Trump stanovuje podmínky, za jakých by bránil spojence v NATO

Spojené státy by nemusely přijít na pomoc napadenému členovi Severoatlantické aliance, pokud by dotyčný stát neplnil své závazky vůči USA, uvedl republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump. Naznačil, že USA by se takto mohly zachovat i v případě ruské agrese v Pobaltí. Pokud by byl zvolen, nehodlá Trump vyvíjet tlak na americké spojence kvůli omezování politické opozice a občanských práv – USA by si měly nejdříve „zamést před vlastním prahem“.

V otázce postoje k napětí v Jihočínském moři Trump zpochybnil nasazení amerických vojáků na předsunutých pozicích. Umístění vojenských prostředků na domácí půdě „by bylo mnohem méně nákladné“. Mnoho vojenských odborníků tento názor odmítá, nejlepším místem pro raketovou obranu proti Severní Koreji je podle nich Japonsko a Korejský poloostrov. Asijské státy navíc finančně podporují provoz těchto základen.

Kam dál?
Velitelství NATO pro transformaci se vymezuje vůči kritice Trumpa (7.6. 2016)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Stoltenberg: Terorismus není jedinou hrozbou, NATO čelí i Rusku

Evropská bezpečnost je ohrožována na mnoha frontách, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Je třeba pamatovat, že terorismus není jedinou výzvou, se kterou se NATO potýká,“ zdůraznil Stoltenberg. Od chvíle, kdy byl protiprávně anektován Krym, čelí Aliance také výzvě asertivnějšího Ruska. Tento krok Moskvy podkopal bezpečnost v Evropě.

Rusko stále podporuje ozbrojence na východě Ukrajiny, konflikt si zde vyžádal více než 10 000 životů. „Nadále pokračují provokace členů a partnerů Aliance,“ připomněl Stoltenberg incident mezi ruskými stíhačkami a loděmi USA v Baltském moři. Studená válka by měla zůstat minulostí, Aliance usiluje o „smysluplný a konstruktivní dialog s Ruskem,“ uvedl Stoltenberg s odkazem na zasedání Rady NATO-Rusko z minulého týdne.

Kam dál?
Slovensko povede fond NATO pro odminování na Ukrajině (13.7. 2016)
Rada NATO-Rusko - má ještě naději nebo již ztratila význam? (13.7. 2016)

Zdroj: Ukraine Today (Ukrajina)

---

Turecko se nezúčastnilo konference koalice bojující proti IS

Desítky nejvyšších vojenských představitelů se v americkém Marylandu zúčastnily schůzky států koalice bojující proti organizaci Islámský stát (IS), představitel strategického partnera však chyběl. Turecký ministr obrany Fikri Işık byl pouze v telefonickém spojení s ministrem obrany Spojených států Ashem Carterem. Ten ujistil novináře a účastníky konference, že spojenectví Turecka s USA a Severoatlantickou aliancí trvá. Po neúspěšném pokusu o převrat je země stále odhodlána k boji proti IS.

Navzdory Carterovu prohlášení analytici tvrdí, že turecká krize by mohla narušit vztahy s USA. Turecký prezident Recep Erdogan totiž svazek s Američany údajně spojuje s vydáním svého starého nepřítele Fethullaha Gulena, islámského kazatele žijícího v exilu v Pensylvánii. „Nejde jen o základnu Incirlik, jde o celý vztah USA s Tureckem, o spolupráci v Sýrii,“ varuje politolog Michael O’Hanlon z Brookings Institution. Na stole jsou všechny možnosti, otázkou však zůstává, jak se zachová prezident Erdogan, uzavírá O’Hanlon.

Kam dál?
Erdoganovy čistky mohou ohrozit pozici Turecka v NATO (20.7. 2016)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Tři francouzští vojáci byli zabiti v Libyi

V Libyi provádíme nebezpečné zpravodajské operace, během kterých byli zabiti tři naši vojáci, uvedl francouzský prezident François Hollande. V průběhu protiteroristických operací došlo k incidentu s helikoptérou – o možném sestřelení stroje převážejícího speciální síly informovala dříve agentura Associated Press.

Západní mocnosti podporují spolu s Organizací spojených národů novou libyjskou vládu. Věří, že země bude usilovat o zahraniční podporu v boji s ozbrojenci organizace Islámský stát (IS).

Kam dál?
Pouze jednotná armáda může porazit IS, tvrdí libyjský premiér (27.6. 2016)

Zdroj: France24 (Francie)

---

Poláci nechtějí, aby se jejich armáda zapojila do boje proti IS

Sedm z deseti Poláků nechce, aby se polská armáda zapojila do boje proti organizaci Islámský stát (IS), uvádí nejnovější průzkum veřejného mínění. Z celkového počtu 983 respondentů schvalovalo 52 % osob polskou podporu zemím bojujícím s IS, podle 72 % by však taková podpora neměla být vojenská. Celkem 79 % dotázaných se obává, že zapojení polských jednotek do operací proti IS by mohlo vyústit v teroristické útoky na polském území. Průzkum probíhal od 30. června do 7. července.

Zdroj: Radio Poland (Polsko)