Taliban a NATO na sebe útočí i na Twitteru
Po dekádě smrtících bojů spolu nyní Taliban a Severoatlantická aliance bojují i o poslední slovo.

Tisková kancelář mezinárodních jednotek ISAF v Afghánistánu a kdosi s přezdívkou ABalkhi, který zastává stanoviska Talibanu, si v posledních měsících vyměňují názory na sociální síti Twitter. Do jejich debaty se vložili i někteří další uživatelé, z nichž jeden poznamenal, že konverzace na Twitteru je ukázkou nejpřímějších jednání mezi NATO a Talibanem.

Výměny názorů na Twitteru jsou součástí stále se šířící informační války v Afghánistánu. Jedna z posledních konverzací mezi zástupcem tiskové kanceláře sil ISAF a Talibanu se týkala otázky, zda by měl být koaličními jednotkami zadržený mluvčí Talibanu považován za civilistu. NATO argumentovalo faktem, že zadržená osoba je členem Talibanu, zástupce Talibanu reagoval připomenutím několika definic civilisty podle OSN a závěrem zaútočil na svého oponenta slovy: „Ne každý je placen za to, aby seděl za stolem a psal na Twitteru.“

Kam dál?
Twitter je ve válce, NATO ho využívá k sledování Kaddáfího jednotek

Zdroj: CNN (USA)

---

USA: Alianční země musí zlepšit svoji vlastní obranu
Alianční spojenci musí navzdory finanční krizi zaplnit mezeru ve své kolektivní obraně vytvořením nových schopností a nákupem drahého vybavení, prohlásil americký ministr obrany Leon Panetta.

Panetta členským zemím NATO doporučil nakupovat nové vybavení společně, a lépe se tak podělit o finanční náklady na jeho pořízení. Alianční členové by měli zlepšit nedostatky především v oblasti zpravodajství, pozorování, průzkumu, přesné munice, doplňování paliva za letu a transportních kapacit. Evropští spojenci by pak nemuseli být tak závislí na Spojených státech amerických.

„NATO potřebuje vyvinout nové schopnosti, aby bylo schopno čelit novým hrozbám. Ekonomicky těžké časy nemohou být omluvou pro opuštění naší zodpovědnosti za bezpečnost,“ varoval Panetta krátce poté, co se svým kanadským protějškem Peterem MacKayem potvrdil odhodlání svých zemí nakoupit flotilu stíhacích letounů F-35.

Kam dál?
Finanční krize zasáhla financování NATO

Zdroj: The Globe and Mail (Kanada)

---

Arabská liga odmítla syrské pozměňovací návrhy k mírovému plánu
Liga arabských států odmítla syrské pozměňovací návrhy k mírovému plánu, jenž by měl vést ke konci krize v této zemi. Prohlášení Ligy uvádí, že „drastické změny“ navržené Sýrií by změnily podstatu mírového plánu.

Arabská liga odmítla požadavek Damašku na znovu vyjednávání o vyslání pětisetčlenné monitorovací mise do Sýrie poté, co syrský prezident Bašár Asad slíbil pokračovat v tvrdých zákrocích proti demonstrantům a odmítl podlehnout vnějšímu tlaku. Několik hodin nato zaútočili protestanti raketami na budovu syrské vládní budovy v Damašku. K takovému útoku došlo vůbec poprvé od počátku protivládních nepokojů v Sýrii.

Kam dál?
Arabská liga vyzývá Sýrii, ať se drží jejího plánu
Rusko Sýrii nepřestane dodávat zbraně po jejím vyloučení z LAS

Zdroj: France 24 (Francie)

---

Německo zařadilo do výzbroje novou ponorku
Německé námořnictvo v kielské loděnici pokřtilo svoji nejmodernější ponorku U-35 vybavenou moderními komunikačními systémy, senzory a bojovými systémy.

Ponorka U-35 je vylepšenou verzí německých ponorek třídy 212A, které byly uvedeny do služby mezi lety 2005 a 2007. U-35 má vylepšený systém pohonu, který není závislý na vzduchu, a proto může zůstat ponořená i několik týdnů. Ponorka je o 1,2 metru delší než její předchůdkyně, má výtlak 1 450 tun a obsluhuje ji 27 námořníků.

Kam dál?
Německo navýšilo obranný rozpočet
V čem spočívá další kolo reformy bundeswehru?

Zdroj: Defense News (USA)

---

Afghánistán: Protesty proti setrvání koaličních sil v zemi i po 2014
Více než tisícovka univerzitních studentů protestovala ve východním Afghánistánu proti jakékoli dohodě, jež by umožňovala setrvání amerických jednotek v zemi i po roce 2014. Demonstrace vyvolalo zasedání afghánské velké rady, tzv. lóji džirgy, dvou tisíc kmenových vůdců a církevních hodnostářů, kteří schválili vyjednávání bezpečnostní smlouvy se Spojenými státy americkými. Rezoluce velké rady nemá právně závazný charakter.

Velká rada nicméně také podpořila požadavky afghánského prezidenta Hamida Karzáího na chování mezinárodních jednotek v Afghánistánu po roce 2014. Ty například zahrnují ukončení nočních razií a výlučně afghánskou kontrolu nad zadrženými osobami.

Smlouva mezi USA a Afghánistánem má vyřešit právní status mezinárodních sil, které po stažení většiny koaličních jednotek z Afghánistánu do konce roku 2014 zůstanou v zemi, aby pomáhaly s výcvikem afghánských bezpečnostních sil a v protiteroristických operacích. Smlouva má dále vymezit podmínky, za kterých budou tyto zbývající mezinárodní jednotky v Afghánistánu moci operovat a kde budou umístěny.

Kam dál?
Afghánistánu hrozí občanská válka, varuje exministr
Karzáí hájí strategické partnerství s USA

Zdroj: ABC News (USA)