystřídala se posádka.
„Takovéto doplnění paliva se v bombardovacích operacích stává transformativní taktikou, která přináší větší univerzálnost,“ uvedl generál James Hecker, velitel amerických vzdušných sil v Evropě a Africe.
Bombardérům podle něj umožňuje zvýšit dosah a minimalizovat dobu strávenou na zemi. „Tato chytrá technika rozšiřuje náš dosah a vytváří dočasné operační uzly na strategicky vybraných a dokonce i nepředvídatelných místech,“ dodal.
Trojice amerických strategických bombardérů B-2 Spirit z 509. bombardovacího křídla přeletěla na ostrovní Island z domovské Whitemanovy základny v Missouri už v polovině srpna.
Spolu se kontingentem 150 letců a techniků vystřídala bojovou skupinu bombardérů B-1 Lancer 9. expediční bombardovací perutě, která podobně operovala v Evropě pod května. Letci tehdy nacvičovali rovněž doplňování paliva s běžícím motory například v Rumunsku a vůbec poprvé také ve Švédsku.
Předsunuté nasazení amerických bombardérů v Evropě má na rotační bázi zajistit dostatečné odstrašení a zároveň schopnost daleko rychlejší reakce v případě ohrožení některého členského státu NATO, než kdyby americké stroje spěchaly na pomoc přes Atlantik.
Americký bombardér B-52 přistál cvičně v Mošnově. Zpět ho doprovázely gripeny |
Už před ruskou invazí na Ukrajinu loni v únoru americké bombardéry B-52 podnikaly podobné cvičné mise nad Evropou včetně České republiky. Opakovaně si například vyzkoušely kooperaci s pohotovostními stíhačkami Gripen i přistání a výměnu posádek na civilním letišti v Ostravě.
Cvičné mise bombardérů umožňují posádkám se sladit spojenci a jednoduše řečeno také poznat oblast, kde by měly působit. Jen od roku 2018 podniklo americké letectvo v Evropě více než 250 podobných cvičných letů.
Stále ve formě
Momentální nasazení právě strojů B-2 odstrašující efekt vůči Rusku možná ještě násobí. Na celém evropském kontinentu totiž není mnoho letadel s technologií „stealth“ a vzhledem k doletu těchto strojů by americké bombardéry snadno mohly v případě potřeby dosáhnout ruského území.
„B-2 je pravděpodobně strategicky nejvýznamnější letadlo světa,“ konstatoval velitel 393. expediční bombardovací letky Andrew Kousgaard.
.@usairforce🇺🇲bombers currently deployed to🇮🇸conduct integration training with @Luftforsvaret🇳🇴 & perform hot-pit refuelling at Oerland Air Base, Aug 29 demonstrating the expeditionary capabilities of Allied strategic assets in the High North
Read more https://t.co/VesTu5fkc4 https://t.co/ODg549pxXA https://t.co/6uxopeDuq3
Dálkový průnikový úder, který B-2 umožňuje, je ve světě skutečně jedinečnou schopností, ale dlouhý dolet vyžaduje hodně paliva. „Zdokonalení naší schopnosti spolupracovat se spojenci a využívat k doplňování paliva vybavení a infrastrukturu partnerských zemí může výrazně snížit to, čemu obvykle říkáme účet za tankery,“ dodal.
Přes 30 let sloužící letouny, jejichž systémy zůstávají stále utajovány, byly navíc rozsáhle modernizovány, aby vydržely do doby, než USA získají do výzbroje dostatečný počet bombardérů nové generace s označením B-21 Raider.
Letouny jsou neustále vylepšování o novou senzorovou technologii (Defensive Management Systems), pokročilé detekční systémy schopné skenovat elektronické podpisy a lokalizovat nepřátelskou protivzdušnou obranu a efektně se ji vyhýbat či unikat jí.
Návrat po nehodě
A nasazení bombardéru do rutinních operačních rotací v Evropě je zároveň návratem poté, co jeden ze strojů loni v prosinci začal hořet a amerického letectvo uzemnilo celou flotilu na dlouhých pět měsíců.
Díky technologii „stealth“ může B-2 snadno pronikat i nad velmi dobře střežená území. Konstrukce je převážně z uhlíkových kompozitů a omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů. Tomu přispívají i speciální nátěry na povrchu.
“The long-range, penetrating strike the B-2 provides is a truly unique capability in the world.”
-Lt. Col. Andrew Kousgaard, commander, 393rd Expeditionary Bomb Squadron
Learn more about the first-ever B-2 bomber visit to Norway: https://t.co/U2YgfVtKZG https://t.co/fPLFcDP5KV
Letoun byl navržen jako náhrada za bombardéry B-1 Lancer a vývoj stál podle různých odhadů 20 až 25 miliard dolarů. Americké letectvo si objednalo 135 těchto strojů, nakonec byla objednávka snížena a vyrobeno pouze 21 strojů. B-2 Spirit je tak považován za jeden z nejdražších letounů vůbec. Cena jednoho stroje přesahuje 1,1 miliardy dolarů.
Ve službě je dnes 20 strojů, z toho jeden testovací. Nesou označení vždy po některém z amerických států. Konkrétně z Islandu nyní působí stroje „Spirit of Ohio, Alaska a South Carolina“.
O jeden letoun s označením „Spirit of Kansas“ Američané přišli, když se 23. února 2008 zřítil po startu z Andersenovy základny na Guamu.
Letouny byly poprvé nasazeny během operace Allied Force v roce 1999 v Kosovu. Z mateřské základny v Missouri létaly k ničení srbských cílů a zpět bez mezipřistání, jen s tankováním za letu. Nasazeny byly také v Afghánistánu nebo Iráku.
tisknout 
