Afghánistán požaduje zákaz náletů NATO v obydlených oblastech
Afghánské ministerstvo obrany ve svém prohlášení požaduje, aby zahraniční vojska zastavila letecké útoky v obydlených oblastech. Jejich důsledkem podle prohlášení umírá více civilistů než ozbrojenců, na které by útoky měly být směřovány. S žádostí přišlo ministerstvo poté, co při nedávném americkém náletu na vesnici na východě Afghánistánu zemřelo sedmnáct civilistů včetně dvanácti dětí a čtyřech žen.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí před několika dny řekl, že Washington svým jednáním porušil lidská práva. Washington však tvrdí, že nálety jsou zaměřovány na ozbrojence, přestože místní zdroje říkají, že nejpočetnějšími oběťmi jsou právě civilisté. Mezi afghánskými obyvateli zároveň roste rozhořčení nad nekonečným množstvím smrtících útoků.
Kam dál?
Při útoku NATO v Afghánistánu přišlo o život deset civilistů (8.4. 2013)
Civilních obětí náletů NATO v Afghánistánu ubývá, podíl cílených zabití vzrostl, tvrdí OSN (19.2. 2013)
Síly ISAF odmítají nařčení, že by jejich nálet zabil civilisty (28.5. 2012)
Zdroj: Press TV (Írán)
---
Afghánci jsou proti přítomnosti jednotek na východě země
Stovky Afghánců z východoafghánské provincie Paktiya protestovaly proti přítomnosti koaličních jednotek v této provincii. Stalo se tak po nočním útoku spojeneckých jednotek na obydlený dům, při němž zemřel nejméně jeden civilista.
Mluvčí správce provincie Rohullah Samon tento útok potvrdil a dodal, že koaliční jednotky zaútočily na dům, aniž by informovaly afghánské bezpečnostní složky. NATO k incidentu doposud nevydalo žádné stanovisko.
Kam dál?
Afghánci protestují kvůli nočnímu zátahu (2.5. 2012)
Zdroj: Khaama Press (Afghánistán)
---
Rusko bude s Uzbekistánem spolupracovat proti hrozbám z Afghánistánu
Rusko a Uzbekistán se dohodly na posílení bilaterální spolupráce v boji proti hrozbám, jež by mohly vyvstat po odchodu spojeneckých jednotek z Afghánistánu v roce 2014. Prezident Uzbekistánu Islam Karimov, jenž se v Moskvě setkal s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem, prohlásil v narážce na stažení spojenců z Afghánistánu, že "důsledky rozšíření terorismu, extremismu a náboženského radikalismu mohou být horší než otevřená válka".
Karimov se také vyjádřil, že stažení jednotek NATO z Afghánistánu nemusí vést pouze k občanské válce v zemi, ale ke vzrůstu napětí v celém regionu. "Vyhlídky odchodu spojeneckých jednotek z Afghánistánu dělá situaci nepředvídatelnou, proto potřebujeme konzultace na daná témata," vysvětil důvod návštěvy Ruska Karimov. Uzbecký prezident tak vyzval Rusko, aby zaujalo roli v řešení globálních problémů jako zachování geopolitické rovnováhy, energetické bezpečnosti, zastavení šíření zbraní hromadného ničení, terorismu, extremismu a pašování drog.
Kam dál?
Po odchodu NATO chtějí Afgháncům s bezpečností pomáhat Rusové (28.3. 2013)
Uzbeci pokukují po vojenském materiálu z mise v Afghánistánu (1.2. 2013)
Zdroj: Russia & India Report (Rusko)
---
Šéf ISAF: Vojáků v Afghánistánu zůstane více
Odhad, který počítá se zapojením osmi až dvanácti tisíců vojáků v Afghánistánu po plánovaném odchodu většiny jednotek na konci roku 2014, nezahrnuje vojáky, kteří zůstanou v zemi kvůli boji proti terorismu a ochraně amerických diplomatů. Oznámil to vrchní velitel spojeneckých jednotek v Afghánistánu generál Joseph Dunford. Podle jeho prohlášení se tento počet týká vojáků, kteří budou v zemi dohlížet a pomáhat s výcvikem afghánských jednotek.
Bílý dům zatím neohlásil konečné číslo s ohledem na stále probíhající jednání mezi USA a Afghánistánem ohledně bilaterální dohody, která by zajišťovala americkým vojákům imunitu před afghánskými zákony.
Kam dál?
Karzáí: Po odchodu NATO se situace v Afghánistánu zlepší (4.2. 2013)
Zdroj: Bloomberg (USA)
---
Bahrajn chce pevnější vztah s NATO
Náčelník generálního štábu obranných sil Bahrajnu generál Shaikh Ahmad al-Chalífa a zástupce vrchního velitele spojeneckých sil pro transformaci generál Mieczyslaw Bieniek se setkali v Bahrajnu, aby potvrdili význam vojenské spolupráce mezi NATO a Bahrajnem. Delegace NATO byla v průběhu návštěvy také seznámena s účastí a rolí bahrajnských sil v mezinárodních misích.
Při lednové návštěvě komise parlamentního shromáždění NATO pro transatlantickou obrannou a bezpečnostní spolupráci král Bahrajnu Hámid ibn al-Chalífa prohlásil, že by Bahrajn uvítal výměnu expertíz v oblastech, které posílí bezpečnost, stabilitu a mír v regionu a zároveň vyjádřil vděk za zájem NATO na rozvoji vojenské a bezpečnostní spolupráce s Bahrajnem.
Bahrajn je důležitým partnerem NATO od roku 2005, kdy se stal členem Iniciativy istanbulské spolupráce, jež umožňuje členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (Gulf Cooperation Council) bilaterální bezpečnostní spolupráci s NATO.
Kam dál?
Bahrajnský král přijal delegaci NATO (24.1. 2013)
Zdroj: Gulf News (SAE)
tisknout