Německo po útoku v Mnichově zvažuje nasazení vojáků na domácí půdě
Útok na civilisty v Mnichově znovu rozvířil politické debaty o tom, jak preventivně zabránit podobným útokům či jak je lépe řešit. Debatovat se znovu začalo i o nasazení Bundeswehru na německém území, což je z historických důvodů pro Němce značně citlivé téma. Po druhé světové válce totiž nová ústava Německa výrazně omezila možnosti nasazení armády na domácím území.
Politici o pozměnění ústavy diskutují řadu let, primárním cílem je zjednodušit podmínky nasazení Bundeswehru v Německu, i přesto se jedná o kontroverzní téma. Podle ministra vnitra spolkové země Bádensko-Württembersko Thomase Strobla nebyl vojenský zásah v případě osamělého útočníka v Mnichově potřeba. „Pokud by ovšem došlo v Německu k závažnému teroristickému útoku, musíme být schopni armádu nasadit – ta by pak ale byla podřízena policii,“ sdělil Strobl.
Kam dál?
Před útokem v Německu hovořil mladý Afghánec o smrti přítele (20.7. 2016)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Ruský nálet v Sýrii zničil tajnou základu amerických a britských speciálů
Rusové minulý měsíc bombardovali v Sýrii tajnou základu, kterou používaly při svých operacích americké a britské speciální jednotky, další nálet zničil základnu zřízenou CIA, tedy americkou zpravodajskou službou. Nálet na první základnu proběhl jen hodiny potom, co z ní odešly dva tucty britských commandos. Tato základna sloužila speciálním jednotkám, které do Sýrie přicházely z Jordánska. Jejich hlavním úkolem bylo udržovat bezpečnou „nárazníkovou“ oblast u hranic, a zabránit tak organizaci Islámský stát pronikat na území Jordánska.
Tyto informace se dostaly k veřejnosti krátce po návštěvě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho v Moskvě, kde jednal o spolupráci v boji proti IS a dalším islamistickým skupinám v Sýrii. Podle kritických hlasů z americké armády a zpravodajské komunity bylo ruské bombardování součástí kampaně, která měla přinutit administrativu Baracka Obamy k větší spolupráci s Ruskem při řešení situace v Sýrii.
Kam dál?
Paranoia a neexistující hrozba, píší ruská média o summitu NATO (13.7. 2016)
Zdroj: Wall Street Journal (USA), Foreign Policy (USA)
---
Trump: USA pod mým vedením pomohou jen platícím členům Aliance
Kandidát na prezidenta Spojených států za Republikánskou stranu Donald Trump potvrdil své dřívejší prohlášení a zopakoval, že by v případě napadení kteréhokoliv člena Severoatlantické aliance jako prezident nešel automaticky bránit napadeného. Ignoroval by tak základ obranné smlouvy mezi USA a jeho spojenci v rámci NATO.
Podle Trumpa se má ochota USA bránit alianční spojence odvíjet od příspěvku daného státu na obranu.
Kam dál?
Trump čelí vlně kritiky za výroky o NATO (22.7. 2016)
Zdroj: Los Angeles Times (USA)
---
Obama: V oblasti mezinárodní politiky Trump není dobře připraven
Americký prezident Barack Obama kritizuje Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO, které jsou podle stávajícího obyvatele Bílého domu jen další ukázkou toho, jak je republikánský kandidát v oblasti mezinárodní politiky nepřipraven.
„Je rozdíl mezi snahou přesvědčit evropské spojence, aby vynakládali větší prostředky na obranu, a vyhrožováním, že jim v případě nouze nepřijdete na pomoc. Nedržet se základního principu nejdůležitější Aliance ve světové historii je evidentní ukázka Trumpovy nepřipravenosti,“ uvedl Obama.
Kam dál?
Trump stanovuje podmínky, za jakých by bránil spojence v NATO (21.7. 2016)
Zdroj: Japan Times (Japonsko)
---
129 srbských vojáků se vydalo do Ruska na vojenské hry
Srbská armáda a ministerstvo obrany vyslaly do Ruska početnou delegaci, která bude zápasit ve třech soutěžích v rámci Mezinárodních vojenských her. 20 členů srbské delegace se nedaleko Moskvy zúčastní tankového biatlonu, 95 námořníků bude v lodích soutěžit na řece Oka. Zbylých 14 Srbů bude soutěžit proti kolegům z jednotek protivzdušné obrany u města Jejsk.
Kam dál?
Čeští průzkumníci si poměří síly. Utkají se s komandy z Číny či Palestiny (23.4. 2016)
Zdroj: B92 (Srbsko)
tisknout