Noční operace NATO budou probíhat za větší účasti Afghánců
NATO bude provádět své noční operace „zabij a zajmi“ zaměřené proti podezřelým vzbouřencům za vyšší účasti afghánských speciálních sil. Operace dlouho byly předmětem hněvu ze strany Afghánců. Afghánský prezident Hamíd Karzáí požaduje úplné ukončení takových nočních akcí, neboť se Afghánci necítí bezpečně, když jim hrozí, že jim ozbrojení vojáci vtrhnou v noci do domů.
Aliance svým krokem přímo reaguje na požadavek tradičního národního shromáždění Loja Džirga z minulého týdne, které žádalo, aby byly noční nájezdy pod velením a kontrolou afghánských sil. Podle aliančního mluvčího Carstena Jacobsona se nyní afghánské speciální síly podílejí téměř na všech nočních operacích a jejich účast konstantně roste.
Noční nájezdy patří k nejbezpečnějším formám operací na odstranění vůdců vzbouřenců, neboť jsou odpovědny pouze za jedno procento civilních obětí a v 85 % případů nedojde ke střelbě.
Zdroj: The Washington Post (USA)
---
Rasmussen se s Medveděvem nesešel kvůli sporu o místo
Plánovaná schůzka NATO-Rusko na téma evropského protiraketového systému, která měla proběhnout během summitu EU-Rusko v Bruselu, byla zrušena. Podle pozorovatelů se jednalo možná o poslední cestu ze slepé uličky, do které se dostala jednání o protiraketovém štítu.
Schůzka prezidenta Dmitrije Medveděv a generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena měla být zároveň reakcí na poslední velmi ostrou výměnu slov z předchozího měsíce. Medveděv tehdy prohlásil, že plánovaný systém podkopává ruskou bezpečnost, Rasmussen kontroval tím, že jsou Medveděvova slova pozůstatkem minulé doby.
Schůzka se podle zdrojů zrušila kvůli neshodě na místě jejího konání. Rusové navrhovali Medveděvův hotel, NATO kvůli zranění svého šéfa jeho domov nebo alianční sídlo. To Rusko odmítlo a navrhlo jako neutrální půdu restauraci, avšak Aliance prý trvala na svém návrhu.
Kam dál?
Rusko z protiraketového štítu vytváří „umělého nepřítele“
Rasmussen je v otázce protiraketového štítu optimistou
Zdroj: Kommersant / RIA Novosti (Rusko)
---
Pákistán udělal krok vpřed k normalizaci vztahů
Pákistánští styční důstojníci se vrátili do koordinačních center na hranicích s Afghánistánem. Z nich byli odvoláni po aliančním útoku, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistánská armáda již dříve uváděla, že důstojníci nebyli odvoláni natrvalo, ale pouze „kvůli konzultacím“.
„Viděli jsme pákistánské styčné důstojníky, jak se vracejí do hraničních koordinačních center,“ potvrdil zprávu pákistánské armády mluvčí ISAF Carsten Jacobson. Podle něj představuje návrat pákistánských vojáků významný krok vpřed. „Pohybujeme se správným směrem,“ prohlásil Jacobson.
Kam dál?
Pákistán si stojí za tím, že byl alianční útok naplánovaný
NATO: Z Pákistánu přicházejí pozitivní signály
Zdroj: The News (Pákistán)
---
Rusko požaduje prošetření civilních obětí v Libyi
Ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin požaduje důkladné vyšetření civilních obětí při aliančních leteckých útocích během operace v Libyi. Čurkin reaguje na zprávy humanitárních organizací i deníku The News York Times, které odhadují počet civilních obětí v důsledku aliančních náletů na 40-70.
Podle ruského diplomata Aliance prozatím selhala v informování Rady bezpečnosti OSN o detailech o civilních obětech. „NATO propagandisticky tvrdí, že nedošlo ke smrti žádných civilistů, což je nepravděpodobné a nepravdivé,“ prohlásil Čurkin. „Doufáme, že NATO vše vyšetří,“ dodal Čurkin s tím, že přednese tuto otázku na příštím zasedání Rady bezpečnosti.
Čurkin zároveň kritizoval slova generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který uvedl, že alianční kampaň naprosto splnila mandát OSN na ochranu civilistů. „Očekáváme od sekretariátu OSN opatrnost při hodnocení důležitých otázek, kterými se zabývá Rada bezpečnosti,“ uvedl ruský vyslanec.
Kam dál?
Kampaň NATO v Libyi si vyžádala životy až 70 civilistů
Human Rights Watch: NATO by mělo prošetřit úmrtí civilistů v Libyi
Šéf OSN brání NATO před kritikou libyjské operace
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
Írán: Syrská mírová dohoda je „přijatelná“
Mírová dohoda podepsaná v Sýrii, která má za cíl ukončit devět měsíců nepokojů v zemi, je podle Íránu „přijatelná“. „Samozřejmě by šlo v plánu provést nějaké změny. Celkově však byla v dohodě reflektována íránská stanoviska,“ uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Amir Abdollahi.
Sýrie souhlasila s tím, že do země vpustí pozorovatele Ligy arabských států, aby monitorovali implementaci dohody podepsané minulý měsíc. V ní souhlasí se stažením vojáků z měst zasažených protesty, s osvobozením politických vězňů i s dialogem s disidenty.
Kam dál?
Arabská liga odmítla syrské pozměňovací návrhy k mírovému plánu
Arabská liga vyzývá Sýrii, ať se drží jejího plánu
Zdroj: Haaretz (Izrael)
tisknout