Je tu ovšem problém – jednotliví členové NATO nahlíží na umělou inteligenci a její vojenské využití velmi rozdílně.

Přední členové NATO, jako jsou Spojené státy, Francie a Velká Británie, na vojenských aplikacích těchto technologií již aktivně pracují a jsou proti jejich výraznějšímu omezování. Naopak země jako Belgie či Německo, které se soustředí spíše na civilní využití inteligentních strojů, mají z jejich vojenského využití výrazné obavy. Aliance proto hledá kompromis, jak najít etické normy pro nakládání s těmito technologiemi, které by ale zároveň nezpůsobily, že NATO začne v této oblasti zaostávat.

Tlak spojený s umělou inteligencí ovšem roste nejen uvnitř Aliance, ale také mimo ni. Na jedné straně je Čína, která do svého vojenského potenciálu aktivně investuje, na druhé straně jsou pak státy napříč kontinenty, mezinárodní i nevládní organizace i jednotlivé osobnosti, které proti vojenskému využití umělé inteligence aktivně vystupují.

Zdroj: Politico (USA)