Stíhači NATO startovali kvůli 12 ruským letounům poblíž lotyšské hranice
Poblíž lotyšského vzdušného prostoru bylo spatřeno 12 ruských vojenských letadel. Alianční stíhači, kteří vzdušný prostor v Pobaltí chrání v rámci air policingu, potvrdili, že se jednalo o čtyři bitevníky MiG-31, čtyři Su-24, trojici Antonovů An-26 a Iljušin IL-76. Na svém tweedovém účtu to uvedly lotyšské ozbrojené síly.
Kam dál?
Ruské bombardéry letěly k Dánsku poté, co mu Moskva vyhrožovala jadernými zbraněmi (26.3. 2015)
Stíhačky RAF vzlétly kvůli ruským bombardérům poblíž Británie (29.1. 2015)
Zdroj: Up North (Skandinávie & Pobaltí)
---
Dempsey vyzval k podpoře mírových misí OSN
Mise na udržení míru (peacekeeping) OSN potřebují v době globálních krizí výraznější politickou podporu. Před tím, že by ignorace utrpení způsobená mezinárodními konflikty byla „historickou ostudou“, varoval předseda amerického sboru náčelníků štábů generál Martin Dempsey.
„Svět je ve skutečně riskantní situaci, kdy by se mohl stát imunním vůči utrpení. Pokud se tak stane, nevím, kde se to může zastavit,“ upozornil Dempsey a varoval, že dnešní výzvy nemají jasné hranice a přesahují tradiční geografické uvažování, diplomacii, ekonomiku a ideologii. Současné mise na udržení míru jsou podle Dempseyho nedostatečné. „Nepoměr v zodpovědnosti, kterou přebírá několik málo, aby zajistilo stabilitu a bezpečnost tolika – taková nerovnováha je neudržitelná.“
Dempsey navíc vyzval OSN k vytvoření dobře vycvičených jednotek rychlé reakce, které by mohly pomoci při vzniku krizí. „Rychlé vyslání jednotek do 30, 60 nebo 90 dnů – na omezenou dobu – může pomoci vyřešit vznikající krize, předejít velkému konfliktu a zachránit více nevinných životů.“
Kam dál?
NATO podporuje Turecko v boji proti IS, ale žádá o mír s Kurdy (29.7. 2015)
Skončilo mírové jednání mezi Tálibánem a afghánskou vládou (8.7. 2015)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Uvolněný papír v kokpitu asi může za nehodu aliančního letounu ve Španělsku
Zpráva z vyšetřování o neštěstí z aliančního cvičení, které proběhlo letos v lednu, tvrdí, že za havárii řeckého stíhacího letounu F-16 na jihu Španělska pravděpodobně může nešťastné umístění kontrolního seznamu v kabině pilota. Ze zprávy totiž vyplývá, že pokud byl tento seznam umístěn poblíž páky na ovládání pohybu letadla do strany, tak mohlo dojít k posunu této páky do takové pozice, jaká by se shodovala s pohybem letounu okamžitě po startu. V takovém případě by „zcela překvapený pilot, který takovýto problém nečeká, měl jedinou volbu, a tou by byla katapultáž,“ stojí ve zprávě. Letoun nicméně spadl pouhých 7,8 vteřin po vzlétnutí a piloti se katapultovali příliš pozdě.
Při lednové havárii zemřelo na jihošpanělské základně 11 lidí – dvojice řeckých pilotů a devět příslušníků francouzského letectva, které zasáhl padající letoun.
Kam dál?
V Čáslavi havaroval maďarský Gripen, piloti se katapultovali (20.5. 2015)
Další turecká stíhačka Phantom havarovala, už třetí během týdne (6.3. 2015)
Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)
---
Erdogan jedná v Číně o dodávce protiraketového obranného systému
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan spolu s několika tureckými ministry navštívil Peking. Turecká delegace v Číně jedná o obchodních vztazích mezi oběma zeměmi, o zacházení s čínskou muslimskou menšinou Ujgurů v provincii Sin-ťiang a také o budoucnosti tureckého protiraketového obranného systému. Tendr na jeho dodání totiž přes protesty NATO získala právě Čína. Konečná dohoda však zatím chybí kvůli obavám z nekompatibilnosti systému se systémy NATO a úniku informací do Číny.
Kam dál?
Norsko se zapojí do deštníku proti raketám, navzdory ruským hrozbám (11.6. 2015)
Turecko neví, zda nové rakety budou kompatibilní se systémy NATO (24.2. 2015)
Turecko připravuje dohodu o protiraketovém systému s Čínou (20.2. 2015)
Zdroj: Todays Zaman (Turecko), Hurriyet Daily News (Turecko)
---
Nehoda letu MH17: Rusko vetovalo rezoluci OSN o sestavení mezinárodního tribunálu
Moskva využila svého veta, aby zabránila sestavení mezinárodního tribunálu, který měl rozhodovat v záležitosti sestřelení letu MH17 malajsijských aerolinií nad Ukrajinou v červenci minulého roku. Rusko bylo jediným státem, který hlasoval proti sestavení tribunálu. Jedenáct států Rady bezpečnosti OSN bylo pro návrh, zatímco Čína, Venezuela a Angola se zdržely hlasování. Krok Ruska okamžitě vyvolal vlnu kritiky.
Australská ministryně zahraničí Julie Bishop označila ruské veto za „urážku 298 obětí letu MH17 a jejich rodin a přátel“. Austrálie, Belgie, Malajsie, Nizozemsko a Ukrajina podle ní proto budou hledat alternativní mechanismus, jak stíhat viníky pádu letounu. Další detaily však neuvedla. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin na adresu Ruska uvedl: „V tomto případě nemůže být jiným důvodem k vetu než ten, že vy sám jste pachatel.“
Kam dál?
Ruské noviny: let MH17 nad Ukrajinou sestřelil Buk-M1 (7.5. 2015)
Zdroj: BBC (Velká Británie)
tisknout