Poslední ze tří velkokapacitních letounů An-124 Ruslan, které armáda pro stažení jednotek a jejich vybavení z Afghánistánu objednala, přistál na letišti v Pardubicích v neděli. Armáda o návratu ale informovala až nyní s tím, že přivezl kromě zbývají techniky a vybavení také posledních 12 českých vojáků.
„Odvezli jsme většinu materiálu, na místě zůstaly drobnosti jako vybavení budov, nábytek a další věci, které jsme předali místním partnerům, s nimiž jsme spolupracovali,“ uvedl velitel posledního úkolového uskupení v Afghánistánu Michal Thon.
Armáda z Afghánistánu přivezla v uplynulých týdnech zpět zhruba 170 tun materiálu. Využila k tomu přepravní kapacity tří letounů Ruslan a letounu Airbus.
Veškerý materiál si nyní převezme Centrum podpory operací v Pardubicích-Semtíně, kde se provede nejdřív jeho dezinfekce a následně nezbytná obnova bojeschopnosti a provozuschopnosti. Pak bude předán útvarům k dalšímu využití.
Od letošního února v zemi působila poslední nepočetná jednotka, která měla za úkol především zrušit českou základnu na tamějším letišti a zajistit přesun veškeré výzbroje, techniky a materiálu zpátky do vlasti. Česká armáda měla v posledních měsících zastoupení v rámci alianční mise Resolute Support už jen ve velení a na letišti působil polní chirurgický tým.
Mise skončila.
Z Afghánistánu se nám vrátili poslední vojáci. Od roku 2002 se jich tam vystřídalo 11 500. Měli jsme tam polní nemocnici, chirurgický tým, rekonstrukční tým, chemiky, pyrotechniky nebo třeba i piloty. Historicky poprvé jsme v Afghánistánu prošli ostrými bojovými operacemi v nejsložitějších částech země. Uspěli jsme a získali důvěru a respekt našich spojenců.
Mrkněte na článek: https://www.acr.army.cz/…/cesti-vojaci-se-vratili-z-afghan…/
Foto: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Na stažení z Afghánistánu se dohodli spojenci z NATO letos v dubnu s tím, že poslední vojáci by měli zemi opustit 11. září. Tedy symbolicky k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, které k americké invazi do Afghánistánu a následné zapojení spojenců bezprostředně vedly.
Na území Afghánistánu zůstává v současnosti nasazena jen jednotka Vojenské policie KAMBA, která působí mimo mandát alianční mise a zajišťuje ochrana a obrana objektu českého velvyslanectví v Kábulu a také osobní ochranu členů diplomatické mise při jejich výjezdech mimo úřad.
Stahování z Afghánistánu pokračuje. NATO chce Afghánce dál cvičit v Kataru |
Plán na stažení českých vojáků připravovala několik měsíců. „Zahrnoval například jednotlivé fáze stahování, rozdělení materiálu podle priorit, citlivosti a možnosti dalšího využití v Armádě ČR, nově i protiepidemická a veterinární opatření,“ konstatoval David Schnábel z Velitelství pro operace.
Důležitým faktorem podle něj byla také dostupná kapacita velkokapacitních přepravních letounů, které armáda využívá v rámci programu SALIS. V případě evakuace či krizové situace by stahování jednotek trvalo v řádu hodin, maximálně dnů.
V misi se vystřídalo přes 11 tisíc vojáků
Od roku 2002 se v Afghánistánu vystřídalo 11 500 českých vojáků, někteří opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar.
Bojové ostruhy tam opakovaně získávali při pátrání po teroristech al-Kájdy nebo velitelích Tálibánu také příslušníci elitní 601. skupiny speciálních sil.
V Afghánistánu za celou dobu padlo 14 českých vojáků.
Pro českou armádu šlo v Afghánistánu o historicky první nasazení v ostrých bojových operacích a navíc v těch nejrizikovějších oblastech země, jakými jsou provincie Lógar, Vardak, Fajzabád nebo také Hílmand a Kandahár. Zároveň šlo o nejdelší operační nasazení v historii Armády ČR.
tisknout