„Bezpečnostní situace v Evropě včetně severního Atlantiku se v posledních deseti letech změnila, islandské a americké orgány se shodují, že se tato skutečnost má odrazit v nové deklaraci,“ uvedla islandská ministryně zahraničí Lilja Alfredsdóttir, která dohodu podepsala s náměstkem amerického ministra obrany Robertem Workem.
Spojené státy chtějí od poloviny letošního roku opět působit z islandské základny v Keflavíku. Ta byla v dobách studené války klíčová. Právě odsud Američané sledovali pohyb sovětských ponorek.
V obranném rozpočtu má Washington připraveno přes 21 milionů dolarů na modernizaci základny, především hangárů pro průzkumné letouny P-8 Poseidon. Ty mají znovu začít sledovat aktivity ruských ponorek a plavidel na severu a k občasným misím jsou zatím přesouvány na Island ze základny na Sicílii.
„Především chceme upozornit na rotační přítomnost amerických vojenských sil na Islandu, což představuje gradaci v naší spolupráci,“ dodala Alfredsdóttir s tím, že součástí dohody je také americká pomoc s výcvikem pobřežní stráže nebo při živelných katastrofách.
Ostrovní země a jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu. Island je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze a je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.
Základna v Keflavíku, odkud budou Američané znovu operovat, byla po dlouhou dobu jen stínem toho, čím bývala v dobách studené války. Na ohromném území základny dříve sloužilo až 15 tisíc amerických vojáků.
Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.
Češi se na Island vrátí na podzim, gripeny dostanou rakety
Dvakrát už ostrahu ostrova a přilehlého dvousetkilometrového pásu okolo zajišťovali také čeští letci s gripeny. Na další takovou misi se chystají letos na podzim.
Fotografie    |
České gripeny mohou být při té příležitosti poprvé na zahraniční misi vyzbrojeny raketami středního dosahu, řekl ministr obrany Martin Stropnický. „Naše gripeny by poprvé při plnění úkolů v zahraničí mohly být vyzbrojeny raketami AMRAAM (vzduch-vzduch). Pro piloty to bude nová zkušenost a příležitost k výcviku mimo české území,“ poznamenal Stropnický.
Do akce nyní armáda podle něj vyšle především nováčky. „Mise typu Air Policing patří mezi hlavní úkoly Armády České republiky v rámci našeho letošního působení v zahraničních operacích. Snažíme se tak rozšířit spektrum schopností nasaditelnosti našich vzdušných sil,“ sdělil ČTK náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
České jednotce o síle asi 70 mužů a žen bude velet Jaroslav Tomaňa, velitel 211. taktické letky 21. základny taktického letectva Čáslav.
tisknout